Nakolik si ceníme svého soukromí na internetu?

Společnost ve svém reportu informovala o tom, že více než polovina internetových uživatelů považuje v dnešním digitálním světě absolutní soukromí za nedosažitelné.

Není se přitom čemu divit. Devět z deseti (89 %) lidí je totiž online několikrát denně. Internet se stal v moderním světě nepostradatelným – na síti nakupujeme, sledujeme filmy, hledáme práci, komunikujeme s kamarády, převádíme peníze a tak dále. Naše online aktivity dokonce předurčují obsah, který je nám následně důmyslnými algoritmy předkládán. Zobrazují se nám zacílené reklamy, které v někom mohou vyvolávat nepříjemné pocity toho, že o nich „internet“ ví vše. I proto je na místě se ptát, jestli je internet bezpečnou zónou nebo prostorem plným nástrah?

Průzkum poukázal na to, že jeden ze tří lidí (32,3 %) neví, jak by mohl efektivně chránit své soukromí na síti. Část respondentů je dokonce přesvědčená o tom, že nemá dostatek sil na to, aby se postavili proti jeho porušování. Alarmující je, že více než desetina uživatelů (13 %) ztratila zájem o zvyšování svého soukromí.

„Online soukromí“ nemusí být jen prázdná fráze

Ačkoliv se může zdát, že online svět a soukromí nejdou dohromady, s kapkou obezřetnosti by toto spojení nemuselo být tak rizikové. I přes to, že si lidé cení svých dat a chrání je, najdeme spoustu spotřebitelů, kteří citlivé informace možná nevědomky vystavují zvýšenému riziku tím, jak s nimi nakládají. Proto mohou být osobní údaje v ohrožení i přes to, že daný uživatel používá další bezpečnostní opatření.

Dobrým příkladem může být sdílení velkého množství informací na sociálních sítích. Část lidí chce většinou sdílením informací o svém soukromí dosáhnout krátkodobých cílů a dostat co nejvyšší počet „lajků“. Uveďme si jeden možná extrémní, zato ale skutečný příklad. Vedoucí zlodějské skupiny, která v roce 2016 v Paříži okradla Kim Kardashian, tvrdil, že se o cestě a návštěvě této celebrity dozvěděli dopředu ze sociálních sítí. Díky nim si také mohli očíhnout šperky, které Kim Kardashian nosí, a jakou mají přibližnou hodnotu.

Ze sociálních sítí se dá zjistit velké množství informací. Příkladem z běžného života, se kterým se nejspíš setkala většina z nás, je „proklepnutí“ uchazeče o zaměstnání na jeho profilech sociálních sítí. Na LinkedInu, Instagramu, Facebooku nebo Twitteru si mohou zaměstnavatelé ověřit, že je kandidát seriózní a neohrozí tedy pověst firmy.

Zneužití osobních údajů může mít dalekosáhlé finanční, ale i emocionální dopady. Média informují o různých únicích osobních dat z databází téměř s měsíční pravidelností. Podle analýzy se více než čtvrtině lidí (26 %) někdy stalo, že měl k jejich údajům přístup někdo, kdo neměl jejich souhlas. V generaci šestnácti až dvaceti čtyř letých podíl stoupl dokonce až na 31 %. U 24 % těchto lidí dokonce došlo ke krádeži soukromých dat. K datům bezmála poloviny (46 %) těchto poškozených se cizí osoby dostaly prostřednictvím online účtů.

Jednoduché tipy, co dělat, aby se vaše data nedostala do nesprávných rukou:

• Dobře si rozmyslete, než něco uveřejníte na sociální síti. Jaké důsledky by mohly mít vaše uveřejněné názory, nebo osobní informace? Mohl by vám tento obsah ať už nyní nebo v budoucnu nějak uškodit?

• Nikomu neprozrazujte hesla ke svým online účtům, ani členům rodiny nebo dobrým přátelům. Může se to zdát jako dobrý nápad nebo projev důvěry vůči svým blízkým, ale také to zvyšuje pravděpodobnost odhalení hesla podvodníky. Navíc, ne všechna přátelství a partnerství musejí trvat věčně, a pak by vás tento krok mohl mrzet.

• Berte své soukromí na síti vážně. Nesdílejte ani nepovolujte přístup k vašim informacím třetím stranám, pokud to není nezbytně nutné. Minimalizujete tak riziko, že skončí v rukách nějakých podvodníků.

• Kombinujte praktické kroky s bezpečnostními produkty. Velkým pomocníkem může být i manažer přihlašovacích údajů, který ukládá na bezpečné místo vaše přístupová hesla i cenná digitální data.