Microsoft a Project Silica: Skleněné desky uchovají data po dobu 10 tisíc let

Microsoft Research, výzkumná a vývojová část redmondského softwarového gigantu, testuje ukládání obrovského množství dat na skleněné desky v rámci futuristické iniciativy nazvané „Project Silica“. V případě úspěchu by se mohly používat k ukládání informací po tisíce let, aniž by došlo k jejich degradaci.

Výzkumníci společnosti Microsoft ukládají data do skla pomocí trojrozměrných pixelů zvaných voxely. Na rozdíl od klasických metod ukládání dat, jako jsou magnetické rotující disky, budou „skleněné desky o velikosti talíře uchovávat data po tisíce let a vytvoří tak udržitelné úložiště pro celý svět,“ jak popisuje společnost Microsoft.

Magnetická úložiště jsou sice široce používaná, ale podle Microsoftu jsou problematická. Vzhledem k jejich omezené životnosti je třeba je často kopírovat, což časem zvyšuje spotřebu energie a provozní náklady: „Pevný disk může vydržet pět let. Páska v lepším případě může vydržet deset let,“ vysvětluje Ant Rowstron, inženýr projektu Silica.

Podle Microsoftu je ukládání dat na sklo koncept, který pochází z 19. století. Tehdy lidé ukládali jednotlivé fotografické negativy na skleněné desky. Dnes však Microsoft vidí potenciál malého skleněného disku pro uložení několika terabajtů dat: na malý skleněný disk by se mělo vejít přibližně 1,75 milionu skladeb (zhruba 13 let hudby). Cílem projektu Silica je zapsat data do skla a uložit je, dokud nebudou potřeba. Jakmile jsou data jednou zapsána, nelze je ve skle měnit.

Společnost Microsoft popisuje tento proces následovně: Data se do skla ukládají čtyřstupňovým procesem: zápis pomocí ultrarychlého femtosekundového laseru – čtení pomocí počítačem řízeného mikroskopu – dekódování – uložení do knihovny. Knihovna je pasivní, v žádné z úložných jednotek není elektřina. Další část tvoří roboti, kteří se při nečinnosti nabíjejí, a probudí se, když jsou konkrétní data potřeba a přinesou sklo.

Microsoft pokračuje: „Zpočátku byl proces laserového zápisu neefektivní, ale po letech zdokonalování může nyní tým uložit několik TB na jedinou skleněnou desku, která by mohla vydržet 10 000 let.“

Skleněná úložiště jsou podle Microsoftu stále v rané fázi vývoje a odborníci se domnívají, že budou potřebovat ještě 3 až 4 fáze vývoje, než se budou moci používat komerčně. Výhody jsou však zřejmé: jsou trvanlivá, udržitelná a cenově výhodná. Hlavní náklady vznikají v počátečních fázích, kdy se data vkládají do těchto těžkých skleněných desek, ale průběžné náklady na údržbu jsou po uložení minimální.

Příklad použití

Společnost Elire Group spolupracuje s týmem projektu Microsoft Research Silica na využití této technologie pro svůj „Globální hudební trezor“ v norských Špicberkách. Pomocí skleněných desek na bázi oxidu křemičitého chce společnost vytvořit trvalý archiv, který nejenže odolá elektromagnetickým pulzům a extrémním teplotám, ale je také šetrný k životnímu prostředí. Tento trezor doplní úložiště, jako je Globální trezor semen a Archiv arktického světa, a poskytne komplexní úložiště hudebního dědictví – od klasických oper až po moderní hity a folklorní skladby.

Zdroj: PCWorld.com