Pracovat z domova neumí každý

Práci z domova nyní již umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali –  ve veřejném sektoru, stavebnictví, realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Pro koho homeworking není?

Pro ty, kteří na sebe neumějí být přísní

Homeworking vyžaduje vysokou míru sebekázně.  V pohodlí domova je často problém usednout k práci a plně se jí věnovat – je zde mnoho lákadel, která člověka odvádějí od práce a soustředění. V kanceláři si většina lidí nedovolí zabývat se soukromou komunikací na sociálních sítích, zařizovat opravy věcí v domácnosti nebo hledat zajímavé cíle výletů či vhodný dárek. A to už nemluvíme o šanci jednoduše si připravit něco dobrého nebo kouknout na něco zajímavého. Pro některé lidi je potom možnost pracovat z domova zdrojem stresu a problémů z toho, že se jim nedaří doma plnit kvalitně své pracovní povinnosti, nebo jim jejich splnění zabere neúměrně více času.

Pro ty, kteří neumějí efektivně komunikovat

Práce z domova prověří také komunikační schopnosti pracovníků. I když moderní technologie umožňují téměř živý kontakt, lidé pracující z domova by měli umět efektivně komunikovat a ptát se, být samostatní. Tuto bariéru ale může pomoci překonat využití různých programů pro sdílení informací a spolupráci, téměř „živý“ kontakt nabízejí moderní videokonferenční řešení.

„Rozvoj moderních videokonferencí umožnil firmám pustit své zaměstnance z kanceláří a nechat je pracovat odkudkoli. Bohužel u mnoha řešení využitelnost snižuje to, že lidé spíše než úkol, o kterém chtějí diskutovat, řeší problémy s připojením a nekompatibilitou jednotlivých přístrojů,“ konstatoval Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro.

Pro ty, kteří válčí s výpočetní technikou

Homeworking není pro ty, kteří bojují s výpočetní technikou. Doma si lidé musejí sami poradit s běžnými problémy, které na počítači každý občas řeší, ale i s nástroji, které jim umožňují spolupracovat s ostatními – cloudovými aplikacemi pro sdílení dokumentů a plánování činností, nástroji pro on-line komunikaci, apod.

„Práce z domova klade vyšší požadavky na počítačové dovednosti zaměstnanců, proto firmám, které homeoffice umožňují, doporučujeme proškolení zaměstnanců,“ řekl Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas. „V konečném důsledku se jim to totiž vyplatí – lidé neztrácejí zbytečně čas řešením banálních problémů s technikou, a především se zvýší jejich povědomí o tom, co mohou a nemohou dělat z hlediska bezpečnosti. Největší množství úniků dat totiž ‚zajistí‘ zaměstnanci firem, a to častěji kvůli neznalosti, než záměrně.“

Pro ty, kteří neumějí plánovat

Plánování činností je při práci z domova důležitější než kdy jindy. A nejde jen o to rozvrhnout si činnosti tak, abychom dělali to důležité v době, kdy se umíme maximálně koncentrovat. Při práci z domova totiž často „zasahují“ i ostatní rodinní příslušníci. Proto například na dobu, kdy lze očekávat aktivní účast dětí, je třeba naplánovat spíše mechanickou činnost, která nevyžaduje plné soustředění.

„Velmi důležité je stanovit si denní plán – a to jak časový rozvrh, tak náplň práce. Pokud to jde, nechávejte si na homeoffice spíše činnosti, které vyžadují nižší míru spolupráce s kolegy. Při plánování nezapomínejte na svou únavu a na pracovní dobu ostatních, pokud s nimi potřebujete na něčem spolupracovat,“ radí Jan Dvořák.

Mohli bychom najít i další typy lidí, kterým práce z domova zrovna nesvědčí. Především jde o ty, kteří příliš nezapadají do pracovního týmu – jejich pravidelná absence může vést k ještě větší izolovanosti. Ti, kteří jsou zvyklí dělat přes čas i ve firmě, se doma asi nebudou chovat jinak – zde je velké nebezpečí, že si práci vpustí do soukromí ještě zásadněji. Při práci doma také mnozí zapomínají na klasické biorytmy – na to, že je potřeba se najíst nebo vstát od stolu a protáhnout se. A na závěr je třeba zmínit klasickou „domácí past“. Tou je představa, že lze bravurně zastat práci a domácnost najednou. Při dobře zvládnutém multitaskingu a vysoké míře sebekázně to jde, ale snaha stačit vše většinou vede jen ke stresu, protože podle svých představ nezvládnete ani jednu z těchto činností.