IDC: Jak ovlivní Akt o umělé inteligenci evropský trh softwaru s umělou inteligencí

Praktickou realizaci většiny regulací doprovází administrativní zátěž a náklady související s přijímáním požadovaných opatření. Pokud ale míra byrokracie a výskytu překážek překoná určitou mez, může dotčené subjekty odradit od dalšího působení v daném oboru nebo oblasti. V případě přeregulované aplikace moderních technologií vzniká riziko zaostávání, jež se přímo promítne do stavu a dalšího vývoje ekonomiky. Návrh evropského nařízení Akt o umělé inteligenci v sobě skrývá oba póly. Může se stát všestranně přínosným legislativním rámcem, který inspiruje celý svět, stejně jako byrokratickou pastí.

„Pro byznys je klíčové, aby pravidla pro regulaci umělé inteligence byla jasná, srozumitelná, snadno implementovatelná, aby poskytovala dostatečnou ochranu, zajišťovala transparentnost a zároveň nedusila využití technologií umělé inteligence a jejich inovace,“ řekla Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM Central, a dodává: „Bez konzultací s byznysem, který tyto technologie vyvíjí a prakticky využívá, se takového stavu nedosáhne. Proto se velmi aktivně zapojujeme do vyjednávání o Aktu o umělé inteligenci, zejména prostřednictvím zaměstnavatelských svazů a obchodních asociací. Naše odbornice na umělou inteligenci Francesca Rossi byla členkou High level working group při Evropské komisi, v níž se utvářely etické principy regulace.“

Analytici společnosti IDC se rozhodli dopady Aktu o umělé inteligenci namodelovat na evropský trh softwaru s umělou inteligencí. Pod vedením Jacka Vernona, odborníka na otázky umělé inteligence, vytvořili předpověď, která pracuje se třemi scénáři: vyrovnaným, negativním a ideálním. Rozdíly mezi nimi pramení z pěti základních faktorů nestability a z jejich vzájemně se ovlivňujících vztahů.

Scénáře budoucího vývoje evropského trhu softwaru s umělou inteligencí

Faktory nestability

Prvním a nejdůležitějším z faktorů nestability jsou regulatorní procesy. I přes poměrně detailní zpracování Aktu o umělé inteligenci jsou konkrétní postupy regulační činností Evropské rady pro umělou inteligenci příliš obecné a není z nich patrné, jak budou při posuzování reálných problémů fungovat. Současně v návrhu chybí také časové specifikace jednotlivých kroků. Ty jsou důležité mimo jiné proto, že firmy budou muset reportovat jakékoliv změny v chování vlastních programů, které ovlivňují fungování či mění výstupy celého systému. Může se tak stát, že při prudkém nárůstu používání umělé inteligence, což je varianta, s níž společnost IDC počítá, dojde k zahlcení Evropské rady pro umělou inteligenci a k následnému zpomalení schvalovacího procesu.

Druhým faktorem je schopnost Evropské unie rychle vypořádávat právní otázky a případné soudní spory. Pokud nezvládne rychle odstraňovat a objasňovat šedé zóny v aplikaci nové legislativy a aktivně tak zvyšovat kredibilitu systému vlastní regulace, může to negativně ovlivnit snahu firem o zavádění inovací. Některé mohou přesunout část svých aktivit do jiných částí světa nebo do systémů, jejichž vývoj a aplikace nebude muset schvalovací řízení podstupovat.

Právě reakce dodavatelů dávají obsah třetímu faktoru. Jak se trh adaptuje a jaká bude jeho reakce na konkrétní regulatorní požadavky? Z dat společnosti IDC vyplývá, že se výdaje na umělou inteligenci budou v globálním měřítku v následujících letech výrazně zvyšovat. Pokud ale v některém světovém regionu dodavatelé narazí na komplikovanou, případně chaoticky aplikovanou právní úpravu, mohou své působení v něm přehodnotit. Jestliže důsledky přijetí Aktu o umělé inteligenci nabydou podoby negativního scénáře, může evropský trh softwaru s umělou inteligencí růst výrazně pomaleji než v jiných regionech.

Poslední faktor nestability souvisí s náklady na regulaci. V nejhorším zvažovaném scénáři se proces schvalování stane pomalým, neefektivním a nákladným. Vysoká byrokratická zátěž svými důsledky oslabí konkurenceschopnost malých a středních dodavatelů, kteří nedisponují dostatečnou administrativní kapacitou pro jeho efektivní zvládnutí.

„Odvrácenou stranou regulace je jednak to, jak přísná a rigidní její pravidla budou, a jak byrokraticky náročné bude pro firmy jejich vykazování,“ doplnil Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy ve společnosti Microsoft Česká republika. „Příliš přísná regulace nebo neúměrná byrokratická zátěž spojená s využíváním technologií umělé inteligence může mít za následek zpomalení vývoje. Naše společnost je v průběhu tvorby nařízení Akt o umělé inteligenci aktivní. Poskytujeme na lokální i regionální úrovni dlouholeté zkušenosti z praxe a průběžně text chystaného nařízení komentujeme.“ 

Variantní nastavení faktorů nestability

Dopady na trh evropského softwaru s umělou inteligencí

Přiložený graf ilustruje aktuální odhady působení tří scénářů dopadu Aktu o umělé inteligenci na růst evropského trhu softwaru s umělou inteligencí v letech 2022 až 2028. Kvůli postupnému zavádění regulace analytici IDC letos neočekávají velké výkyvy. Výjimku tvoří scénář ideálního přechodu, ve kterém by k lehkému poklesu trhu došlo. Evropská unie by v jeho rámci rychle vykomunikovala změny a parametry nové právní úpravy a dodavatelé by na to okamžitě zareagovali a alokovali prostředky na přípravu řízení.

„Každá regulace musí být pečlivě vyladěná tak, aby nezpomalovala tempo inovací v oboru, ať už v základním výzkumu, tak v praktických aplikacích,“ doplňuje k otázce reakce trhu Petr Baudiš, zakladatel a technologický ředitel společnosti Rossum. „Myslím, že dopad algoritmů a umělé inteligence na společnost je významný, obrovsky pozitivní, zároveň ale v případě individuálních dopadů – a zejména automatizovaných rozhodnutí dopadajících na jednotlivé osoby – musí provozovatelé umělé inteligence nést společenskou zodpovědnost.“

Rok 2023 se stane rozhodujícím. Nejhorší scénář by znamenal propad o více než 17procentních bodů růstu obratu evropského trhu softwaru s umělou inteligencí oproti původní předpovědi.

Vliv scénářů dopadu Aktu o umělé inteligenci na evropský trh softwaru s umělou inteligencí

Legislativní úprava využití umělé inteligence ale dodavatelům nepřináší jen administrativní zátěž, což dokládá komentář Jana Romportla, ředitele centra umělé inteligence O2 Czech Republic: „Důležité pro nás je, že Akt o umělé inteligenci přinese rovnější konkurenční podmínky. Už nebudeme mít horší konkurenční pozici jenom proto, že se dobrovolně snažíme na etické a bezpečnostní věci spojené s umělou inteligencí dbát, zatímco leckterá konkurence trochu řeže zatáčky.“

Perspektivy s otazníkem

„Do dvou let začnou naše predikce ovlivňovat dopady Aktu o umělé inteligenci,“ říká Ondřej Plachý, analytik společnosti IDC pro oblast umělé inteligence, a dodává: „Pokud legislativním procesem projde nařízení v podobě, která nebude odpovídat představám a potřebám dodavatelů a jejich zákazníků, můžeme čekat odliv investic, know-how a tržeb do jiných regionů.“

Evropské výdaje¹ na řešení umělé inteligence v letech 2020 až 2025²

	2020	2021	2022	2023	2024	2025
Výdaje na služby, infrastrukturu a software3(miliony dolarů)	9 681	12 604	16 124	20 614	26 520	34 165
Podíl na globálních výdajích(%)	13,7	13,9	14,0	14,3	14,7	15,1

1 Údaje nezahrnují Velkou Británii, Norsko, Švýcarsko a Rusko.

2 Hodnoty z let 2021 až 2025 jsou predikované.

3 Jde o služby, infrastrukturu a software, které podporují systémy, jejichž primární funkce využívají umělou inteligenci.

Zdroj: IDC