Trendy

Microsoft a marný boj s pirátstvím

V posledních letech se ale společnost přestala výrazněji exponovat v boji se softwarovým pirátstvím… nebo ne?

Společnost Microsoft je jednou z mála technologických korporací, které zahájily svou činnost před desítkami let a stále se drží na vrcholu. Microsoft má na kontě řadu přešlapů, nicméně společnost obstála ve zkoušce časem a udržela se tam, kde všichni její konkurenti pohořeli.

Softwarové pirátství je oblast, která dlouhodobě trápí i ty největší výrobce. Dodnes narazíte na bezpočet nelegálních kopií produktů Microsoftu, které softwaroví piráti prodávají nebo je bezplatně sdílejí s ostatními uživateli.

Kolik za ta dlouhá léta Microsoft v důsledku šíření pirátského softwaru tratil, je těžké odhadnout, žádná oficiální čísla nejsou k dispozici, ale není pochyb, že kdyby si všichni ti, co používají nelegální software, koupili originál, šlo by o miliardové částky. Chlubit se takovými čísly by ale ani nebylo v zájmu společnosti. Nicméně Microsoft vždycky poměrně agresivně bojoval s pirátským softwarem a brojil proti pirátům, nicméně v poslední době se zdá, že se společnost vydala jinou cestou.

Vzdělávání v boji proti pirátům

Asi jste slyšeli o různých akcích proti pirátským organizacím – v Mexiku dokonce proběhl velký zátah na kartely prodávající nelegální software ve velkém. Microsoft podporoval různé kampaně, iniciativy a speciální stránky k nahlašování nelegálního softwaru. Jenže ty dny jsou ty tam a zdá se, že Microsoft už boj s piráty v tomto stylu vzdal a poslední výraznější iniciativou v boji proti softwarovému pirátství byla kampaň „Play it safe“ z roku 2013.

Jiná doba

Je pravda, že se doba změnila, a zatímco před deseti lety bylo normou, že jsme software instalovali z fyzických nosičů, dnes je tento proces jiný. Na vzestupu je model software as a service, tedy software jako služba, který se stává normou. A „cracknout“ SaaS je něco docela jiného, než si stáhnout key-gen a vygenerovat si sériové číslo jako v roce 2010 nebo v dobách, kdy ještě ani neprobíhala žádná autentizace a ověřování na dálku.

Éra předplatného

Stále více produktů, které byly dříve k dostání jako klasický software, přechází do režimu služby. Pro řadu uživatelů se to stalo přijatelnější formou i z toho důvodu, že okamžité pořizovací náklady na software jsou nižší. Dříve nákladný software se distribuuje jako služba a uživatelé platí předplatné ve formě měsíčních poplatků v řádu desítek až stovek korun. To bezesporu motivovalo řadu uživatelů k tomu, aby začali za software platit. Některé produkty samozřejmě stále existují v „on-premise“ verzi, nicméně řada softwarových nástrojů, které se dnes běžně využívají pro práci, ze své podstaty tento režim ani nemůže umožňovat.

Pasivní přístup

Agresivní akce proti menším podnikům a spotřebitelům už nejsou v souladu s aktuální PR strategií Microsoftu. Microsoft ví, že pokud bude příliš agresivní, bude muset zvládnout negativnější PR, které mohou využít konkurenti. A vypadat dnes jako „šikanující technologický gigant“, který jde po menších podnicích nebo spotřebitelích, se prostě nenosí. O pasivnějším přístupu Microsoftu svědčí také dobře známá kauza českého piráta, který byl odsouzen k tučné pokutě za nelegální distribuci softwaru a jemuž Microsoft za spolupráci na protipirátské kampani nabídl v podstatě „amnestii“.

O novém směřování Microsoftu vypovídá také iniciativa „Windows PC Affordability in Africa“. Microsoft doufá, že spoluprací se svými partnery zlepší zavádění a cenovou dostupnost svého softwaru v Africe. Iniciativa se namísto protipirátského tažení ve velkém stylu zaměří spíše na osvětu o problémech používání pirátského softwaru než na jeho potírání. Na jednom z potenciálně největších růstových trhů, na který chce Microsoft v příštím desetiletí proniknout, tak společnost otevřeně zaujímá pasivní přístup k celé pirátské situaci.

Microsoft si uvědomil, že pokud se bude k pirátství stavět příliš agresivně a tvrdě, bude narážet na příliš velký odpor. Místo toho se společnost snaží protlačovat SaaS model a přinášet osvětu.

Podobným směrem se vydává stále více výrobců – řada z nich také přešla ke strategii, kdy svůj software poskytuje ve formě freemium – tedy funkční verzi zdarma a další doplňky a funkce si musejí uživatelé dokupovat.

Autor textu: Michala Benešovská