MIT a IBM přepisují computing: nová laboratoř spojuje AI s kvantovým computingem v době, kdy ani jedno není zcela hotové

Watson AI Lab je pasé. Nová MIT-IBM Computing Research Lab spojuje umělou inteligenci, algoritmy a kvantové výpočty pod jednu střechu – a načasování není náhoda. AI se konečně dostala z laboratoří do účetních oddělení, kvantové počítače se motají kolem hranice praktické použitelnosti a IBM chce v roce 2029 skórovat.

Když IBM a MIT v roce 2017 zakládaly Watson AI Lab, generativní AI byla téma pro úzký kruh akademiků, ChatGPT a o kvantové počítače byly hudba budoucnosti. Devět let, 210 výzkumných projektů, 1 500 recenzovaných článků a jednu enterprise AI revoluci později se obě instituce rozhodly značku přepracovat. Včera, 29. dubna 2026, oznámily vznik MIT-IBM Computing Research Lab – pracoviště, které k AI přidává kvantové výpočty a klasické algoritmy, a to ne jako tři oddělené disciplíny, ale jako jeden vzájemně provázaný výzkumný program.

Otázka pro čtenáře, který stráví den v Jiře a večer u tabulek pro CFO, zní: má smysl tomu věnovat pozornost?

Co se vlastně mění (a proč zrovna teď)

Watson AI Lab fungovala v éře, kdy AI ještě potřebovala obhajovat svou existenci. Dnes potřebuje spolehlivost. Přesně proto laboratoř posunuje fokus k tomu, co IBM v tiskové zprávě nazývá „enterprise-focused AI systems designed for deployment in real-world environments, where reliability, transparency, and trust are essential“. Volná parafráze: dost bylo halucinujících demíček, teď chceme něco, co projde auditem.

Zároveň se ale na scénu tlačí druhý technologický příběh, který má v IT manažerských kuloárech specifickou pozici – něco mezi nadějí a neustále se vynořujícím vtipem. Kvantové výpočty se podle MIT a IBM „rychle blíží praktické použitelnosti“, a laboratoř je staví do první linie. Zkrácené vyjádření Jaye Gambetty, ředitele IBM Research a předsedy nové laboratoře za IBM: AI a kvantový computing nemá smysl řešit odděleně, protože budoucnost se odehraje na jejich průniku. 

Nepřehlížitelný kontext: IBM se veřejně zavázala, že do roku 2028 postaví Starling (špaček) – první rozsáhlý kvantový počítač s opravou chyb, se 200 logickými qubity – a v roce 2029 ho zpřístupní přes cloud. Po něm má následovat Blue Jay (sojka) s 2000 logickými qubity, který by měl zvládat miliardu logických operací. Gambetta k volbě jména prozradil pro MIT Technology Review odzbrojující detail: „I like birds.“ Takhle vznikají roadmapy v největších tech firmách světa.

Tři pilíře, šest kapitánů

Nová laboratoř má strukturu, která připomíná spíš dobře navržený výzkumný ústav než rebranding marketingu. Tři výzkumné oblasti, každá vedená tandemem MIT–IBM:

Umělá inteligence připadla Jacobu Andreasovi z MIT EECS a Kenneymu Ngovi z IBM Research. Důraz je na malé, modulární a efektivní jazykové modely (čili pravý opak triliardových frontier modelů, kterými si konkurence pumpuje hype) a na podnikové AI systémy, které neudělají kotrmelec, když je manažer pošle do produkce.

Algoritmy vede Vinod Vaikuntanathan a Vasileios Kalantzis. Tady to začíná být zajímavé pro čtenáře, který má rád, když se v článku objeví spojení „Hamiltonovy simulace“ – jde o matematické základy strojového učení, optimalizace a parciálních diferenciálních rovnic. Aplikace? Přesnější předpověď počasí a turbulencí v letecké dopravě, modelování finančních trhů, predikce struktur proteinů pro vývoj léků a optimalizace globálních dodavatelských řetězců. Tedy přesně ten typ úloh, kde současné klasické systémy začínají dostávat zadýchaně. 

Kvantové výpočty povede Aram Harrow (MIT) a Hanhee Paik (ředitelka IBM Quantum Algorithm Centers). Tato oblast cílí na hybridní systémy – kvantový hardware napojený na klasickou infrastrukturu a AI akcelerátory. Tedy ne „kvantový computing místo dnešních serverů“, ale „kvantový computing jako specializovaný koprocesor pro problémy, kde má fyzikální výhodu“. Pragmatický přístup, který je v kontrastu s tím, jak o kvantových technologiích občas mluví marketingová oddělení.

Celé to spoluvedou Aude Oliva z MIT CSAIL a David Cox, viceprezident pro AI Foundations v IBM Research.

Všechen ten optimismus má své ALE… Mezi kvantovou komunitou existuje stále živá debata o tom, zda IBM jde správnou cestou architektonicky – Gambetta mluví o „rozluštění kódu kvantové korekce chyb“, ale konkurenti (Google, AWS, startupy jako QuEra nebo PsiQuantum) se vydávají jinou cestou a dokonce část výzkumníků si myslí, že velké jazykové modely a klasické GPU farmy možná zvládnou tolik dříve „kvantových“ úloh, že se kvantové počítače nikdy nedostanou ke svému use casu v nutném časovém okně.

Pro koho to teda má praktický význam

Vznik MIT-IBM Computing Research Lab není průlom. Je to spíš signál o tom, jak velcí hráči vnímají rozložení sil v dalším desetiletí: nejen LLM, nejen quantum computing, ale jejich průnik a hybridní systémy, kde se mezi sebou domlouvají klasické CPU, AI akcelerátory a kvantové koprocesory. Pro českou IT scénu je tohle srozumitelný překlad: ten, kdo bude v roce 2029 nasazovat AI v enterprise prostředí, pravděpodobně nebude pracovat se stejnou architekturou, jakou má dnes na Azure nebo AWS.

Zdroje: MIT News, IBM Newsroom, MIT Technology Review

Zdroj ilustračního obrázku: Photo by fabio on Unsplash