Bezpilotní přeprava nebo spíše pomůcka kartografů?

Jak moc bylo obtížné získat certifikaci od DJI? Co všechno jste pro to museli udělat?

Obchod funguje od 11. února letošního roku, ale s firmou DJI spolupracujeme už od roku 2012. Autorizace naší prodejny byla jen logickým vyústěním vzájemného vztahu. Nebylo to tak, že bychom plnili jednoduchá kritéria, jež bychom si jednoduše odškrtávali ze seznamu. Šlo o poměrně složitý proces, ale vše jsme stavěli na dlouholeté spolupráci, která fungovala velmi dobře. Firma DJI vloni oslavila teprve 10 let, přičemž na českém trhu se jejich produkty začaly objevovat až v roce 2011. O rok později začali prodávat první větší stroj. Oproti tomu TELINK letos slaví dvacet let. Než jsme začali prodávat drony, zabývali jsme se výrobou rádiově řízených modelů letadel. Své produkty jsme exportovali a maloobchodním prodejem jsme se vůbec nezabývali. Nástupem čínských výrobců nám klesla výroba, a proto jsme hledali směr, kterým se vydat. Zaměřili jsme se právě na tyto coptery. Tehdy byla jediná dostupná technologie německá stavebnicového typu, s níž jsme už uměli pracovat. Díky tomu jsme byli jedni z prvních v republice, kdo měl létající produkt s přídavnými funkcemi. Nejdříve jsme tyto stroje stavěli pro sebe a poskytovali s tím spojené služby (fotografie, video a fotogrammetrie). Okamžitě poté, co vyšel první větší stroj od DJI, jsme jej provedli přes Úřad pro civilní letectví a také jsme s ním poskytovali služby. Pochopili jsme, že zákazníci chtějí drony kupovat a vyžadují kompletní servis, protože oboru zpravidla vůbec nerozumí. Tehdy se stroje stavěly z komponentů a vytvářel se finální produkt. Dnes už DJI uchopila obor dronů komplexně a vyrábí nejen stroj, který létá, ale i kameru, přenosový systém, software a zobrazovací jednotky. Produkt, který jsme dříve komplikovaně skládali z produktů několika různých oborů – modelařina, přenosová technika, foto/video, si celý kompletně vyrábí sami a dodávají již jako hotový produkt. Díky tomu DJI na trhu s drony v podstatě vyhrálo.

Jaká je současná situace ohledně dronů? Jaké jsou hlavní aktuální trendy?

Zpráva, že jsou drony dnes tak silně vnímány, je samozřejmě pozitivní. I když na druhou stranu bývají místy přeceňovány. Jde pouze o stroj s danými vlastnostmi a poměrně velkými možnostmi. Je jich opravdu celá řada, ale je zapotřebí si uvědomit, že důležitou roli hraje také bezpečnost osob a leteckého provozu. Legislativa samozřejmě některé možnosti svazuje, brzdí drony v rozvoji dalšího využití, ale stejně jako automobilovou dopravu spravují určité předpisy, je zapotřebí spravovat i provoz dronů. Navíc vše, co létá a smí nad lidi a nad města, může být životu nebezpečné. Proto jsou letadla certifikovaná, a to mnohem složitěji než běžné auto. Dnes si lidé myslí, že zmáčknou knoflík a dron poletí. Tak to funguje, on to umí. To je vše v pořádku. Ale s autem to dnes ještě neumíme, a to ho považujeme za méně nebezpečné než letadlo. Dron je letadlo bez pilota na palubě.

Co všechno tedy dnešní drony mohou, aniž by někoho ohrozily?

Když si představíme, že budou drony zachraňovat životy tím, že budou z místa na místo přepravovat lék, defibrilátor nebo něco podobného, pak je to možné, ale pouze částečně. Odnést předmět přes neosídlenou oblast není ani dnes žádným problémem. To dnešní stroje hravě zvládají. Problém nastává, když se mají přemisťovat nad hustě obydlenou oblastí. Na stroje, které neprošly náročnými certifikacemi, se nahlíží jako na letadla, která mohou kdykoli a komukoli spadnout na hlavu. Pokud se v koridoru nepohybují osoby, pak je vše v pořádku. Z pohledu leteckého provozu se dá nějaký koridor pro drony vyčlenit. Není to vůbec jednoduché obzvláště, když jde například o nemocnice, které mají heliport (letiště). Dron může samozřejmě mít co nejvíce technických vymožeností jako velké letadlo, může mít odpovídač, signalizaci, ale nikdy nebude tak dobře viditelný jako klasické letadlo. Piloti se oprávněně bojí, že by mohli do podobného dronu narazit. To jsou praktické problémy, ale nemáme ani legislativu.

Jak je na tom s otázkou dronů česká legislativa, čekáte nějaké změny?

Drony, které se dnes objevují na pultech, už obsahují zdvojené systémy. Rakouská legislativa dokonce jde tak daleko, že pokud má dron vše zdvojené, mohou drony létat i nad městy. Navíc na rozdíl od české legislativy Rakušané více rozlišují kvalitu pilota a stroje. Česká legislativa na to příliš nepamatuje, proto to ÚCL musí řešit individuálnějším přístupem. Evropská legislativa se teprve tvoří. Dokument už existuje, je volně přístupný na webu, ale má více než 100 stran. Když jsem mluvil s Úřadem pro civilní letectví, který bude tuto legislativu implementovat, tak mi sdělili, že tato litera vytváří více otázek než odpovědí. Česká legislativa je komplexní, velmi přísná a vešla se asi do pěti stran. A co je hlavní – je i uznávaná. Směřování ke složité legislativě Evropské unie může být v tomto ohledu ještě hodně zajímavé. Plně účinná by mohla být až od roku 2021. Tedy představa, že by nám v dohledné době začaly nad hlavami létat drony a například přepravovat balíčky, zatím není reálná. Technicky ano, ale po právní stránce ne. Na větších strojích máme dokonce ztrojené systémy, takže pokud bude vývoj tak rychlý jako doteď, budou do roku 2021 tyto stroje opravdu velmi bezpečné. Zůstává nejzásadnější problém – ostatní letecký provoz…

Panuje v České republice odlišný pohled na drony než v zahraničí?

Povědomí, že něco jako dron existuje, je velmi široké. Bohužel někteří novináři, ale i firmy drony prezentují především jako možnou hrozbu, což je samozřejmě také pravda. Spousta lidí dnes začíná být schizofrenní vůči kamerám apod. Někdo drony chápe jako možnost narušení svého soukromí. Ne, že by to nešlo, ale primárně drony nemají dlouhé objektivy a schopnost létat za roh. Koho zajímá, aby měl dron zoom? Policii a vojáky. Standardní zákazník si chce pořídit hezký obrázek. Z tohoto pohledu se drony nedají přeceňovat, ale i tak budí negativní emoce. Ale nutno říct, že někteří uživatelé (piloti dronů) tomuto povědomí hodně napomáhají. Létají tam, kam by neměli…V naší letecké škole se snažíme jednoduše vysvětlovat, co se smí, co už ne. Z předpisu to na první pohled není všem jasné.

Lze těmto „nehodám“ a „nedorozuměním“ nějak předcházet?

Určitě ano, například naše společnost je Úřadem pro civilní letectví certifikovanou školou, takže zákazníky, jimž drony prodáváme, zároveň i školíme. Teoreticky, ale i prakticky je připravujeme na zkoušky. V České republice totiž můžete fungovat jako „hobby pilot“, který může v podstatě vše pod podmínkou, že dodržuje Doplněk X, anebo můžete létat jako profesionál. Ten samozřejmě také dodržuje Doplněk X, ale musí mít zkoušky – „papír“, a musí poměrně hodně zaplatit. Na druhou stranu má výhody v tom, že může létat i na místech, kde by hobby pilot nemohl, což ale není samozřejmostí. Pilot musí nejprve nasbírat zkušenosti. Nicméně z hlediska dodržování zákona jsou na tom obě skupiny pilotů velmi podobně.

Jsou nějaké odhady počtu dronů mezi lidmi v ČR?

Jsou to tisíce až desetitisíce. Když pomineme hračky a soustředíme se na kategorii strojů určených pro práci, aktivních budou tisíce. Drony mají podle mě vysokou úmrtnost, protože na trh přichází co rok i co půl roku nějaké novinky. Lidi, kteří stroje opravdu používají, svůj použitý dron prodají a koupí si novější model. Ty přeprodané už příliš nelétají.

Kolik dronů jste prodali vy?

To jsme nepočítali. Jsme prvním autorizovaným obchodem v České republice, čtvrtým v Evropě. Patříme tedy k největším prodejcům. Řetězce prodají určitě více kusů, přestože v tomto oboru nedisponují takovým servisem jako my.

Kdo všechno může a kdo nemůže pilotovat dron? Dělí se nějak dle velikosti?

Máme různé kategorie dronů. Nejmenší jsou do hmotnosti 250 g, pak se drony dělí dle váhových limitů 0,91 kg, 7 kg a 20 kg. Hranice tedy existují, do čtvrt kila nemusím mít vůbec žádný „papír“. V sedmi kilogramech se nařízení liší tím, že bezpečná vzdálenost je na uvážení pilota, zatímco u těžší kategorie jsou už vyloženě dané hranice (50, 100, 150 m). U těžších strojů musí pilot dodržovat větší bezpečnou vzdálenost, což vzhledem k výkonu práce dost často nevyhovuje. Proto spousta profesionálních pilotů raději kupuje drony z kategorie pod 7 kg. Drtivá většina profesionálních dronů je právě v této kategorii.

Jak u vás probíhá prodej dronu?

Náš zákazník může jednoduše přijít, vybrat si konkrétní model, koupit si krabici a odejít, ale takto to neděláme. Zákazníkovi nabízíme, že mu stroj rozběhneme, aby bez problémů fungoval, protože pro laika nejsou tyto operace zrovna jednoduché. Dále poskytne základní školení přímo tady na prodejně, vyzkoušíme, zda dron opravdu létá, protože na prodejně máme i letovou plochu. A pak doporučujeme si znovu sednout u nás na učebně, kde se dozví, jak fungují systémy pro automatický návrat nebo co stroj udělá, když ztratí signál. Probereme základy z legislativy a zajedeme se zákazníkem na letiště, kde mu všechny tyto režimy předvedeme. To je základní čtyřhodinový výcvik, který doporučujeme. Poté ze zákazníků nejsou piloti, ale už ví, co mohou od dronu čekat a jak mají sami trénovat. Ke školení vydáváme i certifikát prokazující, že klient prošel školením na základní obsluhu bezpilotního prostředku, který se pak dodává na pojišťovnu. Ty pak mohou klientům na základě certifikátu zvýhodnit pojistku. Jde o firemní dokument, jehož funkci jsme konzultovali s pojišťovnami. Našim zákazníkům pomáháme projít procesem získání pilotního průkazu od Úřadu pro civilní letectví. U nás se jim dostane naprosto komplexní péče od dokumentace, školení až po zabezpečení letiště.

V zahraničí (Švýcarsko) drony například transportují krevní vzorky mezi zdravotnickými organizacemi ve městě. Lze něco podobného provozovat i u nás? Povoluje to vůbec český právní řád?

Dá se uvažovat o tom, že by se v České republice vytvořily podmínky pro možnosti transportu pomocí dronů. Zatím to ale není možné, neodpovídá tomu legislativa, ani kvalita – bezpečnost běžných dronů. Ideálně by se musel vytvořit koridor určený pouze pro tento druh provozu.

Jaké další praktické možnosti využití dronů jsou možné? Máme už nějaké příklady reálného nasazení?

Ano, možností využití je opravdu mnoho. Typickým příkladem je fotogrammetrie, kdy pilot vytváří 3D modely terénu. Pro tento sběr dat – fotografií se využívá automatický režim. Drony to dnes umí. Musí být pod neustálou vizuální kontrolou pilota. Fotografie jsou dnes tak kvalitní, že je možno rozlišit jednotlivé druhy rostlinstva, jaké jsou ohrožené, neohrožené nebo invazivní druhy rostlin. Nutně nemusí jít jen o sběr dat ze standardních fotografií (videí), ale například z multispektrálních nebo termovizních kamer. Dron může být vybaven radiačními čidly, senzory pomáhajícími s odminováním apod. Kromě strojů, které mají kamery, prodáváme stroj s desetilitrovou nádrží. Ten dokáže ošetřovat např. pole chemickými přípravky a hnojivy. V našich podmínkách je to problematické, protože české zemědělství se rozkládá na velkých lánech – nemusí se to vyplatit. Využití je ale možné, pokud například chceme ohraničit nějakého škůdce.

Zmiňovaná přeprava zásilek naráží na legislativu, bezpečnost, ale dnes i cenu. Vyplatila by se v souvislosti se záchranou života a zdraví.

Existují nějaké výjimečné případy využití dronu, které jste pomáhali uskutečnit?

Dnes s největším úspěchem využijete dron, který je schopen nést kameru s vysokým přiblížením a zároveň poskytuje termometrický obraz. Potom není problém provádět přesnou diagnostiku závad na mostech, konstrukcích, elektrických vedeních, potrubích… Není to úplně výjimečné, ale je to konečně opravdu efektivní řešení.