Jsou kryptoměny v Česku vítány?

Podobné pohyby navíc lákají nespočet obchodníků, kteří na této volatilitě dokážou vydělat nemalé finanční prostředky. Nemusí jít ani o žádné podezřelé spekulace s absolutně neznámými kryptoměnami, vždyť bitcoin – nejznámější zástupce těchto alternativních platidel – během pouhých dvou měsíců (od půlky března do půlky května) vzrostl o více než 100 %. V porovnání s ostatními aktivy na burzách tedy jde o velmi horkou půdu, která může tradiční makléře přimět k výrazné změně.

Jak fungují kryptoměny

Na rozdíl od klasické měny, jakou jsou například koruny, eura či dolary, nemusejí být kryptoměny žádným způsobem kryty, ať už zlatem, či dlužným úpisem (v případě mnoha zemí státním dluhem). Kryptoměny využívají technologii blockchain, kterou lze definovat již jejím názvem jako řetězec bloků informací, které jsou zašifrovány tak, aby nešlo řetězec roztrhnout a nahradit blok falzifikátem. To vše navíc funguje uvnitř decentralizované sítě zařízení, kde mají všechna zařízení stejné rozhodovací pravomoci. Za schválení jednoho bloku pak uživatelé dostanou odměnu v podobě kryptoměny, kterou si uloží do své kryptopeněženky. S jednotlivými kryptoměnami pak mezi sebou mohou uživatelé obchodovat, přičemž tyto převody se po schválení odesílatelem i příjemcem vloží dovnitř bloku, který se za pomoci alespoň nadpoloviční většiny decentralizované sítě všech uživatelů ověří, zašifruje a uloží do řetězce.

Velký vliv na následnou cenu jednotlivých digitálních měn má pouze současná situace a nálada investorů. Zde se tedy konečně po dlouhé době opět setkáváme s neviditelnou rukou trhu zakladatele moderní ekonomie Adama Smithe – do trhu s kryptoměnami nevstupují žádné centrální orgány jako Česká národní banka, Evropská centrální banka či americký FED, které by na ně měly sebemenší vliv. To je také jeden z hlavních sporů v problematice kryptoměn – mají se regulovat?

Postoj ČNB

Určitá míra regulace je podle centrálních bank zapotřebí, aby mohly být kryptoměny vůbec stávajícím systémem tolerovány. Když se podíváme na český trh, zjistíme, že Česká národní banka kryptoměny vůbec neuznává jako měny, ale mluví o nich spíše jako o investičních aktivech či kryptoaktivech, jejichž prostřednictvím mohou investoři zhodnocovat (i znehodnocovat) své finance. Podle ČNB by totiž měna jako taková měla splňovat tři body – měla by být:

• uchovatelem hodnoty,
• prostředkem směny,
• účetní jednotkou.

Uchovatelem hodnoty kryptoměny podle ČNB rozhodně nejsou, a to především kvůli jejich vysoké volatilitě, tedy pohybu cen. Uchovatel hodnoty by měl přece jen vykazovat stabilní vývoj, a ne se pohybovat jako vlaječka ve větru. Prostředek směny kryptoměny obecně představují jen velmi obtížně, a to prostřednictvím internetových služeb nabízejících platební karty přímo z kryptoměnových účtů. A účetnictví v kryptoměnách opravdu může vést pouze málokdo. Na druhou stranu když vezmeme v úvahu nejznámější a první kryptoměnu vůbec, tedy bitcoin, ten splňuje dva ze tří bodů – vykazuje poměrně stabilní hodnoty a již celkem běžně jej můžeme brát jako prostředek směny. Za bitcoin můžeme nakoupit například na e-shopu Alza.cz, a v kavárně Paralelní Polis lze dokonce platit pouze bitcoinem. To je také jeden z důvodů, proč by podle vedení ČNB měl centrální bankéř bitcoinu rozumět.

Bitcoin vs. altcoiny

Kryptoměny však nejsou pouze bitcoin, ale najdeme mezi nimi i mnohé další jako třeba ethereum, litecoin, nebo třeba české cryptelo. Jen pro představu v době, kdy tento článek vznikal, existovalo na trhu téměř 2 200 různých kryptoměn. Některé jsou cenově vyrovnané a stabilní, jiné zase ne a jejich ceny se pohybují od pouhého zlomku hodnoty české koruny až po téměř 200 000 korun. U těch známých je zdánlivě nižší riziko ztráty investice kvůli nižší volatilitě ceny, ale na druhou stranu nejsou až tak populární jako méně známé kryptoměny, které se během jediného týdne a někdy i dne zhodnotí a případně i znehodnotí o desítky, a místy i stovky procent.

Vývoj tržní ceny

Kryptoměny a jejich ceny se samozřejmě mění na základě aktuální situace na trhu a určitý vliv má i důvěra lidí v použitou technologii, a co si budeme povídat, někdy hraje výraznou roli také štěstěna. Když se podíváme na cenový vývoj bitcoinu, zjistíme, že ještě v červenci 2010 vyšel jeden bitcoin v přepočtu pouhé dvě koruny, ale dnes bychom takový bitcoin mohli prodat za již zmíněných necelých 200 000 korun, což však není ani zdaleka jeho maximum. Vždyť začátkem prosince 2017 se v přepočtu vyšplhal až na necelých 500 000 korun. Taková příležitost ale může čekat i u dalších kryptoměn, navíc když se z uživatelů stanou rovněž i těžaři a budou získávat odměnu za svou práci, což je bude stát pouze výpočetní výkon jejich zařízení – vytěží tak danou kryptoměnu v podstatě bez jakékoliv finanční investice. U méně známých titulů lze ještě těžit na vlastním hardwaru, ale tituly jako bitcoin nebo litecoin jsou na těžbu podstatně náročnější.

ICO a IČO není totéž

Jak vlastně vznikají kryptoměny? Jak se dostávají na volný trh? Odpověď je jednoduchá – prostřednictvím ICO, tedy Initial Coin Offeringu. Jde v podstatě o obdobu IPO (Initial Public Offering), což je událost, kdy vstupuje na burzu akciová společnost, která uvolňuje své akcie k volnému prodeji. Firmy tak kromě svých akcionářů získají také prostředky potřebné k financování nejrůznějších nových aktivit a nápadů. Podobně tomu může být i u ICO, kde se však namísto akcií začíná obchodovat s kryptoměnami. Během ICO je veřejně představena celá platforma, její historie i vytýčené cíle a v ideálním případě se zveřejní také tzv. bílá kniha a dosavadní výsledky práce. Součástí ICO je také oznámení časového rozmezí, kdy bude ICO probíhat, fixní ceny za jeden token, tedy jednotky uváděné kryptoměny, a také metody zaslání peněz.

Bezpečnost především

Investice do kryptoměn mohou být také velmi zrádné. Lidé mohou ztratit své hardwarové peněženky s těžce nabitými kryptoměnami, případně je může někdo hacknout a vše jim odcizit. To jsou však problémy, s nimiž se nemůžeme omezovat pouze na svět kryptoměn, ale podobným problémům musíme čelit v podstatě u všech zařízení a služeb. Konkrétně u kryptoměn se začátkem roku objevily informace o tom, že hackeři ukradli poměrně velké množství tokenů méně známých kryptoměn. Povedl se jim opravdu husarský kousek – využili vlastní konstrukce blockchainu a výhody decentralizované sítě tak, aby mohli převést uloupené tokeny do svých peněženek. K tomu však museli ovládat více než polovinu všech zařízení v síti, která kontrolují pravdivost operací. Znamená to, že již kryptoměny nejsou tak bezpečné, jak by se v budoucnu mohlo zdát?