Požadavky firem rostou rychleji než kvalifikace populace

Nezaměstnanost v České republice se dlouhodobě pohybuje na nejnižších číslech v historii, firmám chybějí zejména technicky vzdělaní lidé a informatici. Práce s počítačem je už nutná i ve strojírenství, což problémy s hledáním vhodných pracovníků jen prohlubuje. Podle nedávného výzkumu společnosti Manpower Group patří mezi nejhůře obsaditelné pozice zejména řemeslníci, řidiči nebo inženýři. Za nimi pak následují technici, obchodní zástupci a pracovníci v IT.

Tuto skutečnost potvrzují i poslední čísla zveřejněná Úřadem práce České republiky. Ke konci března 2019 bylo podle nich v Česku celkem 227 053 nezaměstnaných, což je o 14 364 méně než v únoru a o 36 555 osob méně než před rokem. Mezi pozice, po kterých je dlouhodobě vysoká poptávka, přitom Úřad práce řadí zejména technické pozice napříč všemi obory. „Nejhůře obsaditelné pozice se v dlouhodobém horizontu nemění, stabilně největší poptávka je právě po těchto profesích,“ uvedla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Na nedostatek uchazečů o tyto pozice dlouhodobě upozorňují také průmyslové firmy. „Jsou to zejména technici a řemeslníci. Souvisí to s dlouhodobým nezájmem o výrobní obory v posledních letech,“ řekl výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší. Situaci podle něj ovlivňuje aktuální ekonomický cyklus a druh firem, které český průmysl v současné době táhnou. „Jde hlavně o automotive. V případě ekonomické krize však pracovníci z tohoto odvětví budou jako první pomalu propouštěni, čímž se uvolní pracovní síla pro další podniky,“ předpověděl Prášil.

Rostoucí požadavky firem

Technické pracovníky řadí mezi nejhůře obsaditelné pozice také Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting. Kromě nich zmiňuje též vysoce kvalifikované inženýry, IT specialisty, lékaře či certifikované specialisty jako svářeče, techniky, mechaniky či řidiče. Problémem však podle ní není jen nedostatek pracovníků, ale zejména nedostatek vhodných pracovníků. S technologickým pokrokem a změnou struktury ekonomiky se totiž mění i požadavky firem na zaměstnance. „Ty tak rostou rychlejším tempem, než je tempo vývoje kvalifikace populace. Lidí na trhu práce je stále nedostatek, navíc mají nedostatečnou kvalifikaci a dovednosti i odlišné očekávání ve srovnání s tím, co očekávají zaměstnavatelé. Chybí jim také specializace na určité odvětví,“ dodala Vyskoková.

Podobný pohled přináší také Prášil, demonstruje ho přitom na srovnání situace během hospodářské krize a nyní. „Před deseti lety byla větší poptávka po čistě manuálních pracovnících. Vzhledem k tlaku na automatizaci a digitalizaci však dnes firmy hledají technické pracovníky s patřičným IT vzděláním, zejména pak operátory CNC strojů, kterých je kritický nedostatek. Oproti období recese je to velký rozdíl,“ doplnil výkonný ředitel ZKL.

Podle Vyskokové promlouvá nedostatek IT specialistů s postupnou modernizací technologií do prakticky všech odvětví. „Před deseti lety byla situace úplně jiná. IT pracovníci byli potřeba zejména ve firmách vyvíjejících hardware a software. Dnes jsou však vzhledem k modernizaci a digitalizaci poptáváni prakticky ve všech odvětvích ekonomiky, je o ně tedy ještě větší nouze,“ uvedla. Firmy podle ní oslovují personální agentury s pozicemi, se kterými si neví rady a které nejsou schopny samy obsadit. A zatímco v období krize jich bylo minimum, nyní jejich požadavky stoupají. Objevuje se tak například větší poptávka po obchodních zástupcích.

Změna myšlení i vzdělávání

Jednu z příčin současného stavu vidí Prášil ve výchově v rodině. Rodiče podle něj příliš nevedou své děti k manuální práci, ve výsledku je tak ve školství problém s obsazováním učebních oborů z důvodu nezájmu žáků. Podobně na situaci nahlíží i ředitel Akademie řemesel Praha Drahoslav Matonoha. „Je to hlavně dlouhodobým působením na obecné povědomí, že vysokou školu může udělat každý, a výhodnějšími platovými tabulkami pro absolventy jakékoli vysoké školy. Proto většina rodičů považuje za nejperspektivnější cestu k blahobytu svých ratolestí jakoukoli střední školu s možností co nejlehčí maturity. Tím se otvírají dveře pro široké spektrum akreditovaných i neakreditovaných vysokých škol. Tedy honba za papírem, a ne za znalostmi a dovednostmi,“ prohlásil Matonoha.

Podle něj je nutná reforma už od základních škol, která odhalí nedostatky ve vzdělávacím systému. Sám Matonoha by přivítal veřejnou diskuzi na téma, zda je opravdu nutné, aby všichni „jen kvůli Evropské unii“ měli maturitu, byť by byli vědomostmi na úrovni maximálně deváté třídy základní školy. Řemeslníci jsou podle něj oceňováni zejména na venkově a v menších městech, kde si lidé lépe uvědomují, že kvalitní řemeslník přečká i dobu těžké krize relativně bez problémů. O ty české je přitom velký zájem i v zahraničí, zatímco tuzemské firmy do republiky naopak přitahují především zkušené manažery.