Největší IT akvizice všech dob

Nedávno se začalo proslýchat, že technologický gigant Microsoft zvažuje koupi TikToku, populární aplikace pro sdílení krátkých videí, kterou vlastní a provozuje čínská společnost ByteDance. Jenže cena aplikace, která je kvůli obavám o bezpečí soukromí uživatelů trnem v oku (nejen) americkým úřadům, by podle odhadů mohla atakovat hranici 50 miliard dolarů. Šlo by tak o jednu z vůbec nejdražších akvizic v IT.

Google a Nest (2014)

Společnost Nest Labs založili v roce 2010 bývalí inženýři z Applu Tony Fadell a Matt Rogers. Ti se chtěli zaměřit na vývoj chytrých termostatů a dalších smart prvků pro domácnosti. V začátcích do firmy mimo jiné investovaly skupiny Shasta Ventures nebo Kleiner Perkins, které se zaměřují na technologické startupy. V roce 2014 Google oznámil, že plánuje Nest Labs odkoupit za 3,2 miliardy dolarů. Šlo o strategické rozhodnutí, na jehož pozadí byla snaha konkurovat Amazonu v oblasti smart home. Prozíravý krok Googlu se vyplatil a Nest je dnes součástí hardwarové divize Googlu. Letos společnost oznámila plán investovat 450 milionů dolarů do ADT a převzít 6,6% podíl společnosti. Záměrem Googlu je integrovat do zařízení Nest bezpečnostní monitoring ADT.

Cisco a AppDynamics (2017)

Jedna z nejstabilnějších IT společností koupila v roce 2017 americkou společnost AppDynamics, která se zabývá vývojem podnikového softwaru. Cena akvizice byla 3,7 miliardy dolarů. Společnost Cisco se dohodla na koupi AppDynamics doslova za pět minut dvanáct – pouhý den před tím, než firma plánovala oznámit cenu pro dlouho očekávanou primární nabídku akcií. Cisco se tímto krokem posunulo blíže svému cíli začít se více zaměřovat na software a oblasti jako zabezpečení, cloudové služby nebo IoT.

Adobe a Marketo (2018)

Koupí Marketa společnost Adobe rozšířila své služby nabízené v rámci Adobe Experience Cloud, podnikového softwaru. Společnost Marketo vznikla v roce 2006 a zabývala se marketingovým softwarem, mezi klienty společnosti patřily například Canon, GE, Microsoft nebo Hyundai. Absorbování Marketa posunulo Adobe na úroveň HubSpotu, Oraclu, SAPu a Salesforcu. Za Marketo Adobe zaplatil 4,75 miliardy dolarů, CEO Marketa, Steve Lucas, se přesunul do Adobu s tím, že Marketo pod křídly společnosti povede i nadále.

Microsoft a aQuantive (2007)

Někdejší CEO Microsoftu Steve Ballmer se zasadil o akvizici společnosti aQuantive, která vyšla na 6,2 miliardy dolarů. Společnost aQuantive se zaměřovala na oblast online inzerce a reklamy a akvizice byla snahou Microsoftu dotáhnout se v této oblasti na Google. Ve své době šlo o největší akvizici Microsoftu. Dnes už není tajemstvím, že výsledek nedopadl příliš slavně – Microsoft nebyl schopen nechat aQuantive fungovat jako nezávislou jednotku, a také se neuměl adekvátně vypořádat s jiným přístupem a „produktem“, než byl klasický software, takže pokusy ponořit se do online reklamy se mu nepodařily.

Salesforce a MuleSoft (2018)

Málo známá společnost MuleSoft se stala jednou z hlavních součástí portfolia cloudového gigantu. Služba, kterou MuleSoft poskytuje, se jmenuje Anypoint a umožňuje vývojářům, aby různorodé aplikace vzájemně spolupracovaly. MuleSoft vyšel Salesforce na 6,5 miliardy dolarů a jde o jednu ze dvou největších akvizic, kterou společnost v posledních letech udělala.

Microsoft a Nokia (2014)

Akvizice, která bezesporu vzbudila velká očekávání, vyšla Microsoft na 7,2 miliardy dolarů. Jde o další počin někdejšího CEO Microsoftu Steva Ballmera, který skončil neúspěchem. Za necelé dva roky po akvizici nový CEO Satya Nadella odepsal ztrátu bezmála osm miliard a zrušil 7 800 pracovních pozic bývalých zaměstnanců Nokie. Nadějný experiment skončil jako fail.

Oracle a Sun Microsystems (2009)

Oracle koupil Sun Microsystems za 7,4 miliardy dolarů, aby společnost získala práva na programovací jazyk Java. Získání těchto práv totiž mohlo eventuálně vést až k právní bitvě s Googlem. V době, kdy k akvizici došlo, na tom Sun Microsystem nebyl zrovna nejlépe – společnost byla zatížena dluhy a Larry Ellison jí doslova hodil záchranné lano.

Microsoft a GitHub (2019)

GitHub je populární služba spuštěná v roce 2008 (zakladateli jsou Tom Preston-Werner, Chris Wanstrath a PJ Hyett) za účelem vytvoření prostoru pro ukládání a sdílení open source projektů. Microsoft usiloval o GitHub opakovaně, což u softwarového giganta dává rozhodně smysl, dokonce provozoval podobnou platformu, než se mu v roce 2019 podařilo úspěšně GitHub převzít pod svá křídla. GitHub a jeho rozvoj dostal v Microsoftu na starost Nat Friedman, zakladatel Xamarinu. Chris Wanstrath dostal od Microsoftu pozici „technical fellow“. Hodnota celého obchodu vyšla na 7,5 miliardy dolarů v akciích.

Microsoft a Skype (2011)

Skype je dodnes synonymem pro videochat. Roky předtím, než se objevily Google Meets, Zoom a další služby, tu byl Skype, program, který vznikl v roce 2003 v Estonsku a dočkal se masivního rozšíření. Za 8,5 miliardy dolarů ho do svého portfolia zařadil Microsoft v roce 2011 a investice se mu bezesporu vyplatila.

Oracle a PeopleSoft (2004)

Larry Ellison, CEO Oraclu, je svérázná persona ve světě IT a jeho přístup a politiku dokládá velice dobře známá kauza akvizice společnosti PeopleSoft. Tu označil Aneel Bhusri z PeopleSoftu v jednom rozhovoru poskytnutém v roce 2011 za rok a půl trvající násilné převzetí. Akvizice vyšla na 10,3 miliardy dolarů a celý proces se táhl 18 měsíců. PeopleSoft nabízel HR nástroj pro společnosti a vzdělávací instituce, CRM, FMS, SCM a FSCM. Tato řešení poskytuje i nyní pod Oraclem.

Google a Motorola Mobility (2011)

Google vyvíjí a prodává vlastní chytré telefony řady Pixel, ale předtím vyráběl smartphony společně s Motorolou. Jejich vzájemný vztah přerostl v akvizici v hodnotě 12,5 miliardy dolarů. Samozřejmě že to byl „sňatek z rozumu“ a Google si přišel tímto způsobem na solidní zásobu patentů.

Symantec a Veritas Software (2004)

Za 13,5 miliardy dolarů převzal Symantec společnost Veritas Software, která nabízela řešení pro management dat. Za zmínku stojí ale zejména to, že se v roce 2014 obě společnosti rozdělily a Veritas je opět soukromou společností.

Salesforce a Tableau (2019)

Společnost Salesforce akvírovala Tableau za 15,7 miliardy dolarů. Tento krok byl součástí dlouhodobé strategie akvírování společností, které by mohly pomoci Salesforcu růst. Podařeným obchodem Salesforce získal platformu zabývající se datovou analytikou a vizualizací, kterou využívá více než 86 tisíc zákazníků.

Nokia a Alcatel-Lucent (2015)

Poté co Nokia postoupila svou mobilní divizi Microsoftu, za 16,6 miliardy dolarů akvírovala Alcatel-Lucent ve snaze rozvíjet svůj technologický byznys zaměřený na sítě. Tímto nákupem se z Nokie stal jeden z předních tahounů v přesunu na 5G sítě.

Facebook a WhatsApp (2014)

Za 22 miliard dolarů Facebook získal do svého hájemství populární chatovací aplikaci WhatsApp a stovky milionů jejích uživatelů. Šlo o logický krok – v době akvizice WhatsApp válcoval na poli chatovacích aplikací Messenger. WhatsApp i nadále funguje nezávisle, nicméně pozvolná integrace s dalšími službami Facebooku je nevyhnutelná, neboť je asi jasné, že chce Facebook společnost, za kterou utratil více, než je HDP Islandu, monetizovat.

Hewlett-Packard a Compaq (2001)

Akvizice Compaqu patří v IT mezi ty notoricky známé. V roce 2001 společnost Hewlett-Packard akvírovala Compaq za 25 miliard dolarů. Toto sloučení je často zmiňováno jako jedna z historicky nejméně podařených akvizic, přičemž na případný neúspěch tehdy už upozorňovalo několik akcionářů včetně syna spoluzakladatele společnosti Waltera Hewletta. Jedním z problémů bylo například překrývající se portfolio obou společností. Carly Fiorina, tehdejší CEO společnosti, se navzdory pochybnostem akcionářů pustila do akvizice Compaqu, což ve spojení s dalšími událostmi a špatnými manažerskými rozhodnutími vedlo k tomu, že během její „vlády“ poklesla tržní hodnota společnosti o polovinu a došlo k masivnímu propouštění.

Microsoft a LinkedIn (2016)

LinkedIn, sociální síť, na které se setkávají profesionálové a diskutují o svých pracovních zájmech, se stala součástí Microsoftu v roce 2016. V té době měl LinkedIn celosvětově zhruba 433 milionů uživatelů. Cílem akvizice bylo podle zástupců Microsoftu urychlit růst LinkedInu, ale také rozšířit aktivity Microsoftu. Ve vedení společnosti zůstal Jeff Weiner. Microsoft zaplatil za každou akcii LinkedInu 196 dolarů. Celý obchod vyšel na 26,2 miliardy dolarů. Jde doposud o nejdražší akvizici Microsoftu (pokud tedy nekoupí TikTok).

SoftBank a ARM (2016)

Nákup ARM měl být výhodnou investicí – společnost SoftBank akvírovala firmu za 31 miliard dolarů, a to zejména s vidinou toho, že ji prodá dál se ziskem. Očekávalo se, že bude ARM zajímavý třeba pro Apple, ten se však rozhodl vydat se vlastní cestou. Podle posledních informací o odkoupení ARMu uvažuje Nvidia.

IBM a Red Hat (2018)

„Velká modrá“ za linuxového giganta, firmu Red Hat, zaplatila téměř 34 miliard dolarů, což je dosud největší akvizice v historii společnosti. Společnost IBM přislíbila, že se i nadále budou dodržovat současné závazky společnosti Red Hat v oblastech, jako jsou open source, open governance nebo podpora vývojářské komunity. Red Hat zůstává oddělenou jednotkou a měla by mu být zachována nezávislost a neutralita. Stejně zůstalo zachováno i současné produktové portfolio, nastavená tržní strategie i unikátní firemní (vývojářská) kultura. Na svých pozicích nadále zůstalo i současné vedení Red Hatu v čele s Jimem Whitehurstem, který se naopak stane členem vrcholného managementu IBM.

Avago a Broadcom (2015)

Obě společnosti patří k obrovským technologickým korporacím, přesto je pro většinu běžných uživatelů známější spíše Broadcom, známý výrobce čipů a síťových technologií. Tuto společnost singapurské Avago akvírovalo v roce 2015 za 37 miliard dolarů. Sloučené společnosti fungují pod názvem Broadcom. Právě kvůli původu společnosti Avago a obavám o národní bezpečnost zablokoval americký prezident odkoupení Qualcommu, o který Broadcom projevil zájem v roce 2017.

Dell a EMC (2015)

Dosud největší akvizice na IT trhu se týká sloučení Dellu a EMC. Akvizice v hodnotě 67 miliard dolarů dala vzniknout jedné z nejvýznamnějších technologických (end-to-end) společností dneška. Oba výrobci společně patřili na špici v oblasti serverů, datových úložišť, virtualizace nebo osobních počítačů.

Dellu se koupí firmy EMC otevřely nové možnosti v nejrychleji rostoucích oblastech celého IT odvětví, a to včetně digitální transformace, softwarově definovaných datových center, hybridního cloudu, konvergované infrastruktury, mobility a bezpečnosti. Dell za každou akcii EMC vyplatil 33,15 dolaru (z toho přibližně 24 dolarů v hotovosti a další jako speciální akcii odvozenou z podílu na hodnotě ekonomického zájmu EMC ve VMWaru). VMWare, jenž je součástí EMC, si zachoval samostatnost a zůstal veřejně obchodovatelnou společností.

Autor textu: Michala Benešovská