Švédsko blokuje ChatGPT a Claude na vládních počítačích. Úředníci mají používat Copilot

Švédský vládní úřad od 26. října blokuje zaměstnancům přímý přístup k ChatGPT a Claude na pracovních počítačích. Místo nich mají využívat schválené nástroje, především Microsoft Copilot. Důvodem jsou obavy o bezpečnost informací a nekontrolované používání generativní AI. Rozhodnutí zároveň ukazuje, že při zavádění umělé inteligence do veřejné správy začínají hrát zásadní roli smluvní podmínky, správa dat a kontrola nad poskytovateli technologií.

Švédský vládní úřad Regeringskansliet, který administrativně zajišťuje fungování vlády a ministerstev, přistoupil k omezení přístupu k populárním nástrojům generativní umělé inteligence. Od pondělí 26. října 2026 se zaměstnanci z pracovních počítačů nedostanou k webovým rozhraním ChatGPT od OpenAI a Claude od společnosti Anthropic.

Podle zjištění veřejnoprávního rozhlasu Sveriges Radio, konkrétně zpravodajské redakce Ekot, je cílem přimět zaměstnance, aby používali výhradně služby schválené zaměstnavatelem. Mezi ně patří Microsoft Copilot, který prošel bezpečnostním přezkumem a následným zpřísněním nastavení.

Nejde však o úplný zákaz technologií OpenAI a Anthropic. Někteří zaměstnanci mohou jejich jazykové modely nadále využívat prostřednictvím platformy Intric, která zprostředkovává přístup k AI v rámci schváleného prostředí. Omezení se tedy týká především přímého a nekontrolovaného používání veřejně dostupných služeb.

Problémem není jen AI, ale také to, co jí úředníci svěřují

Za rozhodnutím stojí obavy o informační bezpečnost. Ředitel digitalizace Regeringskansliet Mikael Wettercrantz podle Sveriges Radio v interním sdělení upozornil, že používání AI služeb bez odpovídajících smluv může mít důsledky pro bezpečnost informací úřadu.

Obavy nejsou pouze teoretické. Interní audit švédské dopravní správy Trafikverket letos odhalil rozsáhlé a rizikové používání přibližně deseti různých AI služeb. Kontroloři upozornili jak na citlivost informací, které zaměstnanci do nástrojů zadávali, tak na způsob, jakým následně pracovali s vygenerovanými odpověďmi.

Právě tato kombinace představuje pro veřejnou správu významné riziko. Zaměstnanec může do veřejného chatbota vložit neveřejný dokument, osobní údaje nebo interní informace, aniž by měl dostatečný přehled o podmínkách jejich dalšího zpracování. Stejně problematické může být nekritické používání nepřesných výstupů při přípravě podkladů nebo rozhodování.

Švédsko přitom není omezeno na jedinou instituci. Podobná opatření podle Sveriges Radio zavedly také tamní finanční správa Skatteverket a státní instituce Statens institutionsstyrelse. O omezení přístupu uvažuje rovněž úřad Kronofogden, který se zabývá mimo jiné vymáháním pohledávek. Regeringskansliet už dříve omezil používání čínského nástroje DeepSeek.

Proč právě Microsoft Copilot?

Na první pohled může výběr Copilota působit poněkud paradoxně. Microsoft totiž ve svých AI produktech využívá také modely OpenAI a v některých službách nabízí i modely společnosti Anthropic. Rozdíl tedy nemusí spočívat v samotném jazykovém modelu, ale v prostředí, prostřednictvím kterého k němu zaměstnanci přistupují.

Microsoft u podnikových služeb Copilot deklaruje, že zákaznické dotazy, odpovědi ani data zpřístupněná prostřednictvím Microsoft Graph nepoužívá k trénování základních jazykových modelů. Organizacím zároveň poskytuje možnosti správy přístupu, auditu a uplatňování bezpečnostních pravidel. Tyto ochrany se však vztahují na konkrétní podnikové služby a jejich podmínky, nikoliv automaticky na všechny varianty Copilota.

Významná je také možnost centrálně rozhodovat o dostupnosti jednotlivých modelů a poskytovatelů. Například modely Anthropic jsou pro zákazníky Microsoftu v Evropské unii standardně vypnuté a jejich použití vyžaduje administrátorské povolení. Microsoft současně upozorňuje, že jejich zpracování dat zatím nespadá do jeho evropské datové hranice.

Z dostupných informací nelze určit, jaké konkrétní bezpečnostní úpravy švédský úřad u Copilota provedl. Jeho tiskové oddělení odmítlo podrobnosti zveřejnit s odkazem na bezpečnostní důvody.

Rozhodnutí proto nelze interpretovat jako důkaz, že Copilot je obecně bezpečnější než ChatGPT nebo Claude. Oba konkurenční poskytovatelé rovněž nabízejí podnikové varianty s vlastními bezpečnostními a smluvními opatřeními. Podstatné je, jakou službu konkrétní organizace schválila, jaké má smluvní záruky a jakým způsobem je její používání řízeno.

Bezpečnost dat se mění v konkurenční výhodu

Švédské rozhodnutí zároveň ukazuje posun v tom, podle čeho mohou velké organizace vybírat dodavatele AI. Vedle výkonu modelů, ceny nebo nabídky funkcí začínají získávat na významu možnosti správy, auditu, ochrany informací a smluvní odpovědnost poskytovatele.

Pro Microsoft je takové prostředí příznivé. Jeho technologie jsou již součástí infrastruktury mnoha organizací a Copilot může využívat existující správu identit, oprávnění a bezpečnostní politiky prostředí Microsoft 365. Zavádění AI tak nemusí nutně znamenat budování zcela nového systému správy přístupu k datům.

Na druhé straně vzniká otázka závislosti veřejných institucí na jediném technologickém dodavateli. Pokud se schválený podnikový nástroj stane hlavní cestou k využívání generativní AI, může jeho poskytovatel získat významný vliv nejen na výběr modelů, ale také na ceny, dostupné funkce a budoucí rozvoj služeb.

Z pohledu veřejných institucí proto není důležitá pouze okamžitá bezpečnost konkrétního produktu. Stejně podstatná je dlouhodobá možnost kontroly nad daty, výměny dodavatele a transparentního vyhodnocování alternativ.

Co z toho vyplývá pro české organizace?

Švédský případ je relevantní také pro českou veřejnou správu a firmy pracující s citlivými údaji. Ukazuje především limity situace, kdy zaměstnanci začnou generativní AI používat dříve, než organizace stanoví pravidla.

Samotné nasazení jednoho schváleného nástroje však bezpečnost nezaručuje. Organizace musí vědět, jaká data smějí zaměstnanci AI zpřístupňovat, kdo má k nástrojům přístup, kde se informace zpracovávají a uchovávají a jakým způsobem lze používání kontrolovat. Nezbytné je také nastavení oprávnění a ochrany před únikem informací.

Důležitou součástí zůstává vzdělávání zaměstnanců. Ani podniková AI s odpovídajícími bezpečnostními opatřeními totiž nedokáže zcela zabránit nevhodnému zadání citlivých informací nebo chybnému použití vygenerovaných výstupů.

Švédské rozhodnutí tak není odmítnutím generativní umělé inteligence. Je spíše ukázkou toho, jak se její používání přesouvá od individuálního experimentování zaměstnanců k centrálně řízeným podnikovým službám.

Zdroj: sverigesradio.se