Třicetiny QR kódu a jeho nesmrtelný padesátiletý předchůdce

Na pohotovosti i v restauraci se s jeho pomocí platí, QR kódem se dá rychle připojit k Wi-Fi, a dokonce během koronavirové pandemie měl určující slovo. Certifikáty s tímto kódem Češi prokazovali před autoritami svou bezinfekčnost či proočkovanost.

QR kód, jehož vznik má na svědomí japonská společnost Denso Wave, se datuje do roku 1994, a letos slaví třicetiny. Původně sloužil pro sledování jednotlivých dílů aut v továrnách Toyota, právě v době covidu ale zažil významný rozkvět.

Pandemie vyžadovala, aby lidé začali fungovat ze dne na den takřka bez kontaktu, a to se jim i díky QR kódům podařilo. Dodnes některé restaurace nabízejí menu pouze online, před strávníky se rozvine teprve po naskenování kódu. I lékárníci pacientům po načtení QR kódu vydají léky na recept. Kód slouží také jako jízdenka nebo vstupenka na společenské akce. Každý s přístupem k internetu může v generátoru vytvořit svůj originální QR kód za pár vteřin a do něj zakódovat až tři kB dat.

Co ale QR kódům předcházelo? I s jejich podstatně starším předchůdcem jsme denně v kontaktu. Čárové kódy, které tvoří tmavé čáry a světlé mezery, informují třeba o cenách výrobků v obchodě. Strukturu čárového kódu osvětluje vědec Ondřej Havelka spolupracující se science centrem iQlandia.

„Když se na něj podíváme zblízka, uvidíme vytištěné černé čáry s různou šířkou a různými vzdálenostmi mezi sebou. Vlastně se jedná o střídající se černé a bílé čáry. Ty odrážejí světlo mnohem více než černé,“ vysvětlil. „Laser ve čtečce vyšle světelný paprsek k čárovému kódu, paprsek se odrazí zpět změněný a detektor ho zaznamená a následně převede na signál, který ponese požadovanou informaci dál,“ dodal.

Čtečka přejíždějící přes kód nasnímané čáry převádí na číslice. „Zjištěné mnohaciferné číslo pak vede k informacím v paměti počítače, které jsou pod daným číslem uložené,“ doplnil Havelka.

Přestože existuje čárový kód od 40. let 20. století a patentovaný byl v roce 1952, trvalo ještě mnoho let, než ve Spojených státech zdomácněl. Prvním produktem opatřeným tímto kódem nasnímaným v supermarketu byly žvýkačky Wrigley’s Juicy Fruit v roce 1974 v Ohiu.

I dnes, po padesáti letech, je důležitým pomocníkem například v přepravě, v nemocnicích se jimi označují pacienti, aby se zdravotníci vyhnuli chybám při medikaci nebo léčbě, a knihovníci díky nim mají přehled o svěřených knihách.

Možnosti čárových kódů jsou omezené, což dokazuje i stále větší oblíbenost QR kódů, jež do svých portfolií a služeb zařazují i banky v tuzemsku. Černobílá plocha, která kód tvoří, umožňuje podle Havelky zakódovat mnohem větší množství dat. Další výhodu spatřuje v čitelnosti QR kódu, která je zachovaná i v případě, že je částečně poškozený.

„A především je lze číst například pomocí chytrých telefonů. Kód pak uživatele nasměruje na určitou webovou stránku anebo nějaké aplikaci v jeho telefonu zprostředkuje potřebná data, například údaje pro elektronickou platbu,“ uzavřel.

I přesto, že jde o desítky let staré prostředky pro automatizovaný sběr dat, mají oba – i v dnešní době, kdy technologie zastarávají takřka přes noc – v našem životě své místo.

Zdroj ilustračního obrázku: Marielle Ursua on Unsplash