Cloud je pro státní správu příležitost, jak snížit náklady a modernizovat, radí specialisté

Zatímco firmy začaly objevovat výhody on-demand řešení před deseti i více lety, český státní sektor zažívá největší cloudový boom v posledním roce, kdy se státní katalog cloud computingu rozšířil o řadu nových poskytovatelů a služeb a možnost využívat tento přístup k prostředkům se šířeji otevírá. Veřejné instituce tak nyní mohou cloud využívat jako komerční firmy. Jediný rozdíl je nutnost vybírat právě z katalogu spravovaného Digitální a informační agenturou (DIA), který zahrnuje firmy splňující zákonné požadavky na ochranu a zabezpečení dat. Speciální status má pak poskytovatel státního cloudu, Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Podle odborníků ze společnosti Eviden je to pro veřejný sektor příležitostí nejen inovovat zastaralé systémy, ale také ušetřit.

„Stát se zpravidla dostává k inovacím později. Musí dodržet všechny procesy a hlavně bezpečnost – ta je ve státním katalogu cloudu rozdělena na čtyři úrovně,“ říká Petr Holan, vedoucí oddělení cloudu ze společnosti Eviden, která se do katalogu cloud computingu zařadila se svými službami SAP na bezpečnostní úrovni 2. „Cloud může při správném uchopení nabídnout i vyšší bezpečnost než on-premise řešení. Dobře zabezpečený cloud je mnohem méně úspěšně napadán,“ dodává specialista.

Kromě zabezpečení dat i aplikací jsou výhody cloudu jako takového škálovatelnost nebo dostupnost odkudkoliv. Dnešní cloud nabízí vysoký výpočetní výkon, který je v kombinaci s vysokou mírou škálovatelnosti vhodnou cestou k řešení sezónních špiček, které se objevují často právě i ve veřejném sektoru. Do cloudu je možné umístit kompletní IT infrastrukturu, ale také administrativní systémy nebo kancelářské balíky. 

Cloud zajistí inventuru státních IT systémů

Jednou z hlavních výhod zavádění cloud computingu ve státním sektoru je příležitost pro inovace a eliminace starých nefunkčních systémů a neefektivního financování. To samozřejmě s cílem zvýšení úrovně digitalizace a pohodlí pro uživatele, kterým je zpravidla občan či s cílem optimalizace nebo modernizace dosluhujících systémů a jejich okolí v podobě nástrojů k řízení vývojového cyklu aplikací a řešení. Často citovaný názor, že „on-premise řešení je levnější“, vychází z mnohdy nedostatečného plánování či analýzy vhodnosti použití cloudového prostředí pro danou strukturu systému či business aplikaci. Opak bývá pravdou. Přechodu na cloud předchází zpravidla dekompozice systémů, tedy rozdělení na smysluplné jasně definované bloky, či části. „Zde přichází skvělá příležitost pro inventuru toho, jak systémy fungují, a co je skutečně potřebné. Každou část pak lze provozovat jiným způsobem. Často se zjistí, že některé systémy organizace vůbec nepotřebuje nebo že jejich funkci může jednoduše nahradit nějak jinak, že může několik systémů spojit na jeden server nebo obecněji na jednu výpočetní jednotku. Tyto systémy mohou být dokonce občas řízeně kompletně odstavovány, což vede k dalším úsporám. Nezanedbatelná je i možnost nápravy nejasných kompetencí ve správě těchto stárnoucích systémů nebo procesů,“ vysvětluje Petr Holan. Cílem je analyzovat vztahy mezi jednotlivými systémy a jejich závislosti. Důkladná analýza stávající situace pomůže lépe identifikovat jednotlivé logické celky, lépe je izolovat a přesunout potřebné výkonné instance do cloudového prostředí, pokud to dává pro danou úlohu a modul smysl. 

Pořádek přináší úspory

Očištění a přesunutí některých částí systémů do cloudu tvoří příležitost k úsporám. „Ve chvíli, kdy máte přehled o svých systémech a jejich funkcích, snadněji se rozhodnete, co skutečně potřebujete a co v danou chvíli musí běžet. Část systémů přesunete do cloudu, část zůstane on-premise a pokud se nějaká jednotka zrovna nevyužívá, vyplatí se ji vypnout, čímž šetříte na energiích. Toto precizní škálování, neboli zero-scaling (škálování na 0), umožňuje v některých případech snížit náklady na energie i o 40 až 60 %,“ dodává specialista z Evidenu s tím, že státní sféra se zde může od té komerční v mnohém inspirovat. Kromě úspory financí je důležitým aspektem také udržitelnost řešení a snížený dopad na životní prostředí. Trend škálování na 0 se osvědčil zejména subjektům, které střídají náročnější období s těmi poklidnějšími, ať už v průběhu dne, týdne nebo ročního období. Podstatou tohoto trendu je udržovat v provozu jen tu kapacitu, kterou subjekt v danou chvíli skutečně potřebuje.

Zdroj: Eviden