Deset IT trendů v oblasti zabezpečení

S tím, jak se technologie vyvíjejí, přicházejí inovace stále rychleji a naším cílem je vyhledávat takové, které mají největší reálný potenciál zvláště v profesionální a podnikové oblasti. Společně s kolegy jsme vybrali některé trendy tohoto roku, o nichž si myslíme, že budou mít zásadní dopad na naše obchodní aktivity a obor bezpečnosti jako takový.

1. Výkon se stěhuje „na okraj“

Nástup využívání cloudu a internetu věcí přináší nepopiratelná pozitiva, ale také některé komplikace: především jde o obrovský nárůst objemu dat přenášených od připojených zařízení do datových center a s tím související nároky na šířku pásma. Důsledky tohoto problému snižuje tzv. „edge computing“, což bychom mohli přeložit jako zpracování dat na vstupním zařízení neboli na „okraji“ sítě, co nejblíže zdroji dat – třeba přímo v bezpečnostní kameře nebo chytrém senzoru. Tím se významně snižují nároky na šířku pásma potřebnou pro komunikaci mezi čidly nebo zařízeními a datovým centrem. Trend zpracování dat přímo ve vstupních zařízeních souvisí také s obavami o zachování integrity dat a soukromí. Pokud se data anonymizují a šifrují ještě před jejich přenosem do datového centra, předejde se mnoha potenciálním únikům. Síťové kamery, zvukové a jiné senzory (zařízení na okraji sítě) jsou stále vyspělejší a mají vyšší kvalitu, a proto bude nezbytné hledání rovnováhy mezi doménami cloudového zpracování dat a jejich přípravou „na okraji“.

2. Integrace cloudu

Přesto budou cloudová řešení stále hrát v IT infrastrukturách významnou úlohu. Ačkoli pojem „cloud computing“ může vzbuzovat dojem, že jde o jedno místo, ve skutečnosti se samozřejmě využívá mnoho „obláčků“ po celém světě. Jelikož služby založené na cloudových řešeních využívá stále více firem, vzniká cloudový ekosystém, který se stává hlavním bodem integrace, a tradiční systémy na jednom místě ustupují. Lze tak vytvářet a nasazovat vyspělé kombinované služby od více poskytovatelů prostřednictvím různých API rozhraní, jež tyto služby obohatí o další rozměry, například analýzu dat, řízení obsahu a ukládání dat, zkracování doby nutné pro uvedení na trh a možnosti velmi rychle měnit kapacitu (škálovat prostředky). Každá společnost, která poskytuje služby využívající cloud, by tedy měla zkoumat příležitosti integrace s příbuznými službami s cílem nabízet zákazníkům a partnerům další přidané hodnoty.

3. Hloubkové a strojové učení

Dospěli jsme nyní do stavu, kdy můžeme začít plně využívat výhody architektur hloubkového a strojového učení. Máme k dispozici obrovské množství dat, která můžeme analyzovat, výpočetní výkon, jenž je toho v přijatelném časovém rámci schopen, sofistikované algoritmy a spoustu případových studií, z nichž můžeme čerpat poučení. Na relativně nejnižší úrovni zlepší aplikace hloubkového učení detekci pohybu v záběru, rozpoznávání obličejů, sledování konkrétních osob a potlačení planých poplachů. To podpoří tvorbu a konfiguraci systémů i optimalizaci a řízení příslušných zařízení. Ovšem jak se budou tyto aplikace rozvíjet, nabídnou další významné příležitosti v oblasti prediktivní analýzy, jejichž cílem bude předcházet incidentům – od teroristických útoků po nehody, kdy může hrozit uklouznutí a pády; od problémů v dopravě až po krádeže v obchodech.

Jsme však na samotném počátku. Vývoj je v současné době rychlý a nepředvídatelný a nároky na výpočetní výkon značné, nicméně potenciál přínosů hloubkového učení, jež by nakonec vedlo ke vzniku autonomních systémů, je obrovský.

4. Zacílení na jednotlivce, ale respekt k soukromí

Jednou z možných oblastí uplatnění hloubkového učení by mohlo být poskytování služeb s vysokou mírou zacílení na potřeby konkrétní osoby. Představte si obchod, kdy při vstupu bude tvář zákazníka rozpoznána a následně mu na mobilní telefon přistanou nabídky zboží vycházející z jeho dřívějších nákupů, preferencí nebo dokonce toho, co si nedávno prohlížel na internetu. Jenže to, že něco možné je, ještě neznamená, že by se to udělat mělo – a tento příklad zřetelně poukazuje na rostoucí obavy o prolamování soukromí a způsoby, jakými firmy a jiné organizace zacházejí s informacemi o každém z nás.

Proto je v Evropě tak aktuální Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vstoupilo v platnost koncem května 2018.  Ať již budou firmy a organizace tlačeny kvůli předpisům, nebo se prostě budou snažit chovat ke svým zákazníkům a občanům co nejlépe samy, bude vytvoření rovnováhy mezi cíleností nabídek a ochranou soukromí a osobních dat podobné chůzi na visutém laně, kterou musí letos všechny organizace absolvovat.

5. Kyberbezpečnost

A znovu: kybernetická bezpečnost musí být na seznamu trendů pro tento i další roky. Bezpečnost kyberprostoru se musí neustále posilovat, což bude úkol, který ovšem nikdy neskončí, protože kyberzločinci, kteří jsou si dobře vědomi svých možností, budou vždy hledat zranitelnost jakýchkoli nových technologií. A jelikož počet připojených zařízení exponenciálně roste, stejnou měrou se zvyšuje i počet případných chyb, které – pokud by zůstaly bez opravy – by mohly poskytnout příležitost k napadení sítí, zavedení vyděračského malwaru (ransomware) nebo třeba „jen“ k odstávkám, které stojí velké peníze. Není pochyb o tom, že se i tento rok objeví mnohé útoky a odhalí další zranitelná místa. Odpovědí na ně je aktivní a předvídavý přístup a systematické procesy, jejichž úkolem bude zajistit, aby aktualizace s opravami byly aplikovány hned, jak budou k dispozici.

6. Lepší platformy pro internet věcí

Když už jsme zmínili internet věcí (IoT) – ten dospěl do stavu, kdy se pro škálování, sběr a analýzu dat a efektivní řízení sítě propojených zařízení stává nezbytným předpokladem využívání škálovatelné architektury. Takzvaná platforma IoT umožňuje, aby spolu mohla zařízení od různých výrobců koexistovat a snadno sdílet informace, a vytvářet tak inteligentní systémy využívající infrastrukturu již existující sítě. Najdeme mnoho společností, jak dobře zavedených poskytovatelů technologií, tak úplně nových firem, které pracují na platformách podporujících IoT. A v tomto roce jsme svědky dalšího vyzrávání této oblasti. Co však bude pro budoucnost též podstatné, je vznik nových mezinárodních standardů, jež umožní vzájemnou propojitelnost různých platforem IoT a které budou podporovat systémy tak, aby nebyly závislé na systémech jednotlivých výrobců.

7. Blockchain je více než jen Bitcoin

Pro mnoho lidí pojmy blockchain a Bitcoin splynuly do jednoho. Ve skutečnosti jsou naprosto rozdílné, a i když Bitcoin používá blockchain jako svůj základ, potenciál blockchainu verifikovat prakticky cokoli hodnotného je téměř neomezený. Jde totiž o otevřenou distribuovanou „účetní knihu“, která zaznamenává transakce mezi dvěma stranami efektivně a ověřitelným a trvalým způsobem. Jistě se v dalším roce začne blockchain testovat v nejrůznějších aplikacích napříč různými sektory.

Skutečnost, že blockchain umožňuje autentizovat jakýkoli obsah, lze v našem odvětví využít pro verifikaci video obsahu z různých zdrojů – například mobilních telefonů pracovníků veřejných služeb a kamer, jimiž jsou vybaveni příslušníci pořádkových složek – pro účely dokazování na forenzní úrovni. A nemusí jít jen o video data – blockchain je také možné použít pro ověřování autenticity zařízení připojených do sítě IP kamer.

8. Chytrá města s otevřenými daty

Koncept smart city (a v důsledku bezpečných měst) není nic nového. Již několik let se zvyšuje počet senzorů různých typů umisťovaných v celém městském prostředí, jež pomáhají řešit konkrétní oblasti, od vymáhání práva až po monitorování kvality ovzduší. Vzhledem k tomu, že na celém světě žije stále více lidí ve městech – a v roce 2050 tam bude bydlet o 25 % více lidí než dnes – se bude používání čidel pro vytvoření životaschopnějšího, udržitelnějšího a bezpečnějšího prostředí ještě více posilovat.

Ovšem skutečně chytré město je vize urbanistického rozvoje, která za účelem ochrany hodnot bezpečným způsobem integruje technologie z oblastí informací, dat, komunikací a internetu věcí (IoT). Mezi tyto hodnoty a majetek patří informační systémy státních institucí, škol, knihoven, městské dopravy, nemocnic, elektráren, vodovodních sítí, systému likvidace odpadu, pořádkových složek a záchranných a dalších komunálních služeb.

Většina těchto jednotlivých služeb je obvykle provozována v takzvaných silech. A to brání realizaci vize vytváření chytrých měst. Město může být opravdu „chytré“ jen tehdy, když budou všechna jeho data otevřená a využitelná v každé službě. Řešení městských problémů, jako jsou bezpečnost a ochrana občanů, dopravní zácpy, stárnoucí infrastruktura a reakce na události typu přírodních katastrof a teroristických útoků vyžaduje koordinovanou analýzu dostupných dat, aby bylo možné zajistit odpovídající a účinnou reakci.

9. Kamerové systémy doplní další senzory

Až donedávna měli operátoři kamerových systémů k dispozici primárně video, které samozřejmě poskytuje dvourozměrný obraz. Použijeme-li nové typy čidel, jež snímají něco jiného než obraz, dostane tento pohled mnohé další rozměry a poskytne bohaté množství dat, které umožní rychlejší a přesnější vyhodnocení situací, a tím i rychlejší aktivaci odpovídající reakce a minimalizaci planých poplachů.

Radarová technologie například pro detekci pohybu používá elektromagnetické vlny. Radar není citlivý na věci, jež obvykle spouštějí plané poplachy – jako pohybující se stíny nebo světelné paprsky, malá zvířata, kapky deště, hmyz nebo vítr a špatné počasí – a dokáže zprostředkovat podrobné informace o přesné poloze jakéhokoli objektu a směru jeho pohybu. A i když má například termální zobrazování již relativně zavedenou pozici, ke slovu se díky dalším pokrokům dostává detekce zvuků, která se učí reagovat třeba na rozbití okna nebo zvýšené agresivní hlasy, což znamená, že se audio stane dalším užitečným vstupem, o který by byla řešení pracující čistě s obrazem ochuzena.

10. Virtuální asistentky a rozšířená realita

V minulém roce jsme zaznamenali, jak uživatelé začali výrazněji používat virtuální asistentky. Alexa od Amazonu, Google Home, Siri od Applu a Cortana od Microsoftu – všechny posílily díky tomu, že se technologie „naučily“ lépe ulehčit každodenní činnosti, a nadcházející technologie jako například Facebook M budou tuto oblast dále rozvíjet. A právě tyto stejné technologie si nevyhnutelně začnou hledat cestu do firem, protože uživatelé začnou v práci očekávat stejnou úroveň technologické podpory v obchodním prostředí, jakou mají již nyní k dispozici doma. Zejména od poskytovatelů jakýchkoli sofistikovaných produktů a služeb nebo těch, které jsou založeny na složitých technologiích, se bude virtuální podpora při zadávání specifikací, instalaci, konfiguraci a řízení nejen očekávat, ale bude přímo vyžadována.

Stejně tak je rozšířená realita (augmented reality – AR) technologií, která do velké míry existovala ve specifických oblastech, jako jsou armáda a letectví, ale nyní ukazuje obrovský potenciál také v podnikové sféře, zvláště proto, že je dnes k dispozici jako technologie v mobilních zařízeních a stále širší nabídce nositelné elektroniky. Pokud jde o specifické aspekty našeho oboru, větší uplatnění jiných než jen obrazových čidel a analýza dat zvýší přesnost a dodá vizuální informaci další perspektivu a uživatelé video dohledových systémů budou používat rozšířenou realitu tak, že data z těchto zdrojů se propojí do jednoho pohledu, což umožní rychleji a přesněji reagovat na potřebné situace.