Dění na trhu s IP kamerami

Ruku v ruce s rozvojem jde i potřeba dohledu nad stále větším množstvím objektů, ať již jde o lidi, dopravní prostředky, nebo třeba stroje a zařízení ve výrobních podnicích.

S trochou nadsázky můžeme říci, že celý trh s kamerami výrazně těží z velmi rychlého vývoje v jiných oblastech a bere si z nich to nejlepší, ať již jde o výkonné čipové sady, optické prvky, paměti, konektivitu, či třeba umělou inteligenci a strojové (hluboké) učení. Z docela nudných a ničím extra zajímavých zařízení (s prominutím), kterými IP kamery bezesporu ještě před několika málo lety byly, se tak rychle staly technologicky pokročilé systémy nabízející celou řadu špičkových možností a užitečných funkcí.

I přes veškerý pokrok je pro IP kamery stále nejdůležitější jeden parametr – obrazová kvalita. Zde můžeme sledovat posun hned v několika rovinách. Rozlišení se dnes běžně pohybuje v řádech několika megapixelů, lepší modely však již pracují i s kvalitou 4K (UHD), aby poskytly co nejjemnější a nejdetailnější pohled na snímanou oblast.

Kvalitní obraz za všech podmínek

Všichni však víme, že jen vyšší rozlišení by samo o sobě nestačilo. Výrobci proto do svých IP kamer přidávají i celou řadu dalších možností, které těží z kombinace pokročilého hardwaru a softwaru. Proto je běžné, že kamery poskytují velmi dobrý (barevný!) obraz i za velmi obtížné a komplikované viditelnosti (např. díky infračervenému přísvitu rovnoměrně rozprostřenému přes celou scénu) nebo se bez problémů vypořádají i se silným protisvětlem. Velkou výhodou může být také stabilizace obrazu, která pomáhá v místech, které trpí vibracemi (např. při instalaci v průmyslových podnicích nebo na místech s intenzivním pohybem těžkých dopravních prostředků).

Podobně jako fotoaparáty chytrých telefonů některé kamery nabízejí také vyšší snímkovací frekvence (např. až 120 nebo 180 fps), což se hodí při monitoringu rychlých scén (opět např. průmyslové roboty).

Když jeden senzor nestačí

Rychle se rozvíjí také segment multisenzorových kamer. Až do nedávna bylo běžné, že jedna kamera rovnala se jednomu snímači (objektivu). Dnes lze pořídit i IP kamery disponující nejčastěji dvěma nebo čtyřmi senzory, které jsou schopny své okolí snímat v širším úhlu záběru, a ve výsledku tak dodat až 180° nebo 360°záběr. Ideální je to pro sledování širších prostranství nebo jiných rozsáhlejších míst, kdy si místo několika kamer vystačíte s jednou jedinou. Možných scénářů je však více – jeden senzor např. může monitorovat oblast ze širší perspektivy, další se může detailně zaměřovat jen na jednu oblast apod. Nasnadě jsou i další výhody – vystačí s jedním kabelem, jednou IP adresou, jednou licencí pro dohledový software, jednou licencí pro analytiku…

Nabízí se i kombinace pevné multisenzorové kamery s kamerou otočnou (pohyblivou). Pokud pevná kamera zaznamená nějakou událost, může se na ni následně zaměřit kamera pohyblivá (ta může např. díky zoomu poskytnout detailnější pohled) a třeba za pomoci chytrého softwaru detekovaný objekt v záběru i automaticky sledovat.

Co s rostoucími objemy dat?

Spolu s rozlišením a obrazovou frekvencí kamer logicky roste také objem vznikajících dat. S ním se výrobci snaží nejčastěji vypořádat za pomoci nasazení efektivních obrazových kompresních kodeků (H.264/H.265) v kombinaci s dalšími technologiemi (často vlastní provenience) tak, aby bylo množství přenášených dat opravdu co nejnižší a vše optimálně fungovalo. Výhodou je v tomto směru také možnost přesouvat stále více funkcí přímo do kamer samotných, čímž lze také o něco snížit množství přenášených dat…

Analytika a edge computing

Další oblastí, z jejíhož rychlého rozvoje IP kamery těží, je segment umělé inteligence, strojového (hlubokého) učení a edge computingu. Tento posun přináší hned několik benefitů – kamery toho zvládají samy o sobě více bez nutnosti zásahu obsluhy, jsou schopny se samy učit a následně dosahovat lepších a přesnějších výsledků (snižuje se tak např. riziko falešného poplachu nebo nepřesné identifikace objektu či události v obraze) a zároveň dochází i k již zmiňovanému redukování objemu přenášených dat.

Díky rostoucímu výkonu čipů a pamětí navíc vše probíhá velmi rychle a možnost provést potřebné výpočty na místě v kameře odbourává prodlevy způsobené přenosem videa z kamery do místa, kde dochází k jeho zpracování a vyhodnocení. Zejména v případech, kdy je nutná co nejrychlejší odezva, mohou být tyto technologie opravdu přínosné a ve srovnání se standardním postupem, kdy situaci vyhodnocují pracovníci dohledových center, rychlejší a efektivnější. Ve výsledku bude pravděpodobně vždy na konci nutné lidské rozhodnutí, ale už skutečnost, že se lidé nebudou nuceni zabývat každou jednou obrazovou detekcí, ale dostanou se k nim jenom ty skutečně důležité zachycené události, může být velmi důležitým posunem.

Moderní IP kamery i díky výše zmíněným technologiím nabízejí řadu integrovaných analytických funkcí, jejichž schopnosti se navíc neustále posunují. Základem jsou funkce umožňující kamerám rozpoznat např. zvíře, osobu nebo dopravní prostředek (včetně např. i poznávací značky) a případně vyhodnotit, zdali se daný objekt pohybuje v předem určené a očekávané oblasti a případně také upozornit, pokud vkročí tam, kam by neměl, překročí nějakou vymezenou hranici nebo místo nebo se chová jinak nestandardně (např. při krádeži). Takovéto využití je vhodné např. pro městský dohled nebo dohled nad dopravní infrastrukturou či průmyslovými zařízeními. To vše často bez nutnosti dokupování dalšího příslušenství, serverů nebo softwaru.

Pomoc se zvládáním pandemie

Zajímavé příležitosti pro IP kamery se zrodily (poněkud nešťastně) z koronavirové pandemie, respektive ze snahy zamezit nebo snížit její šíření. Pravda, technologie zde byly již dříve, ale nyní dostaly nové příležitosti k prosazení se v praxi.

Kamery se totiž ukázaly jako efektivní nástroj např. při hlídání dodržování rozestupů mezi lidmi např. v obchodech a na dalších frekventovaných místech nebo ve frontách u pokladen, pokud zákazníci stáli příliš blízko u sebe. Zejména díky možnosti provázání s externími audiosystémy šlo o velmi efektivní řešení. Další možností je regulace počtu lidí v uzavřených prostorech – možné je např. počítat a bez problémů i veřejně zobrazovat počet zákazníků v provozovně.

Pokročilé systémy umožňují např. i analýzu oblíbených návštěvních hodin nebo oblíbených míst v obchodě, zlepšují provozní plánování nebo usnadňují regulaci obsazenosti jednotlivých prostor. V kombinaci s dalším softwarem se začalo, ačkoli prozatím spíše experimentálně, využívat i možnosti měření teploty jednotlivých osob v záběru. A některé projekty jdou až tak daleko, že počítají i s rozpoznáváním obličejů osob s rouškou.

Zde však možnosti kamer ani zdaleka nekončí – jde spíše jen o ilustraci – protože podobně jako v případě počítačů nebo třeba chytrých telefonů či tabletů umožňují dnešní kamery i instalaci dalších aplikací, ať již přímo od výrobce daného zařízení, nebo dodavatelů třetích stran. Výchozí výbavu a funkce tak lze výrazně rozšiřovat i podle místa nasazení – jiné požadavky bude mít provozovatel systému pro dohled nad veřejnými prostranstvími, další vlastnosti budou důležité pro monitoring soukromých budov a zcela odlišné požadavky bude mít majitel továrny.

Vzdálená správa

Moderní IP kamery a kamerové systémy mají k dispozici i řešení, která umožňují hromadnou vzdálenou správu a monitoring zařízení z jednoho místa. Takové řešení pomáhá i s aktualizacemi firmwaru nebo potřebných certifikátů. Stejně tak je již běžná možnost správy dohledových kamer prostřednictvím chytrých telefonů nebo tabletů. Moderní IP kamerové systémy lze také bez problémů provázat s dalšími platformami – např. řešeními pro řízení vstupu do budov nebo s dveřními interkomy apod.

(IP) audio

Zcela nový rozměr mohou (jinak většinou pasivní) IP kamery získat po propojení s audiozařízeními. Dosáhnout tak lze kvalitní digitální reprodukce zvuku přesně tam, kde je potřeba. Hodí se např. pro hudbu, reklamu, upozornění, instrukce. Jde o flexibilní systémy, které umožňují snížit počet koncových zařízení, s jednoduchou instalací a konfigurací, navíc s možností bezproblémové integrace se stávajícími systémy. Výhodou je i možnost obousměrné komunikace a stále častější je také automatická analýza audia (která umí upozornit např. na neobvyklé zvuky, jako je křik, pláč, výstřely nebo třeba tříštění skla).

Zabezpečení kamer

Stejně jako u počítačů, telefonů, tabletů či třeba nejrůznějších IoT zařízení je dnes víc než kdy jindy potřeba dbát i o zabezpečení. Přece jen i kamery jsou připojeny k internetu a dalším systémům, a proto mohou být v řadě případů velmi lákavé i pro hackery a další kybernetické kriminální živly, kterým by se mohly hodit nejen pro získání přístupu k pořízeným videím, ale třeba také jako vstupní bod do sítě firmy či jakékoli další organizace.

Aby bylo riziko kompromitace kamery co nejnižší, přišli výrobci s celou řadou technologií a řešení, které by šanci na úspěšné napadení měly minimalizovat. Jmenovat můžeme např. zabezpečené bootování (může využívat např. i sandboxingu), ochranu proti klonování hardwaru, aktualizaci prostřednictvím ověřeného firmwaru, obnovení zařízení do bezpečného stavu, bezpečné úložiště certifikátů nebo podporu šifrování pomocí protokolů jako HTTPS, SRTP nebo VPN.

Je z čeho vybírat

Připomínat, že nabídka dohledových kamer je dnes skutečně široká, asi není potřeba. K dispozici jsou jak jednoduché kamery vhodné např. pro instalaci v obchodech nebo na malých recepcích, tak i kamery určené pro venkovní celoroční nasazení, nebo dokonce i modely pro instalaci v extrémních podmínkách v místech s rizikem výbuchu či požáru. Problémem není ani pořízení variant kamer odolných proti úmyslnému poškození (vandalizmu) nebo možnost kryt kamery uzpůsobit tak, aby co nejvíce ladil s okolím, a byl tak maximálně nenápadný.

Autor textu: František Doupal