Deset rad pro úspěšnou prezentaci

Vzhledem k tomu, že dojem z vaší prezentace rozhoduje o vašem obchodním úspěchu či selhání, dejte si záležet na tom, aby vše dopadlo co nejlépe. Na následujících řádcích jsme si pro vás nachystali deset rad, které by vám s prezentací mohly pomoci, a to od fáze přípravy až po případný závěrečný aplaus. Jen si uvědomte, že všechny rady se nehodí pro všechny typy publika. Důležité pro vás je vždy se držet tří základních bodů, musíte být:

• srozumitelní;
• zapamatovatelní;
• emotivní.

Jasná struktura

Ještě předtím, než začnete tvořit prezentaci, si musíte stanovit jasnou strukturu. Měli byste vědět, co chcete svým posluchačům sdělit. Ideální je napsat si pár stručných bodů, o nichž byste chtěli v prezentaci mluvit, a vměstnat je do co nejmenšího množství slidů. Hlavně si předem rozmyslete, jak půjdou jednotlivá témata za sebou. Není dobré, když budete tematicky skákat mezi jednotlivými snímky. Publikum se pak může v přednesu ztrácet, což pro vás může mít špatné následky.

Méně je více

Některé prezentace jsou krátké, jiné zase rozsáhlé. Jsou přednášející, kteří dokáží o jednom tématu udělat hodinovou přednášku de facto o ničem, a také jsou lidé, kteří na stejné téma předvedou stručnou a výstižnou prezentaci, jež zaujme většinu přítomných. Pokud chcete zaujmout, držte se pořekadla: „Méně je více.“ Uděláte jedině dobře. Prezentace nejsou od toho, abyste do nich vepsali každé své slovo. Ideálně vypište pouze stěžejní body, o nichž můžete podrobněji mluvit. Zaručíte si tak pozornost přítomných, protože to, co jim říkáte, už nikde jinde nenajdou. A kromě toho jim ještě bude vaše prezentace připadat svižná a výstižná. Doporučený počet snímků na jednu prezentaci je šest. Při vyšším už můžete začít část publika ztrácet. Někdy se ale vyššímu počtu snímků tak jako tak nevyhnete.

Cvičit, cvičit, cvičit!

Pokud se budete řídit předchozí radou, zjistíte, že bude dobře, když si svou prezentaci pro jistotu hodíte na papír v podstatě slovo od slova. Před svým projevem byste však měli mít vše několikrát nacvičené, abyste se nemuseli vracet ke svým poznámkám, ba dokonce abyste nemuseli číst celou prezentaci z papíru. V tom případě můžete počítat s tím, že ve vás přítomní plně ztratí důvěru či zájem o to, co jim chcete říct. Opakování je opravdu matkou moudrosti. Neříkejte si text jen potichu, ale zkuste si jej několikrát nanečisto a ideálně si k němu přizvěte nezaujaté zkušební publikum, které vám může dodat zpětnou vazbu ještě dříve, než začnete naostro. A pokud nenajdete publikum, může postačit zrcadlo nebo video.

Pozitivní první dojem

Jedním z nejdůležitějších prvků je pozitivní první dojem. Jako přednášející byste měli být vhodně oblečeni a upraveni. Jinak budete první dojem jen velmi těžko napravovat. Hlavní je váš pozitivní přístup. Ne nadarmo se říká, že na med se chytí více much než na ocet. Pokud začnete svůj přednes upřímným úsměvem, vkusně oblečeni (tedy ani zbytečně přezdobeni) a s pomyslnou jiskrou v oku, můžete si první bod úspěšně odškrtnout. Důležité je však také znít sebejistě. O zadrhávající se mluvčí, kteří se nemohou příslovečně „vymáčknout“, nikdo zájem jevit nebude. Začněte tedy jasně a rozhodně. Jako přirozený ice-breaker tak může posloužit i nějaký vhodný (s velkým důrazem na slovo vhodný) vtip.

Oční kontakt

Kromě jistoty v hlase byste měli zapracovat také na nonverbální komunikaci. Správný postoj může mít stejnou váhu jako vaše slova. Vaše pohyby a pohledy mohou také ovlivnit to, jak na vás budou přítomní nahlížet. Měli byste s přítomnými navázat i oční kontakt. To samozřejmě neznamená, že si v publiku vyhlédnete jednoho obětního beránka, na něhož se budete celou dobu dívat. Pohledy je dobré průběžně střídat, samozřejmě ne příliš často. Ideálně byste měli pohledem přejíždět po celém hledišti a na některých místech se zastavovat. Jen se nedívejte do poznámek. Ty by měly představovat balíček poslední záchrany, případně kulisu, abyste měli jak zaměstnat své ruce.

Pravda a nic než pravda

Když se zaměříme na obsah, musíte si dát obrovský pozor na všechna zmíněná fakta. Zavčasu si je ještě projděte, protože dnes není nejmenší problém si na smartphonu jakýkoliv údaj během okamžiku ověřit. Za žádných okolností tedy ve svých prezentacích nelžete. Jsou lidé – a věřte, že je jich poměrně dost – kteří se vás pak mohou pokusit v některých relativně nevinných lžích vykoupat. Pokud si nedokážete případná čísla obhájit, značí to, že jste prezentaci nemuseli připravovat vy, případně (což je mnohem horší), že jste lhali. A pokud lžete v jednom faktu, můžete lhát ve všem.

Vždy připraven

S předchozí radou souvisí také tato – buďte vždy na cokoliv připraveni. Může se stát, že vám začnou posluchači pokládat otázky již během vaší prezentace, nikoliv až na jejím konci. V tu chvíli je nejjednodušší jim odpovědět ihned a naznačit, že další otázky by měly být až na konci. Pokud však odpověď neznáte nebo si jí nejste úplně jistí, je dobré se k tomu přiznat a dotazujícího diváka pochválit za skvělý dotaz. Při prezentaci se zkrátka nesmíte nechat zaskočit. Může se stát téměř cokoliv, a když budete pružně reagovat, vždy si tím u přítomných získáte plusové body.

Příklad ze života

Některé pasáže přednášek mohou být příliš zdlouhavé, složité či dokonce nudné. Někdy můžete dělat maximum a stejně se takovým pasážím nevyhnete. Pokud podobný úsek ozvláštníte o příklad z praxe či z běžného života, získáte si znovu potřebnou pozornost pro jeho překonání. S podobnými prvky si však musíte dávat pozor. Pokud je budete používat až příliš často, ztratí svou výjimečnost, a vy tak přijdete o působivý nástroj. Díky příkladům z praxe si posluchači uvědomí, že nejste jen „obchoďák“, který umí pouze mluvit, ale víte, jak to v praxi chodí, případně se jim můžete přiblížit jako člověk.

Interakce různými způsoby

Nenechávejte vše jen na obsahu přednášky a vlastním přednesu. Podobným ozvláštňujícím prvkem, jako jsou příklady z praxe, může být i zapojení publika do přednášky. Jednou věcí je kladení otázek po skončení přednášky a druhou je zatažení přítomných do jejího děje ještě v průběhu. Stačí se jen zeptat, kdo se již setkal s podobnou situací, jako je ta, kterou jste uvedl. Úspěchem je i obyčejné zvednutí rukou. Nečekejte od jednotlivců konkrétní rozsáhlé odpovědi na otázku a rozhodně je nezkoušejte jako ve škole. To pak můžete ztratit jejich sympatie. Vše samozřejmě záleží na přítomných. Pokud se budou chtít do případné diskuze zapojit, vyjde to pro vás dobře.

Odměna pro publikum

Po skončení přednášky vždy poděkujte za pozornost (i když to máte napsáno v prezentaci) a dejte prostor pro případné dotazy. Jistou odměnou by mohla být také vaše odpověď na jejich dotaz. Někdy se po přednáškách setkáte také se „soutěžními otázkami“ o hodnotné ceny, které přítomné motivují k tomu, aby během prezentace dávali pozor. Pokud však o této soutěži řeknete již na začátku prezentace, můžete tím vyslat signál, že si nevěříte, že přítomné váš přednes zaujme. S odměnami tedy velmi opatrně.

Prezentace může být pro každého z nás velkým oříškem. Každý má určité nedostatky, na nichž by měl zapracovat. Pokaždé je něco, co byste mohli zlepšit. Nebojte se proto zeptat některého z přítomných na to, co by na vaší přednášce změnil, co mu u ní chybělo, ale i celkově, jak se mu líbila. Pokud se budete učit z vlastních chyb a nedostatků, budete den ode dne lepší. Hodně štěstí!