Strojírenské firmy se neobejdou bez lidí se soft skills. Ty budou stejně důležité jako digitální gramotnost
Strojírenské firmy vždy potřebovaly zejména zaměstnance, kteří mají odborné technické znalosti a zkušenosti. S érou digitalizace a robotizace se v posledních letech do popředí vedle těchto dovedností dostala také takzvaná digitální gramotnost.
Aby podnik zvládl přechod k technologiím Průmyslu 4.0 bez velkých obtíží, jsou podle odborníků neméně důležití také pracovníci s takzvanými soft skills. Tedy ti, kteří ostatní zaměstnance procesem změn a zavádění nových technologií bezpečně provedou.
Bez operátorů výroby či obsluhy CNC strojů by se tyto společnosti obešly jen těžko. S postupující digitalizací a robotizací průmyslu se však nároky na technické pracovníky začínají zvyšovat. Za klíčovou oblast, v níž je nutné rapidní zlepšení, přitom odborníci i firmy považují digitální gramotnost.
„IT technologie vstupují přímo do samotných výrobních zařízení, nestačí už tedy klasické inženýrské vzdělání. Oproti minulosti je zásadní potřeba kontinuálního vzdělávání a sebevzdělávání a propojování znalostí z různých oblastí,“ řekla mluvčí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Alena Nováková.
Nedostatek kvalifikované síly firmy řeší motivací i přechodem k automatizaci
Při přechodu podniku na technologie Průmyslu 4.0 zaměstnanci se soft skills sehrávají minimálně stejně důležitou roli jako ti, kteří oplývají technickými znalostmi. Zatímco o zaměstnance a uchazeče z druhé skupiny podniky velkou nouzi nemají, pracovníků s kvalifikací na technologie Průmyslu 4.0 je na trhu práce minimum. Firmy s tímto nedostatkem bojují různými způsoby. mnoho podniků aktuální nedostatek kvalifikovaných pracovníků řeší automatizací provozů.
Škola hrou, virtuální hřiště i propojení s komorami a klastry
Odborníci se shodují, že řešení problému s nekvalifikovanými pracovníky leží právě v jejich vzdělávání.
„Bez systému kontinuálního vzdělávání a rozšiřování dovedností pracovníků nemůže žádný podnik dlouhodobě na globálním trhu obstát. Je proto třeba motivovat zaměstnance a využívat vzdělávacích aktivit hospodářských komor a klastrů, které dokážou reagovat na potřeby zaměstnavatelů a trhu práce,“ popsal Tomáš Kubala z Industry Clusteru 4.0.
Někteří považují za nejlepší metodu školu hrou. Lidé si potřebují věci osahat, a když pochopí, že nové technologie a přístupy nejsou proti nim, ale naopak jim pomáhají, vstřebají je velmi snadno. K tomu je třeba, aby se nestyděli přiznat, že něco neumějí, ani by je kvůli tomu ostatní neměli stavět do kouta. Ve funkčním týmu se pak jeden zaměstnanec učí od druhého.
Pro osvojování digitálních kompetencí je pak ideální vytvořit digitální hřiště neboli takzvané testbedy. Ty lze využít pro ověření funkcionality a nových konceptů ve výrobě, identifikaci požadavků a dopadů technologie bez nutnosti velkých odstávek skutečné výroby, a právě také pro vzdělávání zaměstnanců a jejich trénink.