Jak je na tom VR v Česku?

Rychle se rozvíjející technologie vyvolává mnoho otázek. Kam bude v nejbližších dnech a týdnech VR směřovat? Jak jsou na tom v souvislosti s virtuální realitou (VR) Češi? To jsou otázky, které nám zodpověděla osoba nejpovolanější – Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality.

Co všechno spadá do kompetencí vaší asociace? Co vše zařizujete?

Asociace virtuální a rozšířené reality pomáhá budovat komunitu odborníků na virtuální a rozšířenou realitu a související oblasti, jako jsou telekomunikace, umělá inteligence, psychologie, e-commerce nebo robotizace. Budujeme komunikační kanály mezi oborovými firmami, vědci a státní sférou. Jsme také členy v různých pracovních skupinách na úrovni ministerstev a spolupracujeme se zástupci zaměstnavatelů. Usilujeme o to, aby se práce členů dostávala do povědomí a aby se členové dostávali k byznysovým příležitostem a k výsledkům zajímavých výzkumů. Konzultujeme projekty a sháníme investory. Když se chce firma v oblasti virtuální či rozšířené reality prosadit, umíme jí pomoct.

Virtuální a s ní i rozšířená realita jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících trendů poslední doby. Můžete nám přiblížit, jakým směrem se vyvíjí a kam směřuje?

Díky rozvoji 3D skenování produktů a rozmachu umělé inteligence můžeme čekat rychlý nárůst rozšířené reality v e-shopech. Pomocí funkce AR zrcadla v e-shopu si můžeme obuv vyzkoušet, než ji koupíme. Již brzy dokonce vyjde aplikace, která nám nejenom zobrazí zkoušenou obuv přímo na noze, ale nohu rovnou změří. Takto vybírat můžeme i barvy na vlasy, make-up, brýle, nábytek či hodinky, vše si vyzkoušíme pomocí rozšířené reality, abychom nekupovali „zajíce v pytli“.

Mobily se stanou díky rozšířené realitě ještě důležitějšími osobními asistenty. Na cestách nám budou dělat průvodce – přímo v prostředí, kde se nacházíme, nám poradí směr, vyznačí lokální zajímavosti a nabídnou herní prvky.

V oblasti virtuální reality bude během příštího roku pokračovat nástup VR brýlí nové generace. Výrobci začnou hromadně integrovat funkce jako eye-tracking, díky čemuž budeme schopni přesně rozpoznat, kam se uživatel dívá. To má využití při optimalizaci výkonu, ve výzkumu i v testování. Další nastupující funkce jsou rozpoznávání mimiky obličeje, což se projeví při spolupráci více lidí ve virtuální realitě. Mimika zde zatím velmi chybí, a proto se dosud VR příliš nepoužívá na meetingy. Zásadní funkcí, na kterou si ale budeme muset v běžné praxi ještě pár let počkat, je možnost reálného zaostřování ve virtuální a rozšířené realitě. Momentální brýle umí jen konstantní hloubku ostrosti, což lidské oko brzy unaví – ať sledujeme objekt na vzdálenost dvou, nebo dvaceti metrů, zaostřeno máme pořád stejně. Pro oční svaly je přirozené, že se neustále napínají a smršťují.

Počítejme také s nástupem 6DoF brýlí (Six Degrees of Freedom), které nepotřebují připojení k mobilu ani k počítači – tzv. standalone brýle, a proto jsou levné. Mají ale omezený výkon, proto je jejich nástup úzce provázaný s nástupem telekomunikační 5G infrastruktury. Výkon poběží na cloudu a v brýlích se zobrazí vyrenderovaný obraz. V tomto směru proběhl nedávno zajímavý test. Společnost GridRaster prezentovala stream 3D modelu motoru stíhačky složeného z 15 milionů polygonů prostřednictvím vlastní specializované aplikace na HoloLens 2 od Microsoftu. Přitom HoloLens 2 zvládají renderovat pouze 100 tisíc polygonů.

Díky 5G se podařilo 150× „zvýšit“ výkon brýlí. Extrémně složité modely můžete přenášet na dálku a pracovat s nimi. Využití – strojírenství, architektura, stavebnictví, art, sport, zábava.

Na co by se měli naši čtenáři zaměřit? Kde očekáváte největší růst?

Růst čekejme hlavně v prodeji standalone VR brýlí, který se ještě znásobí s nástupem 5G, a také čekejme masivní nárůst rozšířené reality v oblasti e-commerce.

VR jako spousta jiných technologií vznikla původně pro zábavní průmysl. Mnozí si myslí, že byla primárně vyvinuta pro hráčskou komunitu. Je tomu tak?

To je častý omyl. Praotec virtuální reality vznikl jako filmový hardware pro zvýšení prožitku. Nebyly to brýle, ale takový box, kam jste musel dát hlavu a kromě stereoskopického efektu stroj nabídl také vůně a prostorový zvuk. Kvůli ceně se ale neujal, a tak praktický rozvoj VR přišel až v 80. letech v armádě. Ve vojenských simulátorech se trénovalo ovládání strojů, střelba z vrtulníku… Virtuální realita ale byla stále velmi drahá a na dnešní poměry nekvalitní.

Dnes už však najdeme v praxi mnohá jiná využití. Můžete některá vyjmenovat a popsat?

Zlom nastal s nástupem smartphonů. Ceny plochých displejů šly rychle dolů a zároveň se raketově zvýšila jejich kvalita, což se projevilo v cenách i kvalitě moderních VR brýlí. Od té chvíle se začalo experimentovat ve všech oblastech jako gaming, reality, trénink zaměstnanců, zdravotnictví a v mnoha dalších odvětvích.

Vývoj podobných řešení se odehrává i v Česku. Proč zrovna tady? Čím jsme tak výjimeční? Kde ještě ve světě můžeme vidět takový stupeň rozvoje VR? Kterou z těchto lokalit byste přirovnal k Česku?

Češi mají velmi kvalitní technické obory na univerzitách a často se o nás mluví i jako o „bastlířích“– rádi si s technologiemi hrajeme bez manuálu a experimentujeme. V tom je naše výhoda a jsou si toho vědomí i v zahraničí, proto se VR startupy stahují do Prahy a do Brna.

Druhý důležitý impulz pro českou VR scénu je festival Czech VR Fest, jehož prostřednictvím vznikla silná komunita VR profesionálů, a velké firmy a investoři získali k investicím do VR impulz. Mnoho firem si z festivalu odneslo zakázky, což nastartovalo jejich růst. Přestože se ani náhodou nemůžeme bavit o objemech investic v takových řádech jako v USA, Německu nebo v Číně, rozhodně se můžeme rovnat co do kvality projektů oblastem jako Silicon Valley nebo Šen-čen.

Můžete nám o festivalu Czech VR Fest, který pořádáte, říct něco víc?

Festival jsme s kolegy Jakubem Stejskalem a Janem Husákem založili jako platformu pro sdílení zkušeností s virtuální realitou, a také abychom otevřeli českou VR scénu světu. Mezi řečníky a lektory bývají kromě českých a slovenských expertů také profesionálové z celého světa od USA přes Japonsko až po Austrálii, např. z NASA, Amazonu, Googlu, Unity Technologies, Microsoftu i třeba Real Serious Games. Příští rok se 4. června uskuteční už čtvrtý ročník, kde kromě konference a výstavy proběhne před akcí několik dní workshopů, kde se budeme učit pracovat s novinkami.

Která řešení pro virtuální realitu panují světu a proč tomu tak je?

V retailu momentálně nejvíc letí hry a prodejní AR aplikace a VR prohlídky. Já osobně mám firmu prohlidky360.cz, která vyrábí právě virtuální prohlídky. Firmy se snaží přilákat na sebe pozornost, jak jen to jde. Prohlídky jsou tím nejlevnějším, co se dá pořídit, a fungují. Lidi je mají rádi. Dají se koupit za pár tisíc.

Jinak jsou to VR tréninky zaměstnanců. Výcvik lidí s pomocí VR je rychlejší a levnější, snadno se vypočítá úspora. Velký význam má VR technologie také v nemocnicích a zdravotních ústavech při tvorbě aplikací zbavujících fobií a pomáhajících s rehabilitacemi a relaxací.

Zmínil jste se, že máte firmu, která vyrábí virtuální prohlídky firmám. Věnujete se ještě něčemu?

Kromě virtuálních prohlídek děláme akce a večírky s virtuální realitou. Pořádáme turnaje a adrenalinové zážitky ve VR, můžete se na nás podívat na VRbee.cz. Také půjčujeme i samotnou VR/AR techniku, na techniku máme web VRrental.cz. Doba je tak rychlá, že pro firmy, které s VR přímo nepracují na dennodenní bázi, nemá smysl si pořizovat vlastní techniku. Nemá to smysl kvůli ceně i kvůli tomu, že technika rychle zastarává, a proč se spokojit s tím, co není aktuálně nejlepší?

Jak je podle vás společnost připravená na nové technologie a jak rychle virtuální realita zdomácní?

Svět se mění a je potřeba nové výzvy a technologie přijímat. Neměli bychom je zatracovat a nastavovat jim nesmyslné regulace. Proto je důležité dávat si pozor na tzv. „fake news“ z poplašných serverů a nevěřit všemu, co se kde píše. Nové technologie a digitalizace pro společnost hrozbou nejsou. Za hrozbu bychom mohli naopak považovat konzervaci stávajících technologií a vzdělávacího systému.

Virtuální realita zdomácní, jakmile se brýle stanou pohodlnějšími a přibude relevantní obsah. Velký význam by měl vstup dalšího velmi silného hráče na trh. Osobně stále věřím, že například Apple se svými brýlemi pro rozšířenou realitu pro běžné uživatele stále ještě není ze hry. Nedávno najali nové experty pro tuto oblast a koupili další související technologické startupy, takže je vidět, že se stále snaží. A až se začnou dostávat do běžné praxe projekty typu Neuralink Elona Muska – rozhraní umožňující ovládat stroje myšlenkami – bude virtuální i rozšířená realita naprostou nutností.