České firmy nejvíce využívají umělou inteligenci

Po třiceti letech budování výzkumné infrastruktury se vývoj a praktické využití umělé inteligence dostává v Česku na novou úroveň. Prvky umělé inteligence testují ve svých provozech velké i menší průmyslové firmy. Další desítky firem investují do vývoje umělé inteligence. Inteligentní algoritmy pro rozpoznání zvuku pomáhají s odhalováním skrytých vad strojů. Umělá inteligence pro rozpoznání obrazu odhaluje ze záběrů z dronů poškození panelů solárních elektráren.

Svaz průmyslu provedl letos na jaře mezi členskými a nečlenskými firmami rozsáhlý průzkum, který mimo jiné zjišťoval, v jakých oblastech firmy a výzkumná pracoviště umělou inteligenci vyvíjejí a v jakých aplikacích ji nejčastěji nasazují. „Potřebujeme kvantitativní data o výzkumu, vývoji a výrobě algoritmů a software pro umělou inteligenci a o jejich využití. Z vyhodnocení první vlny průzkumu je patrné, že nejčastěji u nás firmy využívají umělou inteligenci v podnikových procesech, pojišťovnictví a peněžnictví a v marketingu. Nejvíce používají metodu strojového učení, analýzy dat, zpracování obrazu a přirozeného jazyka,“ řekla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Data z průzkumu posloužila Svazu průmyslu při přípravě části Národní strategie pro umělou inteligenci. K její tvorbě vyzvala všechny členské státy EU Evropská komise. Hotová by měla být letos. Umělá inteligence je klíčovým nástrojem pro rozvoj českého průmyslu, zvyšování jeho konkurenceschopnosti a pro růst přidané hodnoty tuzemských výrobků a služeb. Proto Svaz průmyslu podepsal letos memorandum o spolupráci v oblasti umělé inteligence s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem vlády.

Svaz průmyslu na začátku roku 2018 založil Platformu pro umělou inteligenci, která sdružuje firmy, zástupce akademické i státní sféry, a podílí se na tvorbě Národní strategie umělé inteligence. „Tato strategie by měla pomoci Česku, aby se drželo ve špičce zemí, které umělou inteligenci rozvíjejí. Nasazování umělé inteligence je součástí modernizace českého průmyslu. Proto spolupracujeme s vládou, akademickou sférou i firmami. Zaměřujeme se na návrhy týkající se regulace umělé inteligence, na otázky spojené s etikou, vzděláváním, či přístupu k datovým zdrojům. Věnujeme se také přípravě podniků a zaměstnanců na využívání umělé inteligence,“ dodala Jabůrková.

Umělá inteligence ve firmách

Rozvoj umělé inteligence a konkrétních průmyslových aplikací souvisí s tím, že pro trénink algoritmických modelů existuje velké množství dostupných dat. Ty lze uložit do cloudových uložišť, které využívají dostatečnou a dnes již levnou výpočetní kapacitu pro analýzu dat a strojové učení. Pokrok také zaznamenala konstrukce algoritmů. Umělá inteligence se tak stává pro firmy dostupnější.

„Největší potenciál pro průmyslové technické aplikace vkládáme do strojového učení. Počítačové vidění a zpracování řeči se promítne do rutinních administrativních činností. Nyní je důležité, aby vznikaly aplikace, které i menším a středním firmám přinesou hmatatelný užitek. Na druhé straně firma musí umět pracovat s daty, sbírat je a ukládat tak, aby s nimi mohla umělá inteligence pracovat,“ upozornil Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Pokud chtějí firmy cítit ekonomický přínos umělé inteligence, budou muset výrazně změnit a reorganizovat své ekonomické aktivity a podnikové procesy. Vyžádá si to i novou definici řady pracovních pozic.

Umělá inteligence v dohledné době nahradí člověka jen v dílčích úkonech, například pomůže lékařům s lepší diagnostikou. Podle vědců z amerického Massachusetts Institute of Technology tak nebude dopad umělé inteligence na pracovní místa tak významný jako tomu bylo u robotizace.

Příkladem změn ve firmě je vytváření datových skladů, v nichž podniky shromažďují své know-how a znalosti bývalých i současných zaměstnanců. „Umělá inteligence pak může tyto datové sklady vytěžovat. V elektrotechnice může pomáhat projektantům s projekty kabelových tras. Nejdříve bude kontrolovat jejich práci. Postupně se jí bude moci svěřit i navrhování kabelových tras. Ze znalostí v datovém skladu vybere nejlepší kombinaci technického provedení, ceny a doby dodání,“ vysvětlil Holoubek.

Využití umělé inteligence v průmyslu

Ve světě se praktickým nasazením umělé inteligence zabývají především velké firmy. Podle průzkumu poradenské společnosti PWC používalo loni umělou inteligenci 62 % velkých společností. V roce 2030 může umělá inteligence přispět k růstu globální ekonomiky částkou 15,7 bilionu dolarů. Firmám může zlevnit přechod na nové výrobní metody a procesy až o pětinu.

V Česku si umělou inteligenci v pilotních projektech testuje například energetická společnost ČEZ. Její využití při řízení přenosové sítě zkoumá také provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Odvětvím, kde umělá inteligence nachází uplatnění je také automobilový průmysl. Uplatní se nejen ve výrobních procesech, ale především ve vývoji a následném provozu autonomních vozidel.

Využití umělé inteligence je v praxi podmíněno předpoklady, které je nutné naplnit pro efektivní vývoj, nasazení a využívání takovýchto řešení. Kromě zmíněné dostupnosti vhodných dat a dostatečného výpočetního výkonu je to také proces, který podporuje realizaci inovativních projektů. Inovativní proces ve Škoda Auto propojil několik oddělení, které společně realizují projekt představující vhodný příklad praxe. „Jde o projekt, který se zaměřuje na optimalizaci nakládky kontejnerů paletami s díly, jež jsou odesílány do zahraničních továren pro následnou montáž. V tomto projektu je cílem zvýšit využitý objem kontejneru pomocí optimalizačního algoritmu, který je schopen velice rychle a efektivně navrhovat vhodné kombinace pro nakládku na základě dostupnosti materiálu, priorit dílů, váhových limitů, možností stohování atd. Využití umělé inteligence přináší úspory na dopravu, ulehčuje práci a je také dílkem do celého řetězce chytrých řešení, které využíváme a na kterých pracujeme,“ popsal Andre Wehner, Chief Digital Officer Škoda Auto.