Jak firmy (ne)zveřejňují informace o bezpečnostních incidentech, kterým čelily

Stále častější případy úniku osobních údajů zaměstnanců při kybernetických útocích na firmy vedou k tomu, že téměř polovina (45 %) takto napadených firem raději informaci o těchto incidentech nezveřejňuje. Odhalila to nejnovější zpráva společnosti Kaspersky Employee Wellbeing 2021 (Pohoda zaměstnanců v roce 2021), podle níž zaměstnanci často postrádají základní vědomosti o zásadách kybernetické bezpečnosti, jež by jim pomohly lépe se před těmito útoky chránit. Důvodem je fakt, že pouze 44 % firem nabízí zaměstnancům bezpečnostní školení.

Úspěšná firemní kybernetická ochrana není možná bez toho, aniž by zaměstnanci na všech úrovních spolupracovali. Technologie jsou pro prevenci kybernetických útoků důležité, ale klíčovou roli stále hraje lidský faktor, neboť je spojen s 85 % incidentů. Celosvětový průzkum společnosti Kaspersky mezi vedoucími firemními IT pracovníky ukazuje, jak dobře organizace a zaměstnanci spolupracují a chrání sebe i své klienty.

Každá osmá firma se o svém bezpečnostním incidentu dočetla v médiích

Největší medializované případy úniků dat jsou spojovány převážně s krádeží informací o zákaznících, oblíbeným cílem kyberzločinců jsou však také osobní údaje zaměstnanců. V roce 2021 nebyla více než třetina (35 %) organizací schopna zajistit úplné zabezpečení dat svých pracovníků a čelila incidentům týkajícím se tohoto typu informací. Podle průzkumu je předčí pouze úniky osobních údajů zákazníků (43 %).

Skutečnost, že 45 % postižených organizací nezveřejnilo informaci o úniku osobních údajů zaměstnanců, je známkou toho, že problém je větší, než se zdá. Pokud jde o další organizace, 43 % sdílelo informace o incidentech aktivně a 12 % tak učinilo až poté, co se tyto případy dostaly do médií. To ukazuje, že tento typ úniku je ve srovnání s úniky firemních nebo zákaznických dat nejméně často zveřejňován. 

„Když organizace čelí kybernetickému incidentu, správná krizová komunikace je neméně důležitá než obrana a opatření, která vedou k obnově provozu. Riziko úniků dat stále přetrvává a firmy by si měly uvědomit, že aktivní zveřejnění je lepší než situace, kdy tak učiní média,“ vysvětlila Evgeniya Naumova, výkonná viceprezidentka pro korporátní podnikání ve společnosti Kaspersky. „Přiměřená, přesná a včasná komunikace nejenže minimalizuje potenciální poškození pověsti firmy, ale může také výrazně zmírnit přímé finanční ztráty. Aby firma předešla panice nebo zmatku, musí si předem vypracovat jasný krizový plán a proškolit zaměstnance. Odborníci na firemní komunikaci a týmy IT bezpečnosti by měli spolupracovat, vyměňovat si informace z oblasti kybernetické bezpečnosti a stanovit postupy, nástroje, kanály a způsob vyjadřování, které by mohly být užitečné pro dobré zvládnutí interní i externí komunikace v případě mimořádné události,“ dodala Evgeniya Naumova.

Jak firmy (ne)zveřejňují informace o bezpečnostních incidentech, kterým čelily

Bezpečnostní politika firem je často nedostatečná

Nedostatek potřebných vědomostí o potenciálních kybernetických bezpečnostních incidentech se obvykle nedá odstranit jen interním úsilím a bývá potřeba využít služeb externích specialistů. Podle průzkumu však pouze 44 % organizací již zavedlo bezpečnostní vzdělávání a školení, aby zajistilo, že zaměstnanci budou mít k dispozici klíčové informace. Přitom více než polovina (64 %) těchto organizací zaznamenala alespoň jeden problém s kvalitou těchto služeb. Patří mezi ně nespokojenost s velkou komplexností kurzů a nedostatkem podpory nebo odborných znalostí ze strany poskytovatele školení.

Od zaměstnanců, kterým nebyly poskytnuty základní znalosti o významu ochranných opatření, nelze očekávat, že budou dodržovat příslušná pravidla. Plnění předpisů ze strany zaměstnanců a řešení nedostatečné bezpečnostní kultury koncových uživatelů je v roce 2021 jedním ze tří největších IT bezpečnostních problémů firem – 42 % respondentů jej uvedlo mezi nejvíce znepokojujícími problémy. V praxi se firmy pravidelně potýkají s porušováním informační bezpečnosti (41 %), nevhodným používáním IT prostředků (42 %) a nesprávným sdílením dat prostřednictvím mobilních zařízení (38 %).

Prevence narušení bezpečnosti vyžaduje společné úsilí všech, kteří přicházejí do styku s firemním systémem a mohou být potenciálním cílem útočníků. Kvůli lepšímu zabezpečení zaměstnanců by firmy měly kombinovat spolehlivá ochranná opatření s udržováním bezpečnostního povědomí mezi svými týmy. Patří sem například:

• Zajištění rychlého záplatování a aktualizace softwaru, aby se zabránilo průniku útočníků do systému. 

• Zavedení velmi kvalitního šifrování citlivých dat a vyžadování silných přihlašovacích údajů a vícefaktorového ověřování.

• Používání účinné ochrany koncových bodů s funkcemi detekce hrozeb a reakce na ně, které zablokují pokusy o přístup, a také spravovaných služeb ochrany, které umožní efektivní vyšetřování útoků a odbornou pomoc.

• Minimalizace počtu osob s přístupem ke klíčovým datům. K narušení bezpečnosti dochází s větší pravděpodobností v organizacích, kde pracuje příliš mnoho zaměstnanců s důvěrnými a cennými informacemi, které mohou být prodány nebo nějak zneužity. 

• Vybavení zaměstnanců potřebnými dovednostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zajištění vzdělávání, které poutavou formou představí všechny potřebné aktuální informace. Aby firmy ušetřily čas a získaly kvalitní služby, měly by spolupracovat s celosvětově uznávanými poskytovateli, kteří umí zajistit efektivní proces vzdělávání.

Zdroj: Kaspersky