Do roku 2030 zmizí až 40 % současných profesí z průmyslové výroby

Až 40 % dnešních profesí v průmyslové výrobě nemusí podle odborníků v roce 2030 už vůbec existovat. Budou postupně nahrazovány roboty, kteří by měli především snížit objem fyzické práce vykonávanou člověkem. Neznamená to však, že by byla lidská síla z výrobních procesů nekompromisně vytlačena. „Zatímco v současnosti jsou pro průmysl typické automatické individuální stroje, znakem čtvrté průmyslové revoluce je vzájemné propojení strojů pomocí internetu. Ty tak spolu komunikují, optimalizují proces výroby a provádějí jednoduchá rozhodnutí, která by pro člověka představovala rutinu či formalitu. Pracovník tak má větší prostor pro kontrolu, zda je proces výroby v pořádku,“ přiblížil jeden z hlavních principů Průmyslu 4.0 mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Postupné nahrazování některých současných profesí stroji by se v úhrnu nemělo projevit na zvýšení nezaměstnanosti. Podle odborníků je velmi pravděpodobné, že trend bude díky modernizaci přesně opačný. „Dosavadní praxe v Německu i u nás ukazuje, že probíhající změny v průmyslu nesnižují zaměstnanost, dlouhodobě ji spíše zvyšují. Ostatně tento jev byl typický pro každou z minulých průmyslových revolucí,“ uvedl ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického Vladimír Mařík. Velký podíl by na tom měly mít nové druhy profesí, které budou díky postupné modernizaci vznikat. V budoucnu se tak bude možné v průmyslové výrobě setkat s trenérem kolaborativních robotů, technikem 3D tisku, bezpečnostním analytikem složitých systémů či operátorem virtuální reality. Odvětví, jemuž se automatizace a digitalizace výroby zcela určitě vyhne, jsou kreativní činnosti, multidisciplinární pozice nebo profese s rozhodovacími pravomocemi.

Plně automatizovaná výroba

Ačkoliv se o postupnou robotizaci a modernizaci v současnosti snaží drtivá většina tuzemských firem bez ohledu na velikost, plně automatizovaná výroba bez zásahu lidské ruky bude nejspíše záležitostí ještě více vzdálené budoucnosti. „Takových provozů bude v roce 2030 velice málo, možná jenom několik, a to ještě díky zahraničním investorům. Na druhou stranu drtivá většina českých výrobních firem by touto dobou již měla být přizpůsobena konceptům, či dokonce standardům Průmyslu 4.0,“ doplnil Mařík. Tyto principy si v současnosti snaží osvojit i brněnský koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. „Zavádíme plně automatické procesy na úrovni obchodu, vývoje a přípravy výroby. Poté bude následovat samotná výroba. Dokážu si představit, že logistika bude v roce 2030 plně automatická. Tedy že ve výrobní hale budou jezdit automatické zakladače a převážet nedokončenou výrobu k jednotlivým zakladačům, kde již výrobek převezme robotická ruka,“ řekl výkonný ředitel společnosti Jiří Prášil mladší.

Sám však upozorňuje i na některé možné limity spojené s další modernizací. „Přenastavení automatické linky je časově mnohem náročnější. Trvá v řádech dnů namísto hodin,“ uvedl výkonný ředitel společnosti ZKL, která většinu svého zboží vyváží za české hranice, nejvíce pak do Německa. Právě tato země má na modernizaci české průmyslové výroby dlouhodobě velmi významný vliv, především díky propojení s českými firmami a geografické blízkosti. „Německý průmysl bychom se měli pokoušet neustále dohánět. Čím blíže tomu v roce 2030 budeme, tím lépe. Dalšími zeměmi, se kterými můžeme úspěšně spolupracovat na modernizaci našich průmyslových odvětví, jsou například USA, Japonsko či Korea. Již nyní s nimi úspěšně rozvíjíme vztahy například v oblasti výzkumu a vývoje s aplikacemi v průmyslu,“ řekla mluvčí agentury CzechInvest Petra Menclová. Podle ní však existují v tuzemsku i určité nedostatky, které rychlejšímu rozvoji brání. Lze je najít především v legislativě či cenové dostupnosti vysokorychlostního internetu. „Naopak vysoké úrovni se těšíme v oblasti aplikovaného výzkumu v robotice a kybernetice a úrovni informovanosti a angažovanosti průmyslové sféry v modernizačních snahách,“ doplnila Menclová.