První české reálné zkušenosti: Ujme se čtyřdenní pracovní týden i u nás?

Čtyři dny práce za plný plat, tři dny víkend. To je dohromady týden, v němž se maximálně efektivně využívá čas, ale spoň v kreativní agentuře B&T.

Dohoda mezi vedením a zaměstnanci agentury B&T o tom, že zkusí aplikovat na svou práci nové rozložení, vznikla ještě před pandemií. Režim se podařilo zachovat i v posledních dvou letech, přestože kreativní odvětví to nemělo lehké. Výsledek pokusu: obrat agentury na zaměstnance vzrostl během prvního roku o 18 %, produktivita vystřelila o 60 %. Naopak o 17 % klesl čas strávený na schůzkách a náklady na provoz firmy o 14 %. Znamená to, že se blíží revoluce?

Čtyři je víc než pět

Na první pohled to nejspíš nedává smysl. Za čtyři dny se nedá stihnout stejně věcí jako za pět, natož ještě víc. Při bližším pohledu je ale realita jiná. Produktivita a efektivita práce stoupla (v B&T o zmiňovaných 60%! ). Mimo jiné reálně kvůli tomu, že osobní věci jako lékaře nebo úřady nemuseli lidé řešit v pracovní době.

Soustředění na práci je tak násobně vyšší. Spokojenost a energie v práci stoupá ještě výš. Až 90 % zaměstnanců B&T se považuje za spokojenější, než při pětidenním pracovním týdnu. Tady matematika funguje už na první pohled: za tři dny si prostě člověk odpočine víc, než za dva dny. Navíc získá o 24 hodin víc času pro sebe, svou rodinu a přátele.

„Motivace zavést čtyřdenní pracovní týden měla byznysovou i lidskou rovinu. Věřili jsme, že když budeme mít víc času na sebe a na své blízké, budeme daleko odpočinutější a šťastnější. A tedy i produktivnější. A přesně v tu chvíli to dává smysl i z pohledu byznysu – stejný tým odvede v kratším čase daleko kvalitnější práci. Nemluvě o tom, že tím zároveň přilákáte ty nejlepší lidi na trhu práce,“ řekl zakladatel B&T, Jan Jelínek.

Kde je háček?

Všechno vypadá skvěle… Takže je tam někde past. A ta se jmenuje „organizace“. Zavést čtyřdenní pracovní týden je plánovací výzva, která stojí a padá s tím, že se do ní musí zapojit bez výjimky každý zaměstnanec. Neefektivní využívání času jednoho člověka dokáže zabrzdit celý tým. Zbytečná schůzka s nulovým závěrem se neodpouští. Procesy je nutné přesně dodržovat. Nesmějí se vymýšlet kličky ani výmluvy. A to všechno vyžaduje daleko větší osobní zodpovědnost. I proto je zatím snazší zavést čtyřdenní pracovní týden v menších firmách. Pro větší firmy je zkrácený pracovní týden s prodlouženým víkendem zatím spíš obrovskou komplikací než potenciální výhodou.

„Několik měsíců jsme jen shromažďovali data, diskutovali, četli analýzy z celého světa, rozebírali všechna pro i proti, než jsme našli správný způsob implementace čtyřdenního modelu, který nám vyhovuje. Kdybych to měl zjednodušit, jde o to vzít staré zažité pracovní návyky a zbavit se jich. Hacknout je. Změnit je na efektivnější a produktivnější verzi. Soustředit se na to, abyste pracovali chytře, ne tvrdě,“ popsal zavedení čtyřdenního pracovního týdne CEO B&T, Jeremie Bertolino.

Blíží se sté výročí zavedení dvoudenního víkendu. Změní se na třídenní?

Psal se rok 1926 – tehdy Henry Ford změnil svět, ale ještě se to nevědělo. Ford prohlásil sobotu za druhý volný den k neděli, a všichni jeho zaměstnanci dostali 24 hodin navíc pro svou rodinu, přátele, pro svůj život. A právě tehdy vznikl víkend tak, jak ho známe my.

Uběhlo skoro sto let, probíhá masová digitalizace, rozvíjí se umělá inteligence a práce z domu se stala běžnou součástí života. Vypadá to, že je na místě začít přemýšlet, zda není čas udělat další krok a prodloužit víkend o další den. Čísla z ČR i ze světa naznačují, že další revoluce je možná za dveřmi.

Zdroj: BNT