Vzdálená práce má i nevýhody. A na zaměstance mají negativní dopad
Pracovat online je na jednu stranu skvělé, protože ušetříte spoustu času, který byste strávili na cestě do a z práce. Na druhou stranu to ale také znamená, že ať jste kde jste, vlastně pořád jste tak trochu v práci.
Většina lidí se ráno probudí, sáhne po telefonu, vypne budík, podívá se kolik je hodin a… zkontroluje e-maily. Takže vlastně do práce dorazí ještě předtím, než stihne dojít do koupelny.
Stále na síti
Být stále online se stalo prokletím moderní doby. Na jednu stranu to znamená, že máte neustále v kapse mapu, že si můžete kdykoli cokoli najít nebo se kdykoli spojit s rodinou. Klidně nakoupíte cestou do školky pro dítě, aniž byste museli tahat těžké tašky, nebo cestou na schůzku zaplatíte faktury. Na druhou stranu jste ale také pořád v dosahu pracovních záležitostí, a to i v době, když už máte mít padla.
Nekompatibilní režimy
Od rána pracujete, uděláte všechno, co jste měli naplánováno, odpoledne dořešíte poslední detaily, věnujete se rodině, před spaním pro jistotu ještě jednou zkontrolujete pracovní inbox… a ráno po probuzení na vás čeká další práce.
Reálně to znamená, že jste vlastně pořád ve stresu. Pořád čekáte, kdy po vás co kdo bude chtít, odkud co přes noc přiletí a kdo vám kdy sdělí, že úkol posílal přece včera už v šest večer, teď je osm ráno a on ještě nemá odpověď.
Lidé mají různý pracovní rytmus. Vy třeba pracujete už od brzkého rána, abyste měli brzo odpoledne všechno hotovo a mohli se věnovat rodině a sobě. Kolega je zase noční pták a dělá v noci. Spolupracovníci z druhého konce světa mají zase ráno úplně jindy než vy…. vaše režimy prostě nejsou kompatibilní.
Přehnaná kontrola
Některé společnosti pro změnu instalují zaměstnancům na pracovní počítače aplikace, které sledují každý jejich úder do klávesnice, a čas od času dělají printscreeny obrazovky. Aplikace pak umějí ze získaných dat vytvářet reporty a počítat na jejich základě skóre produktivity.
Vyspělé technologie, které mají produktivitě napomáhat, zde namísto pomoci fungují jako krutý hlídač s bičem, a zaměstnance jen ještě více a hlavně zbytečně stresují. Technologie by měly náš život zjednodušovat a pomáhat nám, abychom byli výkonnější. Problém je v tom, že ve velké části jsme pořád svým přístupem zaseklí ve starém pojetí práce.
Společné řešení situací
Mít možnost pracovat kdykoli a odkudkoli je skvělé. Podobně skvělé je, když zaměstnavatelé neřeší, kde přesně se jeho pracující zaměstnanci nacházejí. Ale neustálá mentální pohotovost při online práci určitě není pro duševní zdraví úplně dobrá. A právě tady přichází chvíle pro společné řešení zaměstnavatelů a zaměstnanců – v ideálním případě si společně nastaví přesné hranice vzdálené spolupráce.
Různé země, různé přístupy
Ve světě existuje spousta zemí, které se k novinkám v pracovním prostředí postavily různým způsobem:
- v Irsku doporučují zaměstnavatelům, aby do patičky každého emailu umístili větu o tom, že adresát nejspíše neodpoví mimo běžnou pracovní dobu.
- na Islandu zase zkoušeli čtyřdenní pracovní týden – a produktivita zůstala stejná nebo se dokonce zlepšila
- v Austrálii společnosti Inventium při dlouhodobém pozorování zjistili, že když zaměstnancům dají čtyři dny na práci, na niž měli předtím dní pět, lidé dokážou mnohem lépe pracovat s časem
Na všech těchto příkladech je dobře vidět, že žádné univerzální pravidlo, které by se dalo použít po celém světě, prostě neexistuje. Prostě je potřeba přijít na způsob, jakým zaměstnance nezatěžovat prací i mimo pracovní dobu, spoluprací mezi jednotlivými lidmi a společnostmi.