Generativní umělá inteligence ovlivní 300 milionů pracovních míst ve vyspělých ekonomikách
Technologie by mohla zvýšit celosvětový HDP o 7 %, ale zároveň hrozí, že způsobí „významné narušení“.
Nejnovější průlomy v oblasti umělé inteligence by podle výzkumu Goldman Sachs mohly vést k automatizaci čtvrtiny práce vykonávané v USA a eurozóně.
Investiční banka v pondělí uvedla, že generativní systémy umělé inteligence, jako je ChatGPT, které dokáží vytvářet obsah nerozeznatelný od lidského výkonu, by mohly vyvolat boom produktivity, který by nakonec během deseti let zvýšil roční globální hrubý domácí produkt o 7 %. Pokud by však tato technologie splnila svůj slib, přinesla by podle autorů článku Josepha Briggse a Deveshe Kodnaniho také „výrazné narušení“ trhu práce a vystavila by automatizaci ekvivalent 300 milionů pracovníků na plný úvazek ve velkých ekonomikách. Právníci a administrativní pracovníci by patřili k těm, kteří by byli propuštěním ohroženi nejvíce. Na základě údajů o úkolech, které se obvykle vykonávají v tisících profesí, vypočítali, že zhruba dvě třetiny pracovních míst v USA a Evropě jsou vystaveny určitému stupni automatizace umělou inteligencí.
Většina lidí by se dočkala automatizace méně než poloviny své pracovní náplně a pravděpodobně by pokračovala ve své práci, přičemž část svého času by uvolnila pro produktivnější činnosti.
V USA by se to mělo týkat 63 % pracovní síly. Dalších 30 % pracujících ve fyzických nebo venkovních zaměstnáních by to neovlivnilo, i když jejich práce by mohla být náchylná k jiným formám automatizace. Přibližně 7 % pracovníků v USA však vykonává zaměstnání, kde by alespoň polovinu jejich úkolů mohla vykonávat generativní umělá inteligence.
Odhady Goldman Sachs uvádějí, že výzkum poukázal na podobný dopad v Evropě. Na globální úrovni, vzhledem k tomu, že manuální práce tvoří větší podíl zaměstnanosti v rozvojových zemích, odhaduje, že přibližně pětinu práce by mohla vykonávat AI – tedy asi 300 milionů pracovních míst na plný úvazek ve velkých ekonomikách.
Zpráva podnítí debatu o potenciálu technologií umělé inteligence jak k oživení ochabujícího růstu produktivity, tak k vytvoření nové třídy vyřazených „bílých límečků“, kterým hrozí podobný osud jako dělníkům ve výrobě v 80. letech 20. století.
Odhady dopadů v podání Goldman Sachs jsou konzervativnější než odhady některých akademických studií, které zahrnovaly účinky širšího spektra souvisejících technologií. Dokument, který nedávno zveřejnila společnost OpenAI, tvůrce GPT-4, na základě analýzy provedené lidskými výzkumníky a strojového modelu velkého jazyka (LLM) této společnosti zjistil, že 80 % amerických zaměstnanců by mohlo alespoň 10 % svých úkolů delegovat na generativní umělou inteligenci.
Europol varoval, že rychlý pokrok v generativní umělé inteligenci by mohl podnítit online podvodníky a kybernetické zločince, takže „temné LLM… se mohou stát klíčovým zločineckým obchodním modelem budoucnosti“.
Z Goldman Sachs zní, že pokud by podnikové investice do umělé inteligence nadále rostly podobným tempem jako investice do softwaru v 90. letech 20. století, mohly by se investice jen v USA do roku 2030 přiblížit 1 % amerického HDP.
Odhady Goldman Sachs vycházejí z analýzy amerických a evropských údajů o úkolech, které se obvykle vykonávají v tisících různých profesí. Výzkumníci předpokládali, že umělá inteligence bude schopna plnit úkoly, jako jsou vyplňování daňových přiznání pro malou firmu; vyhodnocování složitých pojistných událostí nebo dokumentace výsledků vyšetřování na místě činu. Nepředpokládá se, že by se umělá inteligence uplatnila při řešení citlivějších úkolů, jako je vynesení soudního rozhodnutí, kontrola stavu pacienta v kritickém stavu nebo studium mezinárodních daňových zákonů. Aspoň zatím.
Zdroj: Arstechnica.com