Mzdy rostou, přesto v Brně a okolí chybí tisíce pracovníků

„Aktuálně nabírají prakticky všechny segmenty. Co do počtu lidí vedou podnikové služby, kde aktuálně chybí dokonce tisíce pracovníků, co do složitosti náboru jsou však na špičce informační technologie, kde i přes výrazný růst mezd není snadné potřebné pracovníky získat,“ uvedla Kateřina Tkadlecová, vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment. V podnikových službách chybí zejména pracovníci zákaznické podpory a lidé s ekonomickým vzděláním a znalostí cizích jazyků, v IT je největší poptávka po vývojářích a ve výrobě přetrvává hlad po operátorech výroby, seřizovačích, mechanicích, konstruktérech a inženýrech kvality.

I když Jihomoravský kraj sousedí s Rakouskem, nezaznamenává výrazné dojíždění pracovníků za hranice, jako je běžné například v jižních Čechách. Na vině je zejména nedostatečná infrastruktura, která dojíždění ztěžuje. A to platí i pro dojíždění v kraji samotném. „Lidé na jižní Moravě jsou ochotni dojíždět do práce zhruba o polovinu méně, než v jiných regionech ČR. Lepší dopravní spojení Brna s okolím by bylo pro trh práce velmi přínosné,“ vysvětlila Tkadlecová.

Nedostatek pracovníků v regionu zvyšuje zájem firem o zaměstnávání cizinců, především z Polska, Maďarska, Ukrajiny a Běloruska, a to jak na dělnické pozice, tak i na kvalifikované posty v podnikových službách, kde je nutná nejen znalost daného oboru, ale i schopnost hovořit cizími jazyky.

„V regionu nadále očekáváme nedostatek pracovníků ve výrobě, na technických pozicích a v IT. Firmy budou muset ještě urputněji pracovat na udržení současných zaměstnanců, a to zejména dorovnáním mzdových podmínek i benefitů a vytvořením příjemnějšího pracovního prostředí,“ řekla Tkadlecová. V oblasti benefitů se projevuje snaha vycházet zaměstnancům vstříc formou práce z domova či flexibilního začátku pracovní doby. Mezi nestandardní benefity patří například výhodně úročené půjčky, společná práce v zajímavých lokalitách, kdy se celý tým přesune například k moři či do hor a pracuje se šest hodin denně, či dlouhodobé neplacené volno, kdy zaměstnavatel hradí zdravotní a sociální pojištění v minimální výši.

Nejvyšší mzdy v Jihomoravském kraji dosahují podle analýzy Grafton Recruitment až 200 tisíc měsíčně (ředitel výrobního závodu), což je téměř desetinásobek příjmu nejhůře placených operátorů výroby, řidičů VZV či recepčních. Zatímco pro jiné regiony ČR jsou ve srovnání s Prahou charakteristické výrazné mzdové rozdíly, Brno podmínkami hlavní město u většiny pozic dohání. Výše mezd je přitom vždy uváděna jako měsíční hrubá mzda včetně bonusů a variabilních složek.

V IT sektoru si na jižní Moravě nejvíce vydělají ředitelé IT (80-150 tisíc hrubého měsíčně) a ředitelé softwarového vývoje (80-130 tisíc), nejméně specialisté technické podpory prvního stupně (28-33 tisíc). V oblasti výroby jsou nejlépe placeni vedoucí závodu (120-200 tisíc) a techničtí ředitelé (70-120 tisíc), naopak nejméně výrobní dělníci (19-26 tisíc, v loňském roce 16-22 tisíc) a řidiči VZV (19-25 tisíc). V logistice bere nejvíce ředitel logistiky a nákupu (75-110 tisíc), na 90 tisíc dosáhne i manažer nákupu či manažer logistiky. Nejméně si v tomto oboru v Jihomoravském kraji vydělá skladník (20-30 tisíc). Ve finančních službách mají nejvyšší mzdy finanční ředitelé (90-180 tisíc) a nejnižší účetní (27-35 tisíc, v loňském roce 23-30 tisíc). V obchodě berou nejvíce výkonní ředitelé (120-180 tisíc), obchodní ředitelé (70-120 tisíc) a marketingoví ředitelé (70-100 tisíc), naopak nejméně prodavači (20-25 tisíc, v loňském roce 17-23 tisíc). V administrativě mají nejvyšší výdělky HR ředitelé (100-150 tisíc), advokáti (70-120 tisíc) a podnikoví právníci (50-80 tisíc) nejnižší recepční bez praxe (19-25 tisíc). V jihomoravském zdravotnictví a farmacii má ze sledovaných pozic nejvyšší mzdu manažer klinických studií (60-150 tisíc), následuje manažer medicínských informací (70-100 tisíc), nejméně si vydělá zdravotní sestra (22-31 tisíc).