EU a Velká Británie uvalily sankce na ruskou skupinu Turla za kybernetickou špionáž a „destruktivní útoky“

Evropská unie spolu s Velkou Británií a jednotlivými členskými státy uvalily koordinované sankce na ruské fyzické osoby a organizace zodpovědné za dlouhodobé kampaně kybernetické špionáže a destruktivní kybernetické útoky namířené proti evropskému prostoru. Útočníci operují systematicky napříč celou Evropou a Česká republika není výjimkou.

Centrum 16 FSB a skupina Turla v hledáčku Evropy\n\nKoordinovaná akce se zaměřila především na Centrum 16 ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), které stojí za kybernetickou skupinou označovanou různými jmény – Turla, Secret Blizzard nebo Waterbug. Jde o jednu z nejsofistikovanějších a nejdéle aktivních APT skupin na světě, jejíž operace jsou zdokumentovány přinejmenším od roku 2010, kdy začala cílit na francouzské vládní instituce.

Vysoká představitelka EU Kaja Kallas při té příležitosti zdůraznila širší rozměr ruského kybernetického ekosystému: „Kyberzločinci, samozvaní hacktivisté i soukromé společnosti napojené na Rusko, včetně aktérů jednajících na základě jeho pokynů, řízení nebo pod jeho kontrolou, rovněž prováděli, umožňovali a usnadňovali širokou škálu škodlivých aktivit.“

EU ve svém prohlášení explicitně pojmenovala seznam zemí, proti nimž byly útoky skupiny Turla namířeny: vedle Francie jde o Německo, Polsko, Kypr, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Rumunsko a Finsko. Česká republika sice v seznamu přímo uvedena není, nicméně geografický záběr skupiny jasně ukazuje, že cílem jsou státy napříč celou EU bez ohledu na jejich velikost.

Zvláštní pozornost EU věnovala prosincovým útokům na polskou energetickou síť, za nimiž přímo stojí FSB. Útok zanechal půl milionu lidí bez tepla uprostřed zimy – a je tak dokladem toho, že ruské kybernetické operace již dávno překročily hranici pouhé špionáže a mají potenciál způsobovat rozsáhlé fyzické škody na kritické infrastruktuře.

Sankce: devět osob a čtyři entity ze strany EU, 24 subjektů ze strany Británie\n\nEvropská unie sankcionovala celkem devět ruských fyzických osob a čtyři organizace. Přestože EU jejich jména nezveřejnila, Kallasino prohlášení potvrdilo, že mezi sankcionovanými jsou i důstojníci Hlavní zpravodajské správy generálního štábu ruských ozbrojených sil (GRU).

Velká Británie, která takto koordinovaná kybernetická sankční opatření s EU přijímá poprvé, zveřejnila rozsáhlejší seznam čítající 24 fyzických osob a entit. Jmenovitě označila vedoucí představitele GRU – Vjačeslava Stafejeva, Ivana Senina a Ivana Kasjanenka – za hybridní kybernetické útoky páchané ve spolupráci s kyberzločinci a za nábor hackerů na ruských univerzitách. Na britský sankční seznam se dostali také aktéři stojící za infostealerovou kampaní Lumma Stealer, která byla předmětem mezinárodní operace zaměřené na její likvidaci.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper situaci okomentovala jednoznačně: „Tyto sankce zasahují samotné jádro kyberzločineckých sítí podporujících agresi ruského státu. Rusko se nemůže skrývat za proxy skupiny. Od řízení kriminálních operací přes útoky na podniky až po odstavení polské energetické sítě v hluboké zimě – ruský stát klesá na nové dno ve svých pokusech podkopat evropskou bezpečnost.“

Německo a Francie oznámily, že v reakci na odhalené útoky předvolají ruské velvyslance. Jde o jasný diplomatický signál, že kybernetické operace jsou nadále vnímány jako akt nepřátelství srovnatelný s konvenčními bezpečnostními incidenty.

EU rovněž uvalila sankce na společnost provozující ruskou komunikační aplikaci Max, a to kvůli implementaci sledovacích funkcí určených k potlačování disentu.

Faktem ovšem zůstává, že koordinovaná akce EU, Velké Británie a dalších 13 států představuje dosud nejrozsáhlejší společnou odpověď na ruské kybernetické operace v Evropě.

Zdroj: cyberscoop.com