Udržitelný design produktů zvýšil růst tržeb u více než 7 z 10 firem
Pokud chtějí organizace dosáhnout cíle nulových emisí, zejména těch v kategorii 3, musí do svých procesů navrhování produktů začlenit udržitelnost. Podle nejnovější studie Výzkumného institutu Capgemini „Rethink: Why sustainable product design is the need of the hour“ 67 % organizací zaznamenalo díky zavedení strategií udržitelného designu produktů snížení emisí uhlíku, zatímco 73 % zaznamenalo zlepšení růstu příjmů. Výzkum poukazuje na zásadní potřebu zintenzivnit činnost: organizace mohou začít tím, že se udržitelnost stane hlavní strategickou prioritou týmů zabývajících se designem produktů.
Rozhodnutí o designu mají zásadní vliv na environmentální a sociální dopady výrobků. Přibližně 80 % dopadu výrobků na životní prostředí lze přičíst rozhodnutím učiněným ve fázi návrhu. Udržitelný design výrobků je klíčovou pákou, která může organizacím pomoci dosáhnout nulových emisí. Emise z výrobků mohou představovat významný podíl na celkových emisích organizací a strategie udržitelného designu mají zásadní význam pro jejich snížení. Přesto pouze 22 % organizací učinilo udržitelnost primární součástí návrhu výrobků a pouze přibližně čtvrtina organizací provádí při vytváření nových výrobků pravidelné hodnocení dopadů na životní prostředí (26 %) a sociálních dopadů (25 %).
„Aby organizace dosáhly svých cílů v oblasti snižování emisí uhlíku a splnily celkové cíle udržitelného rozvoje, musí myslet nad rámec izolovaných problémů návrhu a brát v úvahu systém jako celek, od raných fází designu výrobku až po výběr materiálů a řízení procesu ukončení jeho životnosti. To vyžaduje řadu různých přístupů napříč celým životním cyklem výrobku, včetně systémového myšlení, uvažování o cirkulárního designu a regenerativních přístupů,“ uvedl Roshan Gya, globální ředitel divize Intelligent Industry ve společnosti Capgemini. „Organizace musí mít také na paměti, že mnoho iniciativ v oblasti udržitelnosti se vyznačuje krátkodobě zvýšenými nároky, například počátečními investicemi, po nichž následuje dlouhodobý zisk, aby se v budoucnu předešlo větším nákladům.“
Hlavní motivací je tlak ze strany regulačních orgánů
Studie zjistila, že hlavním motivem pro 61 % organizací, které v současnosti zavádějí postupy udržitelného designu výrobků nebo je plánují zavést v budoucnu, je tlak regulačních orgánů. Vzhledem k tomu, že v budoucnu dojde ke zpřísnění regulací, včetně těch, které se týkají prodloužení životnosti výrobků a recyklovaných materiálů používaných ve výrobcích a obalech, musí podniky, které ještě nezavádějí udržitelný design, tuto možnost přehodnotit, aby se ochránily před rizikem nedodržování nových předpisů.
Udržitelný design nemusí vždy vést ke zvýšení nákladů
Udržitelný design je často považován za příliš nákladný a toto vnímání představuje hlavní překážku v jeho zavádění. Společnost Capgemini ale zjistila, že ve všech odvětvích 23 % podniků, které zavedly alespoň jednu strategii udržitelného designu, zaznamenalo snížení nákladů, zatímco 37 % organizací tvrdí, že náklady zůstaly stejné.
Postupy udržitelného designu přinášejí řadu dlouhodobých výhod
Podle studie musí organizace nahlížet na investice do udržitelného designu výrobků dlouhodobou optikou. Mnohým podnikům se tyto investice již vyplácejí. Z organizací, které uvedly nárůst nákladů, jich 51 % tvrdí, že byl vyvážen i nárůstem přínosů. Organizace zaznamenaly vedle snížení emisí uhlíku (67 %) také zvýšení růstu příjmů (73 %), zvýšení spokojenosti zákazníků (70 %) a zlepšení angažovanosti zaměstnanců (79 %).
Udržitelný design také nabízí možnosti snížení nákladů v celém hodnotovém řetězci prostřednictvím strategií, jako je „dematerializace“ a „odlehčování“, jejichž cílem je snížit množství materiálů použitých ve výrobku. Mezi další přínosy patří zvýšení efektivity výroby, například snížením spotřeby energie a vody a zkrácením doby montáže, a nižší náklady na dopravu díky optimalizovanému designu výrobků a obalů.
V závěru studie se zdůrazňuje, že pro využití těchto výhod musí podniky učinit z udržitelnosti hlavní prioritu designu a klást důraz na potřebu systémových změn. Zásadní význam má přijetí přístupu založeného na datech a organizace musí posuzovat dopady výrobků komplexně – tedy měřit environmentální a sociální dopady v celém životním cyklu výrobku. Musí také spolupracovat se zúčastněnými stranami napříč hodnotovým řetězcem, aby společně určovaly rozhodnutí o udržitelném designu na základě dopadu a proveditelnosti, a investovat do partnerství za účelem budování nových kompetencí. Je také třeba investovat do služeb, které usnadní prodloužení životnosti výrobků a řízení ukončení jejich životnosti, uzavřou koloběh toků výrobků a materiálů a zajistí, aby výrobky byly skutečně udržitelné po celou dobu svého životního cyklu. Kromě toho, řadu příležitostí pro udržitelný design výrobků otevírá technologický pokrok, a organizace musí zajistit, aby na podporu svých iniciativ v oblasti udržitelného designu výrobků využívaly technologie efektivněji a ve větší míře.