NAS servery domů i do firmy
Síťová úložiště či NAS servery se dnes stávají běžnou součástí výbavy domácností i firem a institucí. Nabídka síťových úložišť je dnes široká a uspokojí požadavky různých typů zákazníků. Podle čeho a jak z ní vybírat?
Síťová úložiště či NAS servery se dnes stávají běžnou součástí výbavy domácností i firem a institucí. Hardwarová i softwarová výbava úložišť rychle roste a jejich aktuální možnosti nám ještě před několika lety pravděpodobně připadaly zcela netušené…
Nabídka síťových úložišť je dnes široká a uspokojí požadavky různých typů zákazníků. Setkat se můžeme s jednoduchými jednodiskovými či dvoudiskovými modely vhodnými např. pro zálohování dat a ukládání multimédií domácích uživatelů přes rychlejší, výkonnější a kapacitnější verze pro profesionální uživatele či menší firmy až po výkonná komplexní řešení, která mohou i díky schopnosti fungovat jako privátní či hybridní cloud do značné míry zastat i roli „IT ústředny“ nejedné velké firmy. K tomu všemu se váže i stále se rozšiřující nabídka nejrůznějšího příslušenství, doplňků a služeb, které možnosti NAS úložišť dále posilují.
S rostoucími možnostmi a komplexností operačních systémů, které na NAS úložištích běží, stále častěji platí, že funkční výbava a možnosti úložiště závisí i na péči svého majitele, protože dnes pro úložiště většiny výrobců existuje i značné množství volitelného softwaru a aplikací, a uživatelé si tak mohou svá zařízení přizpůsobit podle svých osobních potřeb nebo potřeb svého podnikání. Platformy výrobců jako QNAP nebo Synology k tomu doslova vybízejí…
Domácí úložiště
Do domácností míří menší a kompaktnější, nejčastěji jednodisková či dvoudisková řešení, která jsou cenově dostupná a bývá je dokonce možné pořídit s již osazenými disky, aby méně zkušený uživatel nemusel hned na začátku řešit žádné komplikace. Logicky od takových úložišť nelze očekávat vysoký výkon ani špičkovou výbavu, ale méně náročným uživatelům nebo uživatelům, kteří pořizují svou první NAS, budou bohatě stačit.
Domácí úložiště bývají osazena níže taktovanými procesory a spíše menší RAM, takže na některé operace si uživatelé počkají o něco déle než v případě pokročilejších řešení, o kterých budeme hovořit později. Většinou se počítá s osazením 3,5″ (6 Gb/s) HDD, nebývá však problém použít ani menší 2,5″ HDD. Běžně se v této třídě nejčastěji stále (bohužel) spoléhá na 1Gb konektivitu. Někdy narazíme i na porty USB vhodné pro připojení dalších externích paměťových nosičů.
A co všechno takové úložiště svým majitelům nabídne? V prvé řadě samozřejmě poslouží jako sdílené centralizované úložiště, které zpřístupní uložené soubory prostřednictvím internetového prohlížeče nebo mobilní aplikace odkudkoli, kde se lze připojit k internetu. Ideální pro sdílení rodinných fotografií, ale i řady dalších souborů. Nechybí ani možnost synchronizace souborů mezi různými zařízeními. Dalším častým způsobem využití je zálohování stolních i přenosných počítačů nebo mobilních zařízení. Uložené soubory dnes bývají i na těch nejdostupnějších zařízeních chráněny tzv. snímky (snapshoty) a šifrováním. V neposlední řadě lze úložiště použít pro skladování multimediálních souborů, jako jsou třeba filmy nebo seriály, a jejich přehrávání prostřednictvím sítě na kompatibilních zařízeních, typicky např. na televizoru. Výhodou bývá podpora nástrojů typu Plex či technologie DLNA i moderních formátů včetně souborů v rozlišení 4K.
Zejména v tomto segmentu bychom neměli opomíjet ani vlastnosti, jako je design či tichý chod, obzvlášť v případě, kdy se počítá s nasazením úložiště na viditelném a dostupném místě, např. typicky v obývacím pokoji nebo třeba v pracovně poblíž PC.
Úložiště pro profesionální uživatele a SMB
V této produktové kategorii již (tolik) nehrají hlavní roli pořizovací náklady, ale užitná hodnota a výkonnostní a spolehlivostní parametry.
Nároky na výkon při čtení i zápisu dat i interním zpracování souborů rostou – nutné je počítat jednak s přístupem většího počtu uživatelů a pak samozřejmě také s využíváním kapacitnějších souborů – např. velkých kolekcí fotografií a videí – a jejich častější manipulací s nimi. NASy v této třídě již nabízejí výkonnější vícejádrové procesory a větší (rozšiřitelnou) paměť RAM. Výkon lze dále zlepšovat např. nasazením rychlé (NVMe) SSD cache paměti nebo třeba posílením konektivity, která může být, ať již nativně, nebo za pomoci doplňkového příslušenství, např. 2,5Gb, 5Gb či 10Gb i rychlejší. Profesionální uživatelé by mohli využít také např. HDMI výstup, který některá zařízení rovněž nabízejí.
Roste také tlak na kapacitu – běžná je možnost osazení čtyř, osmi a někdy třeba i 16 nebo více HDD či SSD. V případě potřeby lze většinou připojit také externí expanzní jednotku s možností osazení dalších disků nebo využít za pomoci funkce VJBOD i volnou kapacitu jiných zařízení NAS. Samozřejmostí je i důraz na spolehlivost, který je podtržen podporou různých RAID režimů zapojení pevných disků, podpora snímků a verzování nebo možnost data zrcadlit i do jiných lokalit (nebo cloudu), a udržovat tak více jejich kopií. Šetřit čas, prostor i šířku pásma lze za pomoci deduplikace, komprese či komprimace a dalších chytrých algoritmů.
Řešení pro (větší) firmy
Dostáváme se do segmentu, ve kterém zákazníci již chtějí jen a pouze to nejlepší. Samozřejmostí jsou tedy pokročilé funkce, o nichž jsme již hovořili v předchozích odstavcích, ale jen to by v tomto případě nestačilo… Vedle schopnosti pojmout ještě více disků je tak základem i posílená konektivita (ideálně alespoň 10 či 25Gb) podpořená i pokročilými síťovými funkcemi (jako jsou slučování portů či převzetí služeb) a také masivní podpora virtualizace či pokročilé souborové systémy s vlastnostmi zajišťujícími nezbytnou integritu dat, samoregenerování či různé konfigurace RAID (Triple Parity a Triple Mirror) pro další zvýšení ochrany dat.
Kromě intenzivní práce se soubory nebo zálohování firemní datové infrastruktury (včetně fyzických zařízení, jako jsou třeba stolní a přenosné počítače, ale i mobilní telefony či tablety, ale i kompletních serverů nebo cloudových řešení typu Google Workspace, Microsoft 365 a dalších) zastanou taková zařízení i celou řadu dalších úloh. Mohou poskytnout nejen základní aplikace pro spolupráci na kancelářských dokumentech nebo firemní komunikaci, ale i webserver či mailserver, databázový server, ale také multimediální ústředí, centrálu pro zařízení internetu věcí nebo třeba pokročilé centrum pro videodohled. Zcela nový rozměr taková zařízení získávají v kombinaci s již zmiňovanými možnostmi virtualizace nejrůznějších prostředí a aplikací (např. VMware a Hyper-V) nebo možností práce s kontejnery. Díky vlastnostem moderních úložišť tak hovoříme o vysoce bezpečných, spolehlivých (např. i díky redundantnímu napájení) a také velmi dobře škálovatelných (kapacitně, výkonově i aplikačně) prostředích s důrazem na maximalizaci dostupnosti služeb (lze vytvořit např. tzv. high-availability cluster s automatickým přechodem služeb během několika sekund od selhání zařízení) a práci v prostředí citlivých na odezvu vstupních i výstupních operací.
Zařízení v této kategorii podporují centrální management i vzdálenou správu a monitoring. Na rozdíl od levnějších přístrojů se tato „větší“ řešení často dodávají v provedení pro osazení do racku tak, aby mohla být umístěna např. ve firemních serverovnách spolu s dalšími zařízeními, kde jim lze oproti běžné kanceláři či jiným prostorům poskytnout i patřičné provozní vlastnosti a ideálně i fyzické zabezpečení.
Pro ty nejnáročnější operace se dnes samozřejmě vyplatí zvážit i nasazení kompletně flashových úložišť nebo úložišť s výkonnými SAS disky.
Možnosti rozšíření
Podobně jako stolní počítače lze hardwarově rozšiřovat i možnosti síťových úložišť. Nejjednodušší (ačkoli ne vždy a u všech modelů dostupnou) metodou jsou vysokorychlostní interní PCIe sloty. Častým rozšířením jsou komunikační karty, které ve srovnání se základní výbavou umožní NAS serverům podstatně rychlejší síťovou komunikaci. Mezi příklady rozšiřujících karet patří např. jedno- i víceportové karty s multigigabitovými rychlostmi (i 25 Gbps nebo více), často i s funkcí slučování portů pro ještě vyšší výsledný výkon, nebo s podporou záležitostí, jako jsou SR-IOV a RoCE (ze kterých výrazně těží běh virtualizovaných prostředí) či iSCSI. Dalším příkladem mohou být karty, které NAS rozšíří o M.2 porty pro osazení SSD modulů, o porty typu Thunderbolt nebo třeba redukce pro osazení 2,5″ disků do 3,5″ slotů. Hodit se může také rozšíření komunikačních možností „NASky“ o podporu bezdrátových sítí Wi-Fi, Fibre Channel nebo třeba i běžná USB.
Vedle hardwarové výbavy lze samozřejmě rozšiřovat i nabídku doplňkových služeb, jako jsou nadstandardní záruční, pozáruční a další extra servisní služby. Zejména výrobci podnikových úložišť si uvědomují nezbytnost takových prvků a zákazníkům umožňují navolit si servis podle jejich možností a požadavků.
Vždy záleží na konkrétním modelu a konkrétním výrobci, obecně si však zákazníci dnes mohou kromě prodloužení základní záruky nad limit daný zákonem (lze dokoupit např. rozšíření i o pět let) doplatit za různé balíčky typu Next Business Day, často navíc v různých úrovních, které zajistí rychlejší vyřešení případného problému (např. formou výměny zařízení za nové, aktualizací softwaru či výměny vadného dílu, ať již jde o disk, zdroj napájení, chladič, či jiný), často dle typu smlouvy do druhého dne.
V případě některých modelů či modelových řad však výrobci poskytují lepší servisní či záruční služby již v ceně zařízení, proto je vždy dobré zkontrolovat i podobu základní záruky, a koncovému zákazníkovi následně nabídnout tu nejlepší a nejvýhodnější možnou variantu.