DDoS útoky ve druhém čtvrtletí 2017 byly delší, zasáhly více států a požadovaly výkupné

DDoS útoky se v období mezi dubnem a červnem nelišily pouze svojí délkou. Významně se také zvýšil počet států, v nichž došlo k napadení různých organizací – počet stoupl ze 72 států v prvním čtvrtletí na 86 ve druhém. Mezi deset nejvíce napadených států patřily Čína, Jižní Korea, USA, Hong Kong, Velká Británie, Rusko, Itálie, Nizozemsko, Kanada a Francie. Itálie a Nizozemí v první desítce oproti prvnímu čtvrtletí vystřídaly Vietnam a Dánsko.

Cílem DDoS útoků se stala například velká mediální agentura Al Jazeera, internetové stránky novin Le Monde a Figaro nebo servery populární služby Skype. V průběhu dubna až června se také kyberzločinci pokusili pomocí DDoS útoků manipulovat s cenou kryptoměn, k čemuž je vedl neustále stoupající kurz. Největší obchodní burza s měnou Bitcoin, Bitfinex, byla napadena ve chvíli, kdy došlo ke spuštění obchodování nové kryptoměny IOTA token. Ještě předtím zaznamenala výrazné zpomalení svého provozu v důsledku mohutného DDoS útoku také burza BTC-E.

Zájem DDoS útočníků o peníze je nicméně žene dál, než jen k manipulacím s kurzem kryptoměn. Použití těchto útoků může být výhodné pro vymáhání peněz, čehož jsou příkladem Ransom DDoS nebo RDoS trendy. Kyberzločinci obvykle svým obětem zasílají zprávy, v nichž požadují výkupné ve výši 5 až 200 bitcoinů. V případě, že firmy odmítnou požadovanou částku zaplatit, přistoupí útočníci k vyhrožování DDoS útokem na kriticky důležité online zdroje oběti. Výhružnou zprávu navíc může doprovázet krátkodobý DDoS útok, který má oběť přesvědčit o tom, že jde o reálnou hrozbu. Na konci června například došlo k pokusu o masivní RDoS útok skupinou nazývanou Armada Collective, která požadovala po sedmi jihokorejských bankách sumu okolo 315 000 dolarů.

Existuje nicméně ještě jeden způsob, který se v posledním kvartále stal oblíbeným – Ransom DDoS bez jakéhokoliv DDoS útoku. Podvodníci zasílali velkému množství firem výhružné zprávy a doufali, že se některé rozhodnou zaplatit výkupné v obavě z možných následků. Jestliže se pouze jedna firma rozhodne zaplatit, přinese to kyberzločincům zisk s minimem vynaloženého úsilí.

„V dnešní době útoky typu Ransom DDoS nevyžadují zkušené týmy kyberzločinců se špičkovými technologiemi. V podstatě jakýkoliv podvodník, který ani nemá technické vědomosti a dovednosti k zorganizování plnohodnotného DDoS útoku, si může jednoduše zakoupit demonstrativní útok za účelem vydírání. Tito lidé si vybírají především ty firmy, které své systémy nijak nechrání před DDoS útoky. V jejich případě stačí jednoduchá demonstrace a nechají se snadno přesvědčit k zaplacení výkupného,“ uvedl Kirill Ilganaev, vedoucí oddělení DDoS ochrany ve společnosti Kaspersky Lab.