Generativní AI nezvyšuje produktivitu ani mzdy. Nová studie ukazuje, že dopady jsou minimální

Navzdory očekáváním, že generativní AI jako ChatGPT, Gemini či Claude přinese zásadní změny do způsobu práce a odměňování zaměstnanců, nová studie z Becker Friedman Institute (University of Chicago) ukazuje, že dopady těchto technologií na pracovní trh jsou zatím zanedbatelné – a v některých případech dokonce negativní.

Studie: 25 000 pracovníků, 11 profesí, téměř žádná změna

Výzkum analyzoval dopady nasazení AI nástrojů na 25 000 zaměstnanců v Dánsku napříč jedenácti profesemi, které do své agendy zahrnuly AI. Výsledky jsou překvapivě konzistentní:

• Průměrná úspora času činila jen 2,8 % – tedy necelé dvě hodiny týdně při 40hodinové pracovní době.
• Pouze 8,4 % pracovníků zaznamenalo vznik nových úkolů, typicky souvisejících s dohledem nad AI, editací výstupů nebo tvorbou přesnějších promptů.
• Dopad na mzdy a pracovní dobu byl zanedbatelný – žádné významné zvýšení odměn, žádné zásadní zkrácení pracovní doby.
• Pouze 3–7 % uživatelů reálně přetavilo časové úspory do vyšší mzdy.

Investice do adopce AI? Ano, ale s rezervou

Zajímavým zjištěním studie je, že firemní podpora a školení významně zvyšují míru adopce: ze 47 % na 83 %. Ale i přes vyšší využití se žádný dramatický ekonomický efekt zatím neprokázal. Naopak se ukazuje, že nové úkoly spojené s AI často zvyšují celkovou pracovní zátěž, což snižuje skutečnou návratnost těchto investic.

Generativní AI zůstává významným nástrojem, jehož dopady však zdaleka nejsou tak transformační, jak se původně očekávalo. Firmy by měly její adopci řídit strategicky, se zaměřením na bezpečnost, efektivitu a realistické výhody. Pro rozhodující osobnosti v oblasti IT a bezpečnosti je zásadní chápat, že AI bez kontextu, pravidel a infrastruktury může spíše komplikovat než zefektivnit práci.

Zdroj: tech.co

Zdroj ilustračního obrázku: vygenerováno pomocí umělé inteligence