Microsoft chce do roku 2032 více než ztrojnásobit kapacitu datových center

Microsoft plánuje do roku 2032 zvýšit celkovou kapacitu své globální sítě datových center ze současných přibližně 12 na více než 38 GW. Za mimořádnou expanzí stojí především AI a Azure – firma už dnes naráží na nedostatek výpočetních zdrojů a část poptávky nedokáže obsloužit. Rozměry plánu zároveň ukazují, jak zásadně generativní AI mění ekonomiku cloudového byznysu.

Microsoft se ještě před několika lety dal celkem pohodlně popsat jako softwarová a cloudová společnost. V éře generativní AI k tomu ale stále častěji musíme přidávat další označení: provozovatel jedné z největších výpočetních a energetických infrastruktur na světě.

Podle informací agentury Bloomberg plánuje Microsoft do roku 2032 vybudovat globální kapacitu datových center přesahující 38 GW, zatímco dnes disponuje přibližně 12 GW. Během šesti let by tedy svou infrastrukturu více než ztrojnásobil. Microsoft plán oficiálně veřejně nepotvrdil, Bloomberg se odvolává na osoby obeznámené s interními plány společnosti. Informaci následně zveřejnila také agentura Reuters.

Pro představu o měřítku: stát New York očekává v létě 2026 špičkovou spotřebu elektřiny kolem 31,6 GW. Plánovaná elektrická kapacita datových center Microsoftu by tedy byla vyšší než okamžitý příkon celého New Yorku během letní špičky. Historické maximum New Yorku činí necelých 34 GW.

Je přitom potřeba zdůraznit, že údaj 38 GW představuje kapacitu datových center, nikoli tvrzení, že Microsoft bude nepřetržitě odebírat 38 GW elektřiny. I tak ale jde o infrastrukturu s parametry, které byly ještě nedávno vyhrazené spíše energetice než technologickým firmám.

AI má růst ještě rychleji než samotný cloud

Ještě zajímavější je struktura plánované kapacity.

Z dnešních přibližně 12 GW infrastruktury Microsoftu jsou podle Bloomberg zhruba 2 GW vyhrazeny systémům využívajícím specializované čipy pro AI. Do roku 2032 by AI infrastruktura měla představovat přibližně třetinu celé kapacity.

Pokud Microsoft skutečně dosáhne 38 GW, znamenalo by to přibližně 12 až 13 GW infrastruktury zaměřené na AI. Zatímco celková síť datových center by tedy vyrostla zhruba trojnásobně, její AI část přibližně šestinásobně.

To poměrně dobře ilustruje posun uvnitř samotného cloudu. Tradiční Azure potřebuje servery pro databáze, virtuální stroje, webové aplikace nebo úložiště. Generativní AI k tomu přidává clusterové systémy osazené drahými akcelerátory, vysokorychlostními sítěmi a výrazně náročnějším chlazením a napájením.

Microsoft proto nestaví jen více běžných serveroven. Buduje infrastrukturu, kterou sám označuje jako AI továrny.

Jedním z příkladů je komplex Fairwater ve Wisconsinu. Microsoft dříve uváděl, že lokalita může postupně škálovat až ke dvěma gigawattům kapacity. Během třetího čtvrtletí fiskálního roku 2026 firma oznámila zprovoznění první části komplexu a současně uvedla, že jen během tohoto čtvrtletí přidala přibližně jeden gigawatt nové kapacity.

Další obří projekt vzniká v texaském Pecosu. Microsoft zde v červnu oznámil nový kampus, který má během následujících pěti až sedmi let přidat přibližně 2 GW.

Microsoft už výpočetní výkon nestačí vyrábět dost rychle

Za investičním boomem přitom není pouze očekávání budoucí poptávky. Microsoft má nedostatek kapacity už nyní.

Bloomberg uvádí, že omezená dostupnost výpočetních zdrojů donutila společnost některé zájemce o cloudové a AI služby odmítat. Podobně Microsoft sám ve výsledcích za třetí fiskální čtvrtletí upozornil, že navzdory urychlování instalací GPU, CPU a úložišť očekává omezenou kapacitu minimálně do konce kalendářního roku 2026.

Pro Microsoft je to poněkud nezvyklý problém. Poptávka existuje, zákazníci jsou ochotni platit, ale firma pro ně nemá dostatek fyzické infrastruktury.

The Information v souvislosti s novým plánem upozornil, že nedostatek serverů vybavených AI akcelerátory už v minulosti nutil Microsoft rozhodovat, zda nově dostupnou kapacitu nabídne zákazníkům Azure, nebo ji využije pro provoz vlastních služeb Copilot.

To je zásadní změna proti tradičnímu softwarovému byznysu. U softwarové licence je cena obsloužení dalšího zákazníka relativně nízká. U AI může další zákazník znamenat potřebu dalších GPU, síťových prvků, elektřiny a chlazení.

Úspěch AI služeb tak začíná přímo záviset na tom, kolik fyzické infrastruktury je jejich provozovatel schopen postavit.

145 miliard nestačilo

Rozměry této transformace jsou patrné také z investic.

Microsoft ve fiskálním roce končícím 30. června 2026 vykázal přibližně 145,3 miliardy dolarů kapitálových výdajů, přičemž samotné poslední čtvrtletí představovalo kolem 41 miliard dolarů. Zhruba dvě třetiny čtvrtletních investic směřovaly do aktiv s kratší životností, zejména CPU a GPU.

Ani tím ovšem investiční vlna nekončí.

Microsoft aktuálně očekává v kalendářním roce 2026 kapitálové výdaje přibližně 175 miliard dolarů. Ještě na jaře firma pracovala s odhadem kolem 190 miliard dolarů, číslo však později upravila v souvislosti se změnou způsobu účtování některých leasingů datových center. Pro první fiskální čtvrtletí roku 2027 očekává samotný Microsoft capex přesahující 50 miliard dolarů.

Pro srovnání: nejde jen o investice do budov. Moderní AI datové centrum potřebuje GPU a CPU, vysokorychlostní Ethernet či InfiniBand, optickou infrastrukturu, transformátory, rozvodny, záložní napájení, kapalinové chlazení a v některých lokalitách prakticky novou energetickou infrastrukturu.

Výsledkem je mimořádný investiční cyklus, který se propisuje daleko za hranice Microsoftu nebo Nvidie. Těží z něj výrobci serverů, síťových zařízení, pamětí, úložišť, optiky, chlazení i energetických technologií.

Limitem už nejsou jen GPU

Dlouho se o AI infrastruktuře hovořilo především v souvislosti s nedostatkem GPU. Čím větší ale projekty hyperscalerů jsou, tím více se problém přesouvá jinam.

Microsoft ve své výroční zprávě mezi klíčovými podmínkami další expanze datových center výslovně zmiňuje dostupnost vhodných pozemků, povolení, předvídatelných dodávek energie, síťové infrastruktury a serverových komponent.

Jinými slovy: ani neomezený přísun GPU už automaticky neznamená, že lze postavit další AI cluster. Potřebujete místo, na které jej umístit, přenosovou soustavu, která jej zvládne napájet, a zdroj energie, který bude schopen dodávat stovky megawattů až jednotky gigawattů.

I proto se velcí poskytovatelé cloudu stále aktivněji zapojují do energetiky. Microsoft uzavírá dlouhodobé smlouvy na dodávky elektřiny a jeho dohoda s Constellation má například podpořit opětovné spuštění bývalého prvního bloku elektrárny Three Mile Island, dnes označovaného jako Crane Clean Energy Center.

Datové centrum se tak postupně mění z nemovitostního a IT projektu na projekt energetický.

Sázka za stovky miliard

38 GW samozřejmě není garance, že Microsoft takovou infrastrukturu skutečně v roce 2032 provozovat bude. Jde o dlouhodobý plán v odvětví, kde se poptávka, architektura čipů i efektivita modelů mění velmi rychle.

Existuje také opačný scénář: modely budou efektivnější, inference zlevní a dnešní projekce výpočetní náročnosti se ukážou jako přehnané. V takovém případě by hyperscaleři mohli skončit s velmi drahou přebytečnou kapacitou.

Microsoft ale zatím vidí přesný opak. Azure ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí rostl o 43 % a společnost současně tvrdí, že navzdory masivním investicím stále nedokáže uspokojit veškerou poptávku.

Plán na více než 38 GW proto dobře ukazuje, kam se technologický průmysl během několika let posunul. Nejdůležitější konkurenční výhodou při prodeji AI už nemusí být pouze nejlepší model nebo aplikace.

Stejně důležité může být mít vůbec kde ji spustit.

A pokud se plány Microsoftu naplní, bude k tomu v roce 2032 potřebovat výpočetní infrastrukturu s elektrickou kapacitou větší, než jakou dnes během špičky potřebuje celý stát New York.

Zdroj: bloomberg.com, microsoft.com

Zdroj obrázku: vygenerováno pomocí AI