Podíl Čechů v produktivním věku do roku 2060 výrazně klesne

Neobsazená místa nahrazují stroji a přecházejí na postupnou digitalizaci a robotizaci provozu. Podle jejich zástupců je to optimální cesta k budoucímu rozvoji. Personalisté vidí jako řešení také angažování zaměstnanců ze zahraničí či větší flexibilitu pracovních úvazků.

Podle zprávy Evropské komise z roku 2015 by měl v příštích desetiletích dále klesat podíl lidí v produktivním věku. Zatímco v roce 2013 činil 68 procent, v roce 2060 by to mělo být už jen 56 procent. Oproti situaci před šesti lety, kdy na jednu osobu starší 65 let připadaly čtyři osoby v produktivním věku, to do roku 2060 už budou pouze dvě osoby v produktivním věku.

Výrazně se to dotkne zejména pracovního trhu. Podle zástupců českých firem lze proto očekávat větší míru modernizace. „V tomto směru bude naprosto nezbytná nutnost postupné digitalizace a robotizace výroby. Jen tímto způsobem lze do budoucna při předpokládaném demografickém vývoji nejen zachovat, ale také zvýšit její efektivitu,“ uvedl Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel strojírenského koncernu ZKL, který se zabývá výrobou ložisek.

Pracovníci ze zahraničí či větší flexibilita úvazků

Sám Prášil přitom nachází paralelu v současném stavu, kdy je i díky silné ekonomice nezaměstnanost v Česku na historickém minimu. „Lze očekávat, že se tento cyklus bude v budoucnu opakovat. S menším počtem lidí v produktivním věku to může být pro tuzemské firmy z hlediska lidských zdrojů větší problém než nyní. Robotizace a automatizace je proto nevyhnutelná,“ doplnil Prášil.

Částečně s ním souhlasí i Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica.cz, která se zabývá náborem technicky zaměřených zaměstnanců: „Umělá inteligence a automatizace určitě mohou pomoci s rutinní a repetitivní činností, rovněž tak s prací s velkým množstvím dat. To může samozřejmě zefektivnit práci lidí do té míry, že některé činnosti nebudou muset vykonávat a ušetří se tím buď čas jednotlivce, nebo i celé pracovní místo.“

Podle ní však bude klíčem zejména zapojení dalších pracovníků. „Bude potřeba více zapojit rodiče na rodičovské dovolené a cizince. Stále je tomuto postupu otevřena jen hrstka firem a oproti trendům zejména v západní Evropě a Americe jsme opravdu hodně pozadu. Chybí nám velké množství lidí, a to se nevyřeší bez zapojení pracovníků ze zahraničí, kteří mají o ČR zájem. Nutná je také větší flexibilita na straně zaměstnavatelů vůči netradičním úvazkům, například formou plné homeoffice, nebo právě částečným úvazkům pro rodiče na rodičovské dovolené,“ poznamenala Kodenková. Současný postupný úbytek lidí v produktivním věku má podle ní na současnou nízkou nezaměstnanost velmi malý vliv.

Demografický vývoj posledních let firmám pomohl

Podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře nelze vzhledem k předpokládanému poklesu lidí v produktivním věku volit pouze jedno opatření, ale jejich vzájemnou kombinaci: „Práci můžeme automatizovat a optimalizovat, ale bohužel ne všude je to možné v přijatelném rozsahu. Je také možné řízeně importovat pracovní sílu ze zahraničí, což ale, jak se ukazuje, není laciné a u zemí s odlišnou kulturou navíc neefektivní. No a samozřejmě je možné snažit se udržet stávající zaměstnance déle v práci. Přesvědčit je, aby neodcházeli do důchodu, pokud si to jejich zdraví nevynucuje.“

Podle dat Evropské komise by měla nejvýraznější změna nastat zejména do konce současného desetiletí, což také potvrzují data Českého statistického úřadu. Zatímco v roce 2013 bylo v produktivním věku v Česku téměř 7,2 milionu lidí, vloni jich už bylo bez pár stovek pouze 6,9 milionu. Během šesti let tak šlo zaznamenat pokles podílu této skupiny o celé tři procentní body, což z hlediska lidských zdrojů pocítily i české firmy. „Museli jsme na tento stav pružně reagovat. Pozice, které se nám nepodařilo obsadit, jsme tak postupně nahradili stroji,“ uvedl výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší. Právě v tomto směru považuje Bednář demografický vývoj z posledních let za výhodu: „Nedostatek lidí nutí firmy k inovování pracovních procesů, k jejich pročišťování, k nahrazování síly rozumem, což je pochopitelně možné vnímat jako pozitiva.“