České startupy spoléhají na vlastní vývoj a lákají vývojáře na podíl ve firmě

Rychlost, efektivita, pružnost a silně motivovaný tým. To jsou hlavní výhody startupů. Začínající české firmy se toho učí využívat. Pokud jde o vývoj vlastních produktů nebo služeb, spoléhají raději na vlastní tým, který vedle peněz motivuje i podíl na případném úspěchu.

Zatímco pro nové firmy je podíl ve firmě mnohdy jedinou formou odměny, kterou si zpočátku mohou dovolit, těm úspěšným zase slouží jako zajímavý bonus k platu pro klíčové zaměstnance. Část firmy takto „rozdává“ celkem 34 % ze čtyř desítek oslovených startupů. Pouze desetina startupů zároveň zadává práce směřující k vývoji produktu externímu dodavateli.

„Z průzkumu vyplynulo určité zklamání nad přístupem externích dodavatelů. Domníváme se, že dobře nastavená spolupráce s profesionální vývojářskou firmou může být velmi prospěšná, protože kromě samotných kapacit nabízí také zkušenosti a znalosti. Může pomoci například s volbou technologií nebo nastavením procesu vývoje,“ řekl Tomáš Pavlík, generální ředitel společnosti Profinit a člen poroty soutěže Nápad roku.

Navzdory všeobecnému přesvědčení se také ve startupech nezačíná programovat hned, když se objeví „geniální“ nápad. Více než polovina firem (53 %) nejprve připraví a otestuje prototyp a 39 % pak provede důkladnou analýzu. Důkladná analytická fáze, a také pravidelné revize kódu, systematické testování nebo udržovaná dokumentace jsou předpoklady toho, že vyvinutý systém bude v budoucnu udržovatelný a rozšiřitelný. „Zdá se, že i startupy aplikují postupy softwarového inženýrství. Věříme, že tomu pomohlo i naše mnohaleté působení na vysokých školách, kde přednášíme předměty zaměřené na správnou praxi vývoje softwaru,“ dodal Pavlík.

„Model ‚vývoj za podíl ve firmě‘ je zcela jistě zajímavou a lákavou alternativou klasického najímání vývojářů. Vždy ho ale doporučuji spojit i s klasickým modelem základního odměňování a podíl rozdělovat až po dosažení cílových ukazatelů konkrétní etapy startupového projektu (např. ověření prototypu, získání dostatečné báze odběratelů apod.). Také není tento model pro každého – měl by být využit pouze pro klíčové vývojáře projektu, kteří garantují jeho kvalitu a dlouhodobou udržitelnost,“ uvedl Ota Novotný, výkonný ředitel xPORT VŠE.

Průzkumu se zúčastnilo 36 úspěšných firem, které se v minulosti probojovaly finále soutěže Vodafone Nápad roku. Letošní jubilejní desátý ročník opět nabídl zajímavým projektům šanci získat investici až 10 milionů korun, okamžitou odměnu pro vítěze ve výši 300 tisíc korun, mentoring a zpětnou vazbu od úspěšných podnikatelů či pobyt v americkém Silicon Valley. Novinkou byla letos kategorie Profinit Technologický projekt, jejíž vítěz pojede v listopadu na největší oborovou konferenci o webu a technologiích do Lisabonu. Cenu získala společnost Byzance, která vyvíjí a dodává hardware i softwarové nástroje pro vývoj a provozování služeb „internetu věcí“.4