Trendy

Hybné síly a trendy v automatizaci a robotizaci

Automatizace, digitalizace a robotizace jdou ruku v ruce a zdají se být nezastavitelné. Dává smysl, že se na ně raději pohlíží jako na příležitosti než jako na cosi nevyhnutelného. A to i když s sebou neodvratně přinášejí také spoustu disruptivních technologií.

Většina velkých organizací již do nějaké formy automatizace svých vnitřních procesů investovala. Není divu, na automatizaci se totiž společnosti dívají jako na určitý druh návratné investice. Zároveň ji chápou jako efektivní způsob, jak transformovat své mnohdy už přežité způsoby fungování a chování.

Když před přibližně rokem společnost Gartner předpovídala další vývoj automatizovaných nástrojů a hodnotila připravenost firem k jejich adopci, použila vlastní novotvar. Mluvila tehdy o takzvané „digitální stěně“. Co tím myslela? Nejpozději do čtyř let tradiční IT technologie, metody a postupy (a stejně tak jakákoliv společnost, která je ještě bude používat) narazí na neprostupnou hranici. Nové výrobní procesy, hybridní práce, chytrá zařízení a 5G sítě, cloud computing, to vše bude generovat množství dat, se kterými tradiční technologie nebudou držet krok. Organizace, které se dopředu na tento nový normál fungování nepřipraví a nepřikloní se k trendu postupné automatizace a robotizace, už po roce 2025 nebudou schopné toto zpoždění dohnat a nadobro ztratí svou konkurenceschopnost. Vývoj je předběhne.

Inovace jsou v tomto směru zásadní a sledovat hybné síly a trendy v této oblasti je každý den důležitější. Připravenost dnes totiž rozhoduje o úspěchu v budoucnu. Přibližme si několik těchto hybných sil, které aktuálně ovlivňují vývoj této zásadní technologie.

IoB a automatická interpretace našeho chování

V roce 2012 vyslovil profesor Göte Nyman z univerzity v Helsinkách domněnku, že pokud budeme chtít naplno využívat benefity z tehdy vznikajícího konceptu technologií internetu věcí, bude potřeba ke strojovým IoT datům vzít v úvahu jeden původně nezamýšlený aspekt: lidské jednání. Vznikla tak myšlenka takzvaného internet of behaviors nebo zkrátka IoB. Ta spojuje chytré technologie a uživatelské chování a zaznamenává jeho reakce. Přesněji řečeno, snaží se jednání uživatele interpretovat pomocí dat z chytrých zařízení.

Nemalé množství velkých firem už tyto principy do svého chodu implementovalo. Příklad najdeme u poskytovatelů přepravních služeb, novodobých chytrých taxíků. Tyto firmy používají ke sledování řidičů a cestujících aplikace a chytré algoritmy. Na konci jízdy předloží cestujícím průzkum, ve kterém zákazníci vyhodnotí zkušenost s jízdou. Zároveň ale pomocí GPS své řidiče nepřetržitě sledují a dokážou s velkou spolehlivostí interpretovat zákazníkovu spokojenost, aniž by se ho později musely dotazovat. Sběr a interpretace dat o člověku/zákazníkovi je automatická.  

To je jen příklad, ale v interpretaci chování síla této technologie neleží. Skutečný benefit je ukrytý ve faktu, že dokáže chování předvídat, a především, že nám umožňuje najít opakující se vzorce chování. Díky tomu a další automatizaci pak dovede vytvořit motiv, třeba cílenou reklamu, a tak lidské chování ovlivnit. Uplatnění ale neslibuje jen obchod a služby, podobné automatické algoritmy už dlouhodobě využívají sociální sítě a docela nedávno o nich začaly seriózně uvažovat státní organizace, aparáty a armáda. Budoucí aplikace najdeme ve zdravotnictví, IoB data vyhodnotí pacientovu kondici nebo třeba odhadnou důvěru v lékaře a léčbu.

Očekává se, že už příští rok zažije tato technologie skutečný boom. Chytré algoritmy budou sledovat chování a pohyb asi 40 % světové populace s cílem použít tato data k ovlivnění dalšího chování. Zásadní překážku v rozvoji této technologie si jistě domyslíte, je jí bezpečnost dat. Společnosti už nyní disponují informacemi o našem chování v minulosti, zneužití dat o našem budoucím chování by mělo katastrofální dopad na náš vlastní život.

Vzestup přátelských a nápomocných cobotů

Léta jsme v souvislosti s Průmyslem 4.0 slýchávali námitku, že kvůli robotizaci lidé přijdou o práci. A vždy se nabízela odpověď, že tomu tak nebude a že lidská práce a nadhled jsou nenahraditelné. V následující pětiletce se v průmyslu nepočítá s takzvanou hyberautomatizací výrobních procesů, ve kterých nemá lidská práce místo, ale naopak se uvažuje o důmyslnějším propojení lidského pracovníka s tím robotickým. Namísto robota cobot – kolaborativní robot.

Trh s technologiemi pro chytré továrny má do roku 2026 růst ze současných 80 miliard na 135 miliard dolarů, a ačkoliv pandemie vývoj zpomalila, nyní zase drasticky akceleruje. Nákaza ale průmyslu paradoxně pomohla v tom směru, že jasně ukázala, že firmy se musejí lépe připravit na eventuální situace, při kterých bude moci pracovat jen zlomek zaměstnanců. Coboti, kteří slouží k automatizaci opakujících se procesů, mohou jen s hrstkou proškolených operátorů udržet výrobu v chodu a průmysl na nohách. Sektorů, ve kterých najde spolupráce se strojem uplatnění, je ale více, třeba doprava, skladování nebo logistika.

Automatizace zde ale neznamená jen opakování předem nastavených výrobních procesů. Čím dál větší důraz se klade na technologii učících se cobotů. Pomocí senzorů, kamer a pokročilého softwaru sbírají a analyzují data ze svého okolí a v reálném čase reagují zlepšením a zefektivněním práce. Jejich algoritmy se zdokonalují tím, jak plní úkoly a shromažďují informace. Tito chytří a neúnavní pracovníci se využívají třeba v moderních skladech, kde spolu navzájem komunikují, reagují na změny a usnadňují námahu svým lidským kolegům.

Velkým tématem současného výzkumu je údržba těchto robotů a uvažuje se, jak eliminovat potřebu lidského zásahu. Spíš než by se využívaly k technické údržbě další stroje, otevírá se cesta samoopravným technologiím. Jde o hudbu více vzdálené budoucnosti. Avšak prototypy robotů z pružných plastů, se zabudovanými senzorovými vlákny, která detekují poškození a umožňují robotům pak svá těla na místě opravit, tak takové máme k dispozici už dnes.

Vývojář z lidu – zachránce firemního IT

Velkým problémem současnosti je nedostatek odborných IT pracovníků. Schopných lidí je málo v každém představitelném odvětví informačního průmyslu a pravděpodobně tomu tak bude i následující řadu let. Zprávy o tom, že tato talentová nouze negativně ovlivňuje rychlost zavádění mnoha technologií a zpomaluje digitalizaci, se v posledních měsících množí jak houby po dešti. V určitých případech je důvodem deakcelerace také nedostatek investic, ale ať už jsou příčiny jakékoliv, jsou pro většinu firem v dnešní situaci neřešitelné. Občas scházejí peníze, téměř vždy lidé.

Tak jako tak, zpomalování tempa digitalizace je pro firmy nepříjemným faktem z důvodů, které jsem popsal v úvodu. I ty stojí za myšlenkou takzvaného vývojáře z lidu, nebo lépe v angličtině citizen developera. Ti mohou firmám pomoci ve vytváření efektivních digitálních nástrojů pro řízení procesů a společnosti je za to vlastně ani nemusejí platit. Proč? Protože už tyto lidi dávno platí.

Citizen developerem může být jakýkoli zaměstnanec, který rozumí určitému firemnímu procesu. Kvalifikaci má operátor strojů, ale stejně tak obchodník nebo pracovník v administrativě. A takoví lidé, ačkoliv bez znalosti programování, mohou pomoci firemnímu IT tím, že identifikují ty pracovní úkony, které opakují a které je možné automatizovat, a přes zjednodušené softwarové nástroje vytvoří plány automatizace těchto procesů. Jde tedy o model, ve kterém jeden koncový uživatel vytváří pracovní nástroje pro ostatní koncové uživatele a vkládá do jejich vývoje vlastní přímou zkušenost.

Výhody jsou zřejmé a „programování“ pro začátečníky tady skutečně nese své ovoce. IT týmům se uleví od práce, která by jinak ležela výhradně na jejich bedrech, naplno se využije zkušenost pracovníků ze skutečného provozu. Navíc se docílí jejich většího zapojení do vývoje. Podle výzkumů ve firmách, které vývojáře z řad zaměstnanců využívají, se efektivita zavádění automatizačních technologií a postupů zvedla asi o 25 %.

Víme, že výsledkem dlouhodobé práce vývojářů je široké spektrum aplikací. Na 65 % z nich vytvoří k automatizaci procesů a zjednodušení své práce, 42 % pomáhá zefektivnit chod podniku a asi 27 % z nich vylepšuje kontakt se zákazníky a poskytované služby.

Předpokladem pro fungování celé této myšlenky, která stojí v jádru humanizace automatizace, je, že skuteční IT profesionálové věnují dostatečnou péči jak samotným automatizačním platformám, tak i svým citizen developerům. Nástroje musejí být dostatečně jednoduché a intuitivní, aby nebylo potřeba zaměstnance dlouze školit, na druhou stranu musejí být pružné a silné, aby k nějakému zefektivnění procesů v posledku došlo. Podle průzkumů ale celá myšlenka častěji ztroskotává spíš na druhém požadavku. IT týmy nezapojují a po představení nástrojů zaměstnancům nechávají zbytek na nich. Z průzkumu mezi citizen developery se IT oddělení v procesu automatizace dostatečně angažuje asi jen v 16 % případů, a naopak 36 % uvedlo, že firemní IT jim slouží jen jako podpora back-endu. Potenciál myšlenky vývojářů z lidu je enormní, málokdy se ho podaří skutečně využít.

Automatizace jako služba

Žijeme v době, kdy se technologické procesy staly natolik složitými, že adopce jakéhokoliv komplexnějšího řešení představuje pro firmy i uživatele překážku. Není tedy divu, že se téměř cokoliv nabízí formou služby. Osobně bych sice argumentoval, že filozofie As-A-Service je v současném světě nadužívaná, ale v případě automatizace a robotizace dává dokonalý smysl. Takzvané AaaS umožňuje organizacím překonat technologické obstrukce, nedostatek zkušeností a v neposlední řadě také snížit narůstající pracovní břímě domácím IT týmům.

Poskytovatelé služby dovedou firmám pomoci nejen v automatizaci procesů ve výrobě nebo administrativě, ale také s automatizací fungování samotného IT. Díky tomu se pak experti nemusejí zaobírat repetitivními úkony a mohou více energie a času věnovat tomu, na čem skutečně záleží, totiž digitalizaci, adopci dalších automatizačních procesů anebo pomoci výše zmíněným citizen developerům.

Velké firmy automatizaci mnohdy nabízejí jako součást balíčku svých služeb už nějakou dobu, ale v následujících letech nás čeká skutečná exploze v tomto odvětví. S dalším rozvojem umělé inteligence a nástupem 5G sítí globální trh se současnou hodnotou 2,5 miliardy dolarů expanduje až k 6,3 miliardy v roce 2027. Samozřejmě, tyto projekce může ovlivnit mnoho faktorů, ale je jisté, že o SaaS ještě hodně uslyšíme a napíšeme. A stejně tak o dříve zmíněných trendech v automatizaci.