Co nás čeká a nemine

Napříč segmenty se můžeme těšit na spoustu zajímavostí. S některými se již setkáváme a nejspíš vás již moc nepřekvapí, ale příští rok by mohl být pro jejich rozvoj rozhodující. Některé pro vás naopak možná budou zcela nové.

Oblastí, kterým se budeme na následujících řádcích věnovat, je hned několik a dá se říci, že pokrývají široké rozpětí produktových kategorií od počítačů a mobilních telefonů přes datová centra, uživatelskou zkušenost až po telekomunikace a mnohé další.

AMD vs. Intel vs. Nvidia

Velmi zajímavý souboj se právě rozjíždí na trhu procesorů a grafických karet. AMD se totiž povedl takřka nevídaný kousek, kdy se z něho po mnoha letech, kdy byl v segmentu CPU i GPU jen otloukánkem, kterého brali vážně již jen největší příznivci značky, stal díky trpělivosti a usilovné práci opět rovnocenný soupeř. Možná dokonce i leader. V nejnovější generaci svých procesorů Ryzen 5000 a grafických čipů Radeon RX 6000 totiž sklízí až téměř nečekané úspěchy a bude zajímavé sledovat, jak konkurence zareaguje. Přinejmenším Intel v posledních letech stagnuje, nedaří se mu přechod na modernější výrobní procesy a vysoké ceny produktů mu v boji o přízeň zákazníků také nepomáhají… AMD se navíc může spolehnout také na milionové odběry svých komponent pro novou generaci herních konzolí (zvolily si jej Microsoft i Sony) a také stále větší popularitu v segmentu serverů a HPC.

Očekávanou událostí, která má v tomto segmentu z dlouhodobého hlediska potenciál výrazně zamíchat kartami, je přechod Applu na vlastní řešení Apple Silicon založené na architektuře ARM (podobně jako u iPhonů a iPadů). Nyní již víme, že nové SoC se jmenuje Apple M1, a kromě výpočetních a grafických jader a pamětí zahrnuje řadu dalších součástí a obvodů specializovaných na strojové učení, zabezpečení, konektivitu apod. Apple jej ještě během listopadu stihl zákazníkům nabídnout v novém Macu Mini a noteboocích MacBook Air a MacBook Pro (13″). Výkon výpočetní i grafické části je podle prvních dostupných informací velmi dobrý, a to i navzdory tomu, že např. MacBook Air je chlazený zcela pasivně. Velmi dobrá bude také energetická efektivita, a tudíž i výdrž při práci na baterie.

ARM, kterému i díky jeho nasazení u Applu roste sebevědomí, také nehodlá jen přihlížet a představil architekturu Cortex-A78C, která byla vyvinuta pro nasazení v počítačích. Pozornost bychom neměli upírat ani dění kolem otevřené platformy RISC-V, kterou podporuje řada velkých technologických gigantů.

Ohebné smartphony a notebooky

Po ohebných chytrých telefonech, se kterými se již nějakou dobu potkáváme (a více se o nich mimo jiné dočtete v dalším článku tohoto vydání Reseller Magazinu), se můžeme těšit také na ohebné notebooky. Své „želízko v ohni“ již vyslalo do prodeje Lenovo v podobě modelu ThinkPad X1 Fold a nám nezbývá než čekat, zdali se tento segment zařízení bude rozrůstat a zdali najdou odvahu představit podobná zařízení i další výrobci.

Wi-Fi 6, 5G a rychlejší Ethernet

Ačkoli je Wi-Fi nedílnou součástí našeho života, adopce jeho nejnovějšího standardu 802.11ax zatím není tak rychlá, jak se dalo očekávat. Konečně se však zdá, že pronikne i do těch nejlevnějších zařízení (jak na straně síťových prvků, tak i koncových zařízení, jako jsou telefony či notebooky), a tak si snad budeme moci již v příštím roce výhod nové generace této bezdrátové technologie užívat častěji, než tomu bylo doposud.

Totéž platí o mobilních sítích páté generace. Ačkoli v zahraničí se již používají, nebo přinejmenším budují na plné obrátky, čemuž napomáhá také nejnovější generace iPhonů, u nás zatím stále čekáme na výsledky aukce, která určí, kdo zde 5G sítě bude moci vůbec provozovat… Takže zatímco stávající mobilní operátoři maximálně tak experimentují s pilotními projekty, výrobci na trh chrlí jeden 5G telefon za druhým… Více si o 5G můžete v tomto čísle přečíst v rozhovoru s ředitelem české pobočky Ericssonu Cveto Gašperutem.

Velký potenciál má také šíření rychlejšího Ethernetu (2,5 Gb, 5 Gb, 10 Gb), se kterým se sice můžeme již celkem běžně setkat v profi prostředí, stále má však značný prostor k růstu. V domácnostech či menších firmách či kancelářích stále není pravidlem, což je škoda, protože praktické přínosy mohou být citelné.

Streamování a předplácení

Trendy, které „vystrkují růžky“ už delší dobu. V příštím roce však nadále porostou.

Streamovat dnes můžeme hudbu, podcasty, filmy a videa nebo třeba hry. Je to okamžité (alespoň za předpokladu odpovídajícího připojení), jednoduché, bez manipulace s fyzickými médii a většinou se širokou nabídkou obsahu. Fyzická média jako DVD či Blu-ray disky, LP desky, USB disky či paměťové karty, ale třeba i knihy a časopisy, tak budou stále vzácnější, raritnější a spíše sběratelskou záležitostí než věcí běžné spotřeby.

Se streamováním úzce souvisí i trend účtování nikoli jednorázově v momentě pořízení produktu či služby, ale průběžně po celou dobu užívání dané služby (např. softwaru). Má to své výhody i nevýhody, o kterých bychom mohli dlouho spekulovat, ale i tento trend je nevyhnutelný, protože jej začali s oblibou prosazovat i největší softwaroví poskytovatelé jako Microsoft, Adobe či Apple.

Infrastruktura jako služba

Na podobných principech, které jsme zmínili v předchozím odstavci, staví i další z trendů, tentokrát se však dostáváme do segmentu firem. Proč složitě a nákladně pořizovat servery, úložiště či síťová zařízení, když si je podnik může pronajmout a platit jen za to, co skutečně využívá? Jistě, například v případě bezpečnosti ukládaných dat to může vyvolávat kontroverze, ale dá se předpokládat, že i v tomto případě hovoříme o přístupu, který čeká zářná budoucnost.

PCI Express 4.0 a NVMe-oF

Nyní krátce ze světa úložišť. Již nyní se můžeme s SSD se sběrnicí PCIe Gen4 setkávat, jejich nabídka však až v příštím roce konečně dosáhne potřebné šíře. V kombinaci s dalšími inovacemi se můžeme i ve spotřebitelských produktech těšit ze špičkového výkonu, který při čtení dat bez problémů atakuje i hranici 7 000 Mb/s a při jejich zápisu i 5 000 Mb/s a více. Nejen rychlost čtení, ale i další vlastnosti, jako je životnost či stabilita rychlosti čtení a zápisu, se navíc budou postupně dále zlepšovat.

V enterprise segmentu bude stále častěji „čarovat“ protokol NVMe-over-Fabrics neboli NVMe-oF. V tomto případě hovoříme o součásti infrastruktury datových center, která mimo jiné umožňuje sdílení úložiště založeného na NVMe mezi hostiteli při výkonu srovnatelném s lokálně zapojenými SSD. Navzdory svému výkonu by navíc nemělo jít ve srovnání s odpovídajícími technologiemi o nic drahého.

Starlink

Projektů, které slibovaly internet všude a pro všechny, tu již bylo více. Zatím se však zdá, že Starlink, za kterým stojí firma SpaceX miliardáře a vizionáře Elona Muska, má celkem dobře našlápnuto. Starlink je síť satelitů na nízké oběžné dráze Země, jejímž cílem je poskytovat internetové připojení po celém světě. Zejména však v oblastech, které se jinými současnými technologiemi nevyplatí pokrývat, případně by vybudování pokrytí bylo drahé nebo nekvalitní. Jde samozřejmě o komerční projekt, který se v roce 2020 soustředil na USA a Kanadu, v příštím roce by však mělo dojít i k jeho globální expanzi.

Nositelná elektronika a zdravotnictví

Spolu s rostoucími schopnostmi nositelné elektroniky sledovat důležité tělesné ukazatele (včetně teploty, EKG, tepu, okysličení krve apod.) a detekovat rizika výskytu různých potenciálních nemocí a potíží (např. fibrilace srdečních síní a spánkové apnoe) se logicky nabízí jejich přímé zapojení do systému zdravotnické péče a prevence. Doufejme, že zdravotní systémy budou takto průběžně nasbírané detailní údaje, které by měly být díky povinným certifikacím i relativně přesné, schopny je co nejdříve a nejefektivněji využívat. Už v současné době existuje u řady přístrojů možnost např. z mobilní aplikace nasbíraná data vyexportovat do PDF a svému lékaři je zaslat či ukázat, což už tak může být v mnoha případech nadmíru užitečné, ale jistě bychom do budoucna měli požadovat stále větší a větší míru automatizace těchto úkonů. Věřme, že jak výrobci, tak lékaři, pojišťovny a další příslušné instituce najdou společné slovo.

Virtuální a rozšířená realita

Virtuální a rozšířená realita jsou technologie, o kterých se hodně mluví, ale na svůj „bod zlomu“ mezi většinovou populací stále čekají. Již dnes se přitom napříč obory nabízí široká škála využití, někde se již zabydlely asi natrvalo, ale stále jde spíše o výjimky. Snad dalšímu šíření napomůže podle všeho i povedená nová verze populárního řešení Oculus Quest 2, za kterým nestojí nikdo jiný než Facebook. Všechno potřebné včetně financí, potřebných znalostí i komunikačních kanálů a velké uživatelské skupiny by na to jistě měl. Na druhou stranu je to právě Facebook, který se v tomto případě pro mnohé stane tou největší překážkou (zejména nová podmínka vyžadující mít pro zprovoznění a používání headsetu aktivní uživatelský účet na Facebooku bude pro mnohé „no-go“ záležitostí). Jistě, jsou tu i další výrobci jako HTC, ale marketingový potenciál Facebooku je i díky dřívější akvizici původem české globálně známé VR hry Beat Saber v tomto případě obrovský.

Pokračující přesun do onlinu

Přesun do onlinu, který vynuceně započal již letos, bude pokračovat. Pravděpodobně již ne tak rychle, ale o to systematičtěji, efektivněji a promyšleněji. Zvykají si na to lidé, zvykají si na to zaměstnavatelé, zvykají si na to poskytovatelé služeb. Je potřeba připravit se na to, že některé věci už možná nikdy nebudou úplně jako dřív. Stejně jako u řady výše zmiňovaných trendů má i tento své neoddiskutovatelné klady a zápory, ale právě spousta z výše zmiňovaných technologií by mohla následující kroky vedoucí k další a ještě hlubší digitalizaci společnosti výrazně usnadnit a zpříjemnit.

Autor textu: František Doupal