KPMG: Low-code používá skoro polovina firem

Digitalizovat začaly přibližně čtyři pětiny firem v Evropě a dalších částech regionu EMA. Třiačtyřicet procent jich přitom vyvíjí aplikace pomocí technologie low-code, která vyžaduje jen minimum kódování. Aplikace tak lze zhotovit mnohem rychleji, někdy už za měsíc. Podniky si přes low-code vytvářejí zejména nástroje na uzavírání smluv, správu objednávek, tvorbu e-shopů nebo rozpoznávání textu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG. 

Studie Shaping digital transformation with low-code platforms vychází z odpovědí 715 podniků v regionu EMA, který zahrnuje Evropu, Střední východ a Afriku. Většinu, konkrétně 403, respondentů tvořily evropské firmy všech velikostí a ze všech sektorů ekonomiky. 

Padesát čtyři procent společností ze studie už naplno rozjelo větší investice do digitalizace. Digitální transformace je totiž v mnoha odvětvích klíčem k dlouhodobému úspěchu na trhu. Zefektivňuje a zrychluje firemní procesy, zlepšuje zákaznickou zkušenost a v neposlední řadě i šetří náklady. 

„Skoková digitální transformace je náročnou změnou, kterou si podnik prochází jen párkrát. K nejdražším částem digitalizace patří tvorba aplikací, a proto dává stále více firem přednost technologii low-code. Ta je levnější a nevyžaduje téměř žádné programovací znalosti, takže snižuje závislost na specialistech a dodavatelích. S pomocí low-code firmy in-house vyvinou aplikace z předpřipravených šablon a vizuálních prvků. Hotovo tak mohou mít už v řádu týdnů,“ vysvětluje Lukáš Cingr, který v české KPMG vede oddělení Customer & Digital. 

Pro pětinu společností ze studie je už low-code klíčovou součástí jejich softwarového vývoje. Další pětina plánuje low-code vyzkoušet v následujících 12 měsících. „Podle našich odhadů se i v Česku blíží k jedné polovině podíl firem, které s low-code pracují. V této skupině jsou už i subjekty kritické infrastruktury jako elektrárny a nemocnice. Také tuzemské podniky používají low-code zejména pro standardizované úkony jako založení účtu, uzavření smlouvy nebo schvalování přístupů zaměstnanců do interních systémů. Low-code se uplatní i při správě objednávek a faktur, tvorbě e-shopu nebo kontrole a údržbě zařízení,“ shrnuje Veronika Zichová, specialistka KPMG na low-code. 

Low-code lze propojit s umělou inteligencí  

Vývoj s minimem kódování přináší řadu výhod, především zefektivňování procesů (tuto výhodu vyzdvihlo ve studii 44 % podniků), zvyšování produktivity (39 % podniků), snižování nákladů (36 % podniků), zlepšování škálovatelnosti řešení (33 % podniků), umožnění vysokého stupně automatizace (33 % podniků) a zlepšení kvality služby či produktů (30 % podniků). 

„Setkala jsem se s názorem, že vývoj pomocí low-code může zvyšovat technický dluh. Podle mě je tomu naopak. Práce s low-code snižuje počet možných chyb a umožňuje je identifikovat a opravit dříve. Low-code platformy lze dobře propojit se stávajícími firemními systémy, takže ani během integrace technický dluh nevzniká,“ upozorňuje Zichová. 

Podle studie zhruba polovina firem používá low-code k vývoji jednodušších aplikací, hlavně na řízení pracovního procesu (například přidělování úkolů týmům) a vztahů se zákazníky (přiřazování klientských požadavků zaměstnancům) nebo na tzv. OCR čili rozpoznávání textu. OCR potřebují především banky či pojišťovny (pro registraci smluv) a veřejná správa (pro kategorizaci písemných požadavků). 

Čtvrtina firem ale neváhá zapojit low-code i do tvorby složitějších nástrojů, například na bázi umělé inteligence nebo strojového učení. Do budoucna lze očekávat začlenění low-code i do řízení logistiky. 

Čtvrtině podniků chybí směrnice hlídající kvalitu i bezpečnost  

Ačkoliv si low-code platformy našly cestu do mnohých firem, jejich zavádění nebylo vždy lehké. Podle dvou pětin manažerů podniků ze studie může být implementace složitá mimo jiné kvůli nedostatku pochopení u zaměstnanců. Oslovení pracovníci IT útvarů zase uváděli jako hlavní bariéru nepodporování technologie ze strany manažerů (ve 46 % firem). 

Podniky by měly dát low-code nástrojům rámec v podobě takzvané směrnice a governance (řízení). „Směrnice stanoví pravidla pro to, aby zaměstnanci vyvíjeli jen ty aplikace, které jsou kvalitní, bezpečné a v souladu s regulacemi. Governance zajistí, aby za aplikace byla přidělena zodpovědnost a vznikaly v jednotě s firemní strategií. Externí poradci mohou pomoci zhodnotit připravenost firmy na zavedení low-code nebo naučit její zaměstnance s technologií pracovat,“ uzavírá Zichová. 

Studie odhalila, že čtvrtina z firem, které už low-code používají, nemá ani směrnice ani governance. Jen 31 % společností disponuje obojím. Většina podniků, konkrétně 41 %, má pouze směrnice. 

Zdroj: KPMG

Zdroj ilustračního obrázku: Christopher Gower on Unsplash