Cíle a nesnáze zavádění Průmyslu 4.0 u nás
Průmysl 4.0 je jen evoluce v technologiích, ale revoluce v myšlení. V každém případě jde o výzvu současnosti a to nejen pro české podniky. Snahy, cíle i problémy digitalizace zkoumal průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zdá se, že Průmysl 4.0 v českých firmách alespoň částečně zdomácněl. Podniky se aktivně zabývají digitální transformací a polovina z nich chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více. Nejvíce z nich má zatím na zavádění technologií vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu.
Hlavní motivací pro zavádění je uspět do budoucna ve vztahu ke konkurenci. Získat náskok chce díky digitalizaci více než polovina firem. Udržet krok s konkurencí a zachovat si tak současnou pozici na trhu, chce 28,6 % oslovených firem. Asi 35 % společností vidí v digitalizaci šanci, jak zvýšit přidanou hodnotu své výroby a čtvrtina podniků zase k větší individualizaci výrobků a k rychlejšímu uvádění novinek na trh.
Firmy, především ty velké, už samy na nástup digitalizace připravují také své zaměstnance. Více než třetina ze 105 firem, které se zúčastnily průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, s pojmem pracuje ve svých firemních strategiích. Dalších 38 % firem sice tento pojem oficiálně nepoužívá, ale ví, že jejich projekty do konceptu zapadají. Jen 12 % podniků do nových prvků neinvestuje.
Chybí ucelenější vize a cíle
Průzkum také poukázal na nemilý trend. Totiž, že v Česku chybí v respektu k adoptování digitalizace strategický přístup. Mnoho firem užívá jednotlivých benefitů, ale chybí jim ucelenější pohled na věc a stanovení si relevantních cílů. Nejde o to digitalizací ušetřit na spotřebě papíru, ta přijde jako vedlejší pozitivum. Provázanost systémů, kterou průmysl čtvrté generace přináší a která je jeho skutečným benefitem, to je koncept, který ještě úplně nezakořenil v myšlení výrobců.
Bez vzdělaného člověka to nepůjde
Firmy se při zavádění nových prvků do svých struktur neobejdou bez vzdělaných zaměstnanců. Uvědomuje si to přes 40 % dotázaných podnik a buď už v současnosti investují do vzdělávání svých zaměstnanců, nebo připravují koncepci rozvoje vzdělání. Aktivnější jsou obecně velké firmy, které často lobbují za vyšší míru digitálního vzdělávání ve školství a také si své budoucí zaměstnance zaučují na vlastní pěst.
Pětina z větších firem má speciálního člověka, který se stará o digitální transformaci podniku, nebo takovou pozici připravuje. Téměř polovina malých a středních firem naopak digitální dovednosti pracovníků nijak neřeší. Mnoho podniků pořád není dostatečně připraveno na rychlé a masové zavádění digitálních řešení. Potíží často není technologická nepřipravenost, ale nepřipravenost myšlenková.
To se odráží i v nepřipravenosti firem po stránce kybernetické bezpečnosti. Přes 33 % českých dotázaných společností odpovědělo, že používají nějaký typ centrálního řešení síťové ochrany, které ale v konečném důsledku nestačí. Jen asi 23 % respondentů uvedlo, že mají důvěru, že je jejich ochrana před kyberhrozbami natolik pružná, že jim dovolí integrovat nové digitální technologie bez výrazného narušení bezpečnostní sítě.