Možná ten pocit znáte. Musíte překonávat každodenní odpor před zapnutím notebooku či před kontrolou nových e-mailů, protože máte pocit, že vám z toho praskne hlava. Vaše pracovní efektivita už taky není, co bývala, končíte vlastně čím dál později a v o to větší beznaději.

Je pravděpodobné, že se vás týká jedna z fází digitálního vyhoření (digital burnout). Jedná se o stále větší problém, nebojím se říci ani časovaná bomba, který se ještě prohloubil během covidových karantén a nucené izolace před světem. Zpráva o produktivitě na pracovišti za rok 2019 ukázala, jak rozšířené dnes digitální vyhoření je. Studie se dotazovala 1 057 amerických kancelářských pracovníků, přičemž z této skupiny jich celých 87 % strávilo v průměru sedm hodin denně zíráním do obrazovek. Více než polovina respondentů uvedla únavu nebo deprese pramenící z digitálního přetížení. 

Nárůst vyhoření, nově doprovázený digitálním stresem, dovedl Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) v roce 2019 nejen k přijetí vyhoření jako diagnózy, ale i k jeho sebeurčení: jedná se o „profesní fenomén“, který může značně ovlivnit zdravotní stav. WHO definuje vyhoření jako syndrom, jenž vzniká jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut. Dále uvádí, že vyhořelí jedinci mají pocity vyčerpání či vyčerpání pocitu energie, dále zvýšený mentální odstup od své práce nebo narůstající pocity negativismu či cynismu související s prací. V neposlední řadě dochází ke snížené profesní efektivitě.

Co je to digitální vyhoření? 

S vyhořením se dnes může setkat většina lidí. Dictionary.com jej definuje takto: únava, frustrace nebo apatie vyplývající z dlouhodobého stresu, přepracování nebo intenzivní činnosti. O digitálním vyhoření hovoříme tehdy, když jsou tyto stavy způsobeny dlouhodobým působením digitálních platforem.  

Ačkoli je primárně považováno za problém týkající se vaší kariéry, mnoho lidí zažívá digitální vyhoření také v důsledku volnočasových digitálních interakcí. Je zcela pochopitelné, že po přibližně dvou letech výluk a života v onlinu během pandemie je toto riziko na své absolutní úrovni. Naše životy se velmi okatě přesunuly do digitální sféry a dopady tohoto přechodu se nyní přirozeně projevují.  

Statistiky týkající se digitálního vyhoření jsou alarmující. Některá z výmluvných zjištění jsou následující:

• dvě třetiny všech pracovníků přiznávají, že někdy pociťuje vyhoření, přičemž 22 % uvádí, že je běžné; 
• komentáře týkající se digitálního vyhoření se od počátku globální pandemie covid-19 zdvojnásobily;
• více než 82 % pracovníků na dálku v USA v poslední době pocítilo příznaky digitálního vyhoření;
• největší potíže vnímá generace Z, která se nejčastěji cítí odloučená a nemotivovaná svou prací. 

Zjednodušeně řečeno, digitální vyhoření nastává, když trávení nadměrného času před obrazovkami způsobuje fyzické a psychické vyčerpání. Jde o problém, který násobně více postihuje mladé profesionály než jiné generace. Vedoucí pracovníci by měli počítat s tím, že u digitálně vyhořelých zaměstnanců je 2,6× vyšší pravděpodobnost, že dají výpověď. Dále pak je prokázáno, že 63 % z nich si bere nemocenskou častěji než zaměstnanci dosud nevyhořelí.  

Fáze digitálního vyhoření

Přestože digitální vyhoření má mnoho tváří, příznaky větší části lidí se vyvíjejí velmi podobně.  Pro více než polovinu pracovníků je obtížné vypnout práci v mimopracovní době, což jednoznačně urychluje rozvoj digitálního vyhoření. Podívejme se ostatně na pět fází digitálního vyhoření průměrného zaměstnance (říkejme mu třeba Jeff):

1. Období líbánek

Při nástupu do nové práce nebo i do nového způsobu práce (viz zmíněný remote working) si Jeff nevšimne, že tráví příliš mnoho času v napojení na obrazovky, protože se soustředí výhradně na pozitiva nové práce, v níž chce zaujmout. Semínko digitálního burnoutu však již v něm bylo bohužel zaseto. 

2. Fáze rutiny a uznání 

V období, kdy se v práci začíná objevovat rutina spojená s uznáním kolegů, začíná Jeff pociťovat nový feeling.  V této fázi si začíná uvědomovat některé negativní aspekty, jež způsobuje digitální interakce. Jeffova produktivita mírně klesla, ale objevila se u něj další běžná věc pro tuto fázi, a to drobná úzkost. 

3. Chronické příznaky

V této fázi se objevují příznaky, které se projevují v běžném chodu života: vyčerpání a fyzické/psychické důsledky jsou pravidelné nebo přetrvávající. V této fázi se také projevil dopad na vztahy, přátelství a další aspekty Jeffova života. Vztah s partnerkou ochladl, nemá chuť na koníčky, když není v práci, nejraději nedělá nic, do práce se netěší. 

4. Krizové stádium

Chronické příznaky digitálního vyhoření začínají život nesmírně poškozovat. Jeff získal striktně negativní pohled na svět, přičemž fyzicky znatelně sešel, ač si to sám zcela neuvědomuje. Ve snaze vyrovnat se se stresem a nechutí pracovat si vypěstoval špatné návyky – přibral (protože se přejídá a nehýbe) a začínají se mu myšlenky trochu zamotávat (protože pije trochu více, než je zdrávo).

5. Úplné vyhoření

Když vás digitální vyhoření ovládne, nelze s tím nic dělat, člověk sám o sobě není schopen změny. Vyhoření Jeffa hodilo do naprosté apatie. Nadále žije a tak nějak pracuje, ale bez jakékoli přidané hodnoty. Stal se spíše živočichem, který bazálně uspokojuje své potřeby. Pokud se nezačne léčit, dříve, či později bude propuštěn z práce. Občas se mu hlavou honí sebevražedné myšlenky. 

Tipy pro zdravý přístup k digitálu i sociálním médiím

Hluboký vliv na naše zdraví má to, jak se pohybujeme v reálném světě. Proto je důležité předvídat digitální vyhoření a předcházet mu včetně všech důsledků, které s ním souvisejí. 

Pokud máte pocit, že vaše konzumace obrazovek anebo sociálních médií či online návyky mohou potenciálně vést k digitálnímu vyhoření, máme pro vás několik (ne)vyžádaných rad, jak postupovat:

1. Neužívejte sociální média rutinně

Neustálé přepínání z jedné aplikace do druhé vytváří ve vašem mozku určitou rutinu. I když vám nepřišlo žádné oznámení, může se stát, že aplikaci stále otevíráte jen proto, abyste si prošli svůj feed. Čas, který tak strávíte neefektivně a prázdně, narůstá – stejně tak poroste vaše frustrace.

2. Omezte čas strávený u obrazovky

Mnoho telefonů má možnost omezit čas na něm strávený. Tímto způsobem můžete snížit pravděpodobnost, že budete zahlcení obsahem, se kterým komunikujete online. Nástroje, jako je například Avast Mobile Security, vám také umožňují kontrolovat čas strávený na obrazovce a převzít odpovědnost za jeho omezení podle svých individuálních preferencí.

3. Nespěte s telefonem v posteli

V zájmu zdraví nespěte s telefonem v posteli. Raději s plyšákem. Ideálně s živou bytostí. Ačkoli se to může jevit jako nevinný zvyk, může mít za následek rozhašený spánek či dokonce nespavost. I malé množství umělého světla z obrazovky telefonu může způsobit zpoždění vašeho cirkadiánního rytmu. Zvolte raději umístění telefonu mimo postel, nejlépe ale v oddělené místnosti.

4. Nepoužívejte mobilní zařízení v noci

Používání chytrých telefonů v noci může vést k neklidu (a v některých případech i k depresím) v důsledku nadměrného vystavení světlu z obrazovky zařízení. Nejlepší, byť asi ne pro všechny reálné, je odložit zařízení několik hodin předtím, než se odeberete do hajan.

5. Experimentujte s digitálním detoxem

A to nejlepší nakonec. Pokud se na to cítíte, můžete zkoušet digitální detox. Ve své podstatě jde o cvičení, které se provádí vědomě a bez závislosti na některém ze svých zařízení. Digitální detox můžete provádět hodinu, několik dní, týdnů nebo měsíců v kuse, záleží na vašem záměru a vůli. Ne všem to samozřejmě umožňuje práce, ale většího návratu ke kořenům opravdu není…

P.S. Autor tohoto článku také balancuje na hraně digitálního vyhoření. (Jeff není jeho alter ego.) Při psaní článku zažíval nechuť k dokončení této marné snahy o malou osvětu v digitální civilizaci. Detox je asi to poslední, co vyzkouší, ale všem, kudy chodí, jej doporučuje. A přeje vám hodně štěstí ve světě offline!

Zdroje: 

https://blog.avast.com/how-to-prevent-digital-burnout 

https://helloezra.com/digital-burnout 

https://www.mcleanhospital.org/essential/digital-burnout