Překonáváme limity, které jsme si sami nastavili

Jak vnímáte aktuální trendy, jako je Průmysl 4.0 a digitální transformace?

Digitální transformace a digitální ekonomika v poslední době hodně rezonují. Mnoho lidí, včetně IT specialistů, však neumí tyto pojmy správně uchopit. Počátky digitální transformace sahají do 90. let, do dob, kdy se rozvíjel internet do podoby, kterou známe dnes. Právě tehdy začaly vznikat možnosti založit nové obchodní procesy, jak ukázaly značky jako eBay nebo Amazon, jež změnily model obchodování v retailu. Některé společnosti, které byly do té doby globální a významné, nedokázaly směr, jemuž dnes říkáme e-commerce, zachytit a de facto zbankrotovaly. Druhý prvek, který dnes vnímáme a známe, avšak často si ho nespojujeme s nástupem digitální transformace, je chytrý telefon. Konkrétně to bylo uvedení iPhonu v roce 2007. Tehdy společnost Apple nepřinesla jen nový telefon, uvedla platformu, která kromě telefonování a přístupu k internetu představila zásadní novinku – tou byly různá čidla a snímače. Ty umožnily, že má každý uživatel k dispozici zařízení, jež díky své výbavě a funkcím dokáže vytvořit nový obchodní model. Typický představitel tohoto modelu je Uber. Kdyby nevznikly chytré telefony a masivně se nerozšířily, společnosti operující s tímto modelem by možná existovaly, ale rozhodně ne v globálním měřítku. Internet a chytrá zařízení vytvořily podmínky, aby došlo k výrazným změnám. Díky tomu přicházejí organizace s procesy, které narušují nebo porušují zvyklosti, nahrazují předchozí modely. Jak vidíme například i v oblasti legislativy, ať už na úrovni Evropské unie nebo členských států, se zmíněnými novými modely je problém, protože nikdo neví, jak je regulovat či danit. Proto už nejde jen o technologie, ale musí být řeč i o digitální ekonomice. Podle mého názoru dochází momentálně ke spojení několika důležitých prvků – existuje zde fenomén internetu a jeho schopnost výpočetního výkonu, existují chytrá zařízení, a to vše v kombinaci s hyperkonektivitou vytváří ideální platformu pro změny. K tomu všemu je zapotřebí přidat „inteligentní mozek“, nový typ zpracování informací. Můžeme tomu říkat big data nebo umělá inteligence, tato prostředí vytvářejí podmínky pro zpracování dat jiným způsobem. Dalším fenoménem je internet věcí, který se už týká všech. Dochází k jeho masovému využívání v reálném životě. Pokud jde o Průmysl 4.0, dnes se dá popsat jako konkrétní využívání internetu věcí. Pro jeho vznik byly zásadní chytrá čidla a senzory, které se zminiaturizovaly, je možné je masově vyrábět a jejich cena klesla v posledních letech o 80 %. Máme tady chytrou platformu a enormně levná inteligentní čidla, která je možné přidat k technologickým zařízením a začít je využívat pro zvýšení účinnosti konkrétních procesů a výrobních postupů. To je Průmysl 4.0. Opět se ale objevuje potřeba nového typu „mozku“, tedy inteligence, která umí využít toho, že stroje-roboti inteligentně komunikují nejen mezi sebou, ale také s nadřízenou platformou, systémem, který je standardně řízen.

Jak SAP reaguje na tyto trendy a rychle se měnící prostředí IT technologií?

Společnost SAP působí v oblasti aplikačního vývoje a všechny tyto trendy sleduje, monitoruje a experimentuje s nimi, a to i ve spolupráci se zákazníky, kterých je kolem 50 tisíc po celém světě, pokud je tedy řeč o ERP zákaznících. Působíme na trhu po celou dobu, kdy probíhal nástup zmíněných technologií, samozřejmě jsme tedy na Průmysl 4.0, internet věcí a digitální transformaci více než připraveni – sami tyto koncepty aplikujeme a máme hotová řešení, která jsou standardně implementovaná u našich zákazníků.

Jak probíhá digitální transformace v České republice?

V České republice jsme připraveni, máme řešení, naši zákazníci je používají. Jsme zde v mnoha oborech vynikající a vždycky jsme byli, nicméně digitální transformace zasahuje Českou republiku spíše umírněnějším tempem. Omlouvám se tímto start-upům, které se do toho vrhají po hlavě, řeč je hlavně o klasických firmách, které poskytují služby, věnují se výrobě, ty experimentují v menší míře. Vidíme zde opatrnější přístup, plánování. Obrovský pokrok vnímáme ale zejména u Škoda Auto. Ale to je společně se start-upy spíše výjimečný případ, klasické společnosti jsou stále zdrženlivé.

Když přejdeme k portfoliu SAP, co je SAP S/4HANA?

Mnoho zákazníků vnímá SAP S/4HANA jako novou verzi našeho klasického ERP. Tak to ale opravdu není. Pro zákazníky, kteří chtějí zůstat na naší klasické verzi, což je ERP systém Business Suite provozovaný na relačních databázích, zdůrazňuji, že SAP S/4HANA není novou verzí tohoto systému. SAP S/4HANA je nová generace ERP, která opustila původní architektonickou koncepci tak, jak ji známe z 90. let – klient-server. Jde o nový informační systém, jenž je postaven na konceptu, který má tři základní pilíře. Prvním z nich je předpoklad, že nositelem uživatelského rozhraní jsou mobilní zařízení, která má uživatel neustále s sebou. Druhým pilířem je, že jsme opustili svět relačních databází, protože je historicky překonaný a SAP S/4HANA je systém, který plně využívá vlastnosti a možnosti in-memory platformy. V našem případě jde o in-memory platformu, kterou je náš vlastní produkt – SAP HANA. Třetí stěžejní vlastností je volba, zda bude organizace provozovat systém jako on-premise řešení nebo jej využívat jako cloudovou službu – můžeme poskytnout vlastní prostředí, ale k dispozici je také Google, Amazon či Microsoft Azure. Jde tedy o novou generaci informačního systému, která podporuje standardní mobilní zařízení, využívá možnosti in-memory a lze si vybrat, jakým způsobem bude provozována. Kombinace těchto faktorů nám dovoluje říct našim zákazníkům, že SAP S/4HANA je to, co se může stát oním digitálním jádrem pro jejich transformaci. Jde o klíčový prvek fungování celého systému na dalších deset let. V případě digitální transformace je SAP S/4 HANA správná volba, navíc zákazníky neomezujeme na náš cloud, ale poskytujeme jim možnost volby podle jejich preferencí.

Těší se větší oblibě on-premise varianta nebo spíš cloudová?

Nový zákazník je obvykle více otevřen diskuzi na téma cloudového řešení. Zkušenost na českém trhu ukazuje, že dostupná cloudová řešení jsou natolik funkční a bezpečná, že se nikdo nemusí obávat. Pro firmy tato varianta znamená fixní náklady a definovanou funkcionalitu, která se trvale rozvíjí. Pokud je řeč o stávajících zákaznících SAPu, kteří již investovali do své infrastruktury, mají vlastní týmy a celý systém sami ovládají, tam sledujeme jistou míru konzervatismu. Stává se, že tito zákazníci srovnávají dva nesrovnatelné světy. Drtivá většina společností si uvědomuje, že se jich trendy jako cloud a digitální transformace budou brzy týkat, ale často je zatím aktivně neřeší a nemají konkrétní projekty. Kolegové ze zahraničí často nerozumí tomu, proč u nás adopce cloudu trvá tak dlouho. Je to způsobené tím, že zde často chybí reálná zkušenost. Když už je řeč o cloudu, zmíním se o našem dalším produktu – nabízíme také platformu SAP Cloud Platform, kde mohou zákazníci kompletně vyvíjet své aplikace, používat je, zaintegrovat je s vlastním jádrem ERP, vyzkoušet a uvést na trh. Nemusejí přitom investovat do vlastní infrastruktury.

Co je podle vás rozhodujícím faktorem, podle kterého si zákazníci vybírají, zda zvolí on-premise řešení nebo cloud?

Je to individuální. Zákazníci velice často zvažují náklady. Problém je v tom, že chtějí znát náklady a potenciální rizika, ale k tomu často chybí funkční zadání. Zákazníci, kteří s námi celým tím procesem prošli a pochopili, jaké jsou ceny a proč, si najednou začínají všímat úplně jiného prvku. Tím je bezpečnost. Zde můžu čtenáře ujistit, že veškerých auditů a povinných procedur, které my jakožto SAP, provozovatel služeb, můžeme poskytnout, je celá řada. Sami pravidelně procházíme audity a zákazníkům s nimi pak můžeme pomoci. Dokážeme prokázat, že splňujeme veškeré standardy a bezpečnost je pro nás to hlavní. Cloudová služba je bezpečná, ale zákazník na ni často není připraven. Jeho vnitřní bezpečnostní politiky se tím nikdy nezabývaly, a proto chybí připravenost. V uzavřeném on-premise světě to není potřeba řešit. Klienti, kteří přecházejí na cloud, zvažují různá rizika a hodně se bojí nových věcí, s nimiž nemají zkušenost. My jsme na to připraveni, zabýváme se tím roky, věnujeme se aplikačnímu vývoji a známe rizika, umíme je definovat a hlavně je umíme pokrýt. Každý zákazník je dnes v situaci, že by chtěl cloud vyzkoušet, ale chtít je málo, musí si ujasnit, co chce vlastně zkoušet. Cloud je trend, který vnímáme všichni velice intenzivně, nejen v SAPu, ale i v dalších společnostech, které se věnují poskytování cloudových služeb.

Jací zákazníci se zajímají o SAP S/4HANA – jde spíše o úplně nové zákazníky nebo migrují i ti, kteří už využívají ERP SAP?

Za poslední čtvrtletí jsme měli pro SAP S/4 HANA po celém světě přibližně tisícovku nových zákazníků. Nový zákazník je pro nás ten, který se rozhodl, že jeho stávající řešení nevyhovuje jeho potřebám a SAP S/4HANA pro něj znamená nový projekt, kam potřebuje migrovat určitý výchozí stav. Jde tedy o nasazení nového informačního systému, do kterého je potřeba přenést určitou historii. Co se týče stávajících zákazníků, jak jsem již uvedl – SAP S/4HANA není novou verzí stávajícího ERP SAP, jde o novou generaci produktu. Tento systém nelze jednoduše v průběhu víkendové odstávky otestovat a nasadit, v podstatě musí jít o reimplementaci. V tomto ohledu nabízíme našim zákazníkům rozsáhlou podporu. Nejprve poskytneme bezplatně nástroj „Readiness Check“, což je služba, která udělá analýzu jejich stávajícího informačního systému, na konci tohoto procesu získáme přehled o tom, jaká úskalí, změny a doporučení z hlediska využití vlastností SAP S/4HANA nastanou. Zákazník na základě toho může zjistit, že jsou v jeho stávajícím systému prvky, které jsou nepřenositelné. Je tedy nutné postupně projít i tyto části a zjistit, co zákazník opravdu potřebuje a využívá. Následně dáváme doporučení, jaké jsou v SAP S/4HANA nové funkční celky, uživatelské bloky, které byly inovovány pro požadovaný typ funkčnosti. Na základě těchto vstupů se zákazník rozhoduje, zda udělá novou čistou implementaci, do které zmigruje určitý stav dat, a selektivně si rozhodne, které prvky bude potřebovat. Druhým způsobem je migrace systému, kde opět dochází ke zmíněné úvodní analýze, přebíráme stávající funkční bloky tak, jak je zákazník měl, a postupně je krok po kroku migrujeme do SAP S/4HANA. Protože máme znalost nového systému, můžeme jednotlivé procesy přenést tak, aby fungovaly, ale SAP S/4HANA má jinak postavenou koncepční logiku právě kvůli digitální transformaci, takže můžeme doporučit optimalizaci těchto procesů. Následně záleží na diskuzi se zákazníkem, kterému nabídneme redesign procesů, a on se sám rozhodne, jakou cestou se vydá. U velkých firem trvají tyto migrační projekty kolem šesti až osmi měsíců.

Když se vrátíme ke stávajícím zákazníkům SAP, kteří přecházejí na SAP S/4HANA, máte od nich už nějakou zpětnou vazbu? Jak se jim nová generace vašeho řešení líbí?

V České republice už je řada zákazníků, kteří SAP S/4HANA naimplementovali anebo jsou v procesu implementace před dokončením. Všichni nám potvrzují, že přínosy, které zmiňujeme s koncepcí řešení SAP S/4HANA, jako je zjednodušení celého prostředí a konsolidace, kterou dříve nedovolovala omezení architektury klient-server, citelně zjednodušují celý systém. SAP S/4HANA umožňuje, aby byly prvky, které dříve nebylo z technických důvodů možné spojit, nativní součástí systému. Jde o jeden integrální systém, data jsou u sebe, lépe probíhá i controlling. Zákazníci také pozitivně reagují na nové uživatelské rozhraní. Umožňujeme odbavit řadu úkonů, pro které byl dříve nutný přístup k počítači, v mobilních zařízeních. Třetí věc, které si zákazníci všímají, je zásadní redukce velikosti databází. Jde opravdu o výraznou změnou. Uvedu příklad, databáze o velikosti 1,5 terabajtu se v SAP S/4HANA dostává na řády desítek až stovek gigabajtů. Každý systém je zálohovaný, má disaster recovery scénář, někde má provozní zrcadlo, testovací systémy a je rozdíl, jestli napříč deseti místy rozkopírujete 1,5 terabajtu nebo 200 gigabajtů. To je revoluce. Všechny tyto zmíněné prvky přinášejí zásadní redukci nákladů na provoz systému. To byla také původní myšlenka, proč vznikla SAP S/4HANA. Zákazníci chtějí nové funkce a flexibilitu, ale ne zvyšování provozních nákladů. Požadavkem bylo tedy řešení, které by dokázalo zredukovat provozní náklady systému jako celku. Čeští zákazníci nám potvrzují, že přesně to se nám podařilo, což je pro nás důležité.

 Kde se pohybují náklady na implementaci SAP S/4HANA?

Náklady samozřejmě s implementací spojené jsou, nejde však o miliony. O SAPu se často říká, že je drahý. To má primárně dva důvody – dodáváme do velkých společností, kde tvoříme velkou část jejich informačního systému, to samozřejmě znamená, že pro ně z hlediska nákladů představuje podstatnou část. Pokud je zákazník tzv. SAP-centric, což znamená, že je 90 % jeho procesů pokryto řešeními SAP, tak logicky představujeme veškeré náklady spojené s těmito systémy. Druhá věc je, že SAP tak, jak je koncipován a dodáván, umožňuje zákazníkům dokonalý přehled o tom, jaké jsou s ním spojené náklady. Zákazník si pak vše, co má spojené se řešením SAP, účtuje na stejná nákladová střediska. To však nedělá v druhé části svého IT. SAP pro velké a střední zákazníky, u kterých pokrýváme jejich základní procesy, logicky odebírá z celkového rozpočtu na IT významnou část.

Mluvil jste o velkých a středních zákaznících, máte nějaké řešení i pro menší subjekty?

SAP má řešení i pro malé firmy, jde o SAP Business One, které má i v našem regionu velkou zákaznickou bázi. Na trhu máme teď také řešení SAP S/4HANA Cloud, což je nové řešení na bázi SAP S/4 HANA, ale v menším funkčním rozsahu a se základem, který malé firmy potřebují – ekonomika, organizační management, logistika. SAP S/4HANA Cloud nabízíme výhradně jako cloudové řešení, protože u malých zákazníků neočekáváme, že budou kvůli inovaci ERP budovat složité IT. Toto řešení je ideální pro malé firmy, nabízíme jej jako službu, zákazník nemusí pořizovat licenci, jen platí pravidelné poplatky za užívání služby.

Co je podle vás největším přínosem řešení SAP S/4HANA?

Flexibilita a škálovatelnost. Sice se hodně mluví o škálovatelnosti hardwaru a databázových polí, ale v případě SAPu mluvíme o škálovatelnosti systému z hlediska potřeb byznysu. Použil bych termín propustnost systému. Jsou na trhu produkty, které budou dle funkčního popisu působit podobně jako ty naše. Je však otázka, jak takový systém bude reagovat ve chvíli, kdy firma začne růst. I v České republice narazila řada firem na problém s propustností systému – systém funguje tak, jak potřebujete, ale jen do určité velikosti. Standardně lze lineárně zvyšovat výkon jen do určité doby, kdy aplikační vrstva dosáhne svého limitu, a pak už nezáleží na tom, jak pod ní navýšíte výkon. Tomu se říká transakční propustnost. Pokud má tedy firma ambice růstu, tak SAP garantuje udržitelnost systému. SAP zaručuje škálovatelnost systému geograficky, výkonově… Zkrátka SAP S/4HANA = no limits! (smích). Skutečně nyní překonáváme limity, které jsme si za posledních třicet ve spojitosti s využíváním technologií sami stanovili.