Má mozek ještě šanci?

Program celého dne byl v podstatě nabitý důležitými informacemi, a to od začátku až do samotného konce. Jeho průběhem provázel v roli moderátora informační specialista a knihovník Richard Papík. Celodenní program zahájil prezident a zakladatel společnosti TOVEK Tomáš Vejlupek, který zde všechny přítomné přivítal a nastínil hlavní důvod, jak vůbec přišel na nápad uspořádání této konference. Zároveň také zmínil, jak důležitou roli v našich životech hrají informace. Zahájení konference se zúčastnil ještě Marek Havrda, strategy advisor ve firmě GoodAI. U řečnického pultu se pak během zahájení vystřídali ještě Zdeněk Zajíček, předseda ICT Unie, a Martin Kocanda, generální ředitel Národní knihovny.

První přednášky se chopil Lubomír Hanusek, manažer skupiny pro výzkum a vývoj v oblasti rizik ve společnosti Home Credit, který přítomným představil, jakým způsobem pomáhají technologie umělé inteligence v jeho firmě. Konkrétně při poskytování úvěrů. O rozdílech mezi strojovým učením a umělou inteligencí se rozhovořil Jan Romportl ze společnosti O2. Ten také nezapomněl nastínit i nejrůznější etická dilemata, k nimž může při vývoji AI dojít. Nezapomněl zmínit i dvě z výzev, jimž AI stále čelí, a to tzv. one shot learning, tedy naučení se na první pokus, a učení se bez učitele. První přednáškový blok uzavřel první ze dvou zahraničních přednášejících, a to konkrétně Jerald Kralik, hostující profesor na katedře bioinženýrství a mozkového inženýrství na jihokorejském Advanced Institute of Science and Technology. Ten se ve své prezentaci zabýval především metapoznáváním a sociálním poznáváním. Přítomným tak v podstatě okamžitě došlo, jak složité by bylo namodelovat neuronovou síť pro AI, která by fungovala jako lidský mozek.

Druhý blok přednášek zahájil druhý zahraniční host, Paul Bello, ředitel divize Interactive Systems v U. S. Naval Research Laboratory, který se ve své přednášce věnoval především etickým otázkám spojeným s vývojem umělé inteligence. Po něm následoval Dalibor Kačmář ze společnosti Microsoft, který se zaměřil spíše na reálné využití AI v praxi. Přítomným tak nejen představil, ale i názorně demonstroval, kterými AI technologiemi již Microsoft disponuje a jak mohou pomoci nejen v běžném životě, ale i při podnikání. Další prezentaci měl na starosti Pavel Kysilka, zakladatel společnosti 6D, který se rozhovořil o tom, kde se skrývá opravdové bohatství digitální revoluce. Druhý blok přednášek následně uzavřel Juraj Rosa, CEO společnosti GoodAI Applied, který se zaměřil na aplikace umělé inteligence v praxi.

Odpolední část programu se zabývala především vztahem mezi lidskou a umělou inteligencí, problematikou morálního rozhodování a právními aspekty umělé inteligence. O tyto problematiky se postupně postarali pánové Martin Kvapilík, ředitel kvality a IT ve společnosti Toshulin, František Koukolík, neuropatolog z Thomayerovy nemocnice v Praze, a Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií z Masarykovy univerzity v Brně. Následovala prezentace Petra Očka, náměstka ministra průmyslu a obchodu. Ten přítomným přiblížil, jaké stanovisko k umělé inteligenci v nejbližší budoucnosti zaujme česká vláda. Poslední prezentace se chopil sám pořadatel Tomáš Vejlupek, jenž se věnoval znalostní bázi umělé inteligence v České republice. Oficiální program zakončila panelová diskuze, kde měli návštěvníci konference možnost s některými přednášejícími prodiskutovat problematiku AI. Debata se z velké části zabývala především morálními a etickými dilematy, ale na přetřes přišla také aktuální situace na českém trhu s umělou inteligencí. Podle odborníků, ke kterým se řadí pánové Očko, Vejlupek, Havrda a Špidla, bychom dokonce mohli světovou špičku v oboru umělé inteligence v blízké budoucnosti dohnat. Bude to však stát značné úsilí a finanční prostředky. Celá konference byla zakončena při číši dobrého vína, u níž mohli všichni přítomní pokračovat v započaté diskuzi.